Příspěvky jsou k dispozici pro předplatitele licence DAUČ EXPERT. Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj zveřejnila dne 10. 7. 2017 aktualizovanou Směrnici o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy, jenž shrnuje úplné znění původní Směrnice z roku 1995 spolu se všemi změnami a dodatky. Ve Finančním zpravodaji č. 5/2019 pak Generální finanční ředitelství dne 28. 5. 2019 zveřejnilo navazující Pokyn č. GFŘ D-34 k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky – převodní ceny. Autor Pavel Fekar v článku nazvaném K některým otázkám transferových cen konfrontuje některé závěry obsažené ve Směrnici OECD a Pokynu D-34 s platnou právní úpravou a judikaturou Nejvyššího správního soudu.

Placení daní tradičně zahrnuje kromě evidování daní také jejich vybírání, zajištění, vymáhání a s tím související úkony. Samotnou inkasní část lze pak rozdělit podle toho, zda jde o dobrovolnou úhradu, nebo úhradu nedobrovolnou. Předepisuje se daň splatná; pokud je včas a řádně uhrazena, dojde k zániku daňové pohledávky splněním. Tímto končí řízení v rovině platební. Není-li daň uhrazena, vzniká nedoplatek, který je buď vymahatelný, a v takovém případě je veden ve výkazu nedoplatků (exekuční titul), anebo se jedná o nedoplatek, jež dosud vymáhat nelze (je např. povoleno posečkání daně nebo neuplynula dosud náhradní lhůta splatnosti). Evidovány jsou jak daňové povinnosti, které byly splněny (daň již byla uhrazena), tak daňové povinnosti, které splněny nebyly (je zde nedoplatek). V příspěvku s názvem Výkaz nedoplatků jako exekuční titul a jeho přezkoumatelnost se autorka Lenka Matyášová blíže zaměřuje na výkaz nedoplatků a jeho přezkoumatelnost v kontextu aktuální judikatury.

Po více než šesti letech od své účinnosti se dočkal zákon o obchodních korporacích velké novely zákonem č. 33/2020 Sb. Není to novela první, tu provedl již zákon č. 458/2016 Sb., který však novelizoval jen několik málo ustanovení zákona o obchodních korporacích a založil právo účasti zaměstnanců na kontrole akciové společnosti. Druhá novela zákona o obchodních korporacích je podstatně rozsáhlejší, o čemž svědčí i počet jejích novelizačních bodů – je jich 719. Dlužno ovšem podotknout, že řada z nich pouze odstraňuje nepřesnosti či nejednoznačnosti textu zákona a některé přinášejí spíše drobné změny. Řada úprav je však velmi významných a podstatným způsobem mění současnou úpravu. Těmi nejvýznamnějšími změnami se ve svém článku nazvaném Co přinesla velká novela zákona o obchodních korporacích zabývá autorka Ivana Štenglová.

Příspěvek Ivo Šulce s názvem Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn je úvahou na tím, zda úprava právní normy a její výklad může vytvořit prostor pro korupční jednání. Zamyšlení, proč je v zákoně cosi napsáno, co podle státních orgánů vlastně v praxi nemůže, či nemá existovat. Přesto ale existuje, stát to připouští a toleruje. Ale jen u vybrané skupiny osob. Ze zákona o spotřebních daních u lihu vyplývá skutečnost, že pro účely neuvedené v § 71 je možno nakoupit líh s daní, tedy ve volném daňového oběhu, aniž by konečný výrobek obsahující tento líh podléhal opětovnému zdanění. Přesto státní orgány trvají na výrobě konečného výrobku v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně a dané ustanovení zákona, ustanovení § 67 odst. 4 zákona o spotřebních daních, zcela ignorují.

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Vypořádání odvolacích námitek v daňovém odvolacím řízení, Důkazní povinnost daňového subjektu, Soudní ochranu v průběhu daňové kontroly a Odpočet od základu daně na podporu výzkumu a vývoje.

Z Judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek Vývoz neznámému odběrateli, Investice před pořízením nemovitosti a Sazba u kotvišť pro lodě.

Další aktuality