Příspěvky jsou k dispozici pro předplatitele licence DAUČ EXPERT. Další články na odborná témata naleznete na stránce OBSAH / ODBORNÉ ČLÁNKY, kde si vše můžete pohodlně filtrovat a vyhledávat dle vašich potřeb.

Opatření v daňové oblasti v souvislosti s nouzovým stavem jsou přijímána a vydávána postupně. Kromě daňové oblasti byla přijata ještě celá řada dalších opatření, jako je ošetřovné, „kurzarbeit“, odpuštění minimálních záloh na sociální a zdravotní pojištění, posun termínu pro podání přehledů na sociální a zdravotní pojištění atd. Daňové subjekty i odborníci se v nich možná trochu ztrácí, proto si tato opatření jistě zaslouží podrobnější komentář. V příspěvku Opatření v daňové oblasti v souvislosti s COVID-19 se autorka Monika Sušánková věnuje těm opatřením, která spadají do působnosti Finanční správy, protože jen v této oblasti je těchto opatření celá řada.

Článek Michala Tuláčka s názvem DAC 6 aneb automatická výměna informací o přeshraničních daňově optimalizačních schématech představuje aktuálně připravovaný nový okruh automatické výměny informací podle směrnice DAC 6, jehož předmětem jsou přeshraniční daňově optimalizační schémata. Po úvodním představení principů, na kterých je tato výměna informací založena, se článek dále zaměřuje na vybraná potenciálně problematická místa nové právní úpravy s cílem pokusit se najít vhodné prvotní řešení otázek, které lze v souvislosti s nimi očekávat. V článku jsou také rozebrány důsledky pozdního přijetí transpoziční legislativy a rekapitulovány aktuální kroky, které jsou v České republice a Evropské unii činěny ke zmírnění dopadů tohoto pozdního přijetí na adresáty právní úpravy.

Prohlášení o majetku je právním institutem, který se v právním řádu vyskytuje hned několikrát. Doručením exekuční výzvy k prohlášení o majetku se aktivuje nad dlužníkem dvojitý Damoklův meč v podobě nemožnosti dispozice s majetkem a možnost trestněprávního postihu. David Kyzlink se ve svém příspěvku nazvaném Exekuční prohlášení o majetku podrobněji věnuje hlubšímu uchopení dané problematiky v souvislostech a zároveň pléduje za to, aby byla zřízena jednotná evidence exekučních prohlášení o majetku, neboť exekuční prohlášení o majetku mají stejný účel, a sice zmapování majetku dlužníka pro efektivnější uspokojení vymahatelných pohledávek. Není tedy důvodu, proč by měla být právní úprava nejednotná, pakliže její ujednocení je ku prospěchu dlužníkovi, exekučnímu orgánu i oprávněného.

Druhá část příspěvku autora Pavla Fekara s názvem K některým otázkám transferových cen – dokončení konfrontuje některé závěry obsažené v aktualizované Směrnici o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy a Pokynu č. GFŘ D-34 k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky – převodní ceny s platnou právní úpravou a judikaturou Nejvyššího správního soudu. Autor se v dokončení příspěvku zabývá důkazními prostředky, tentokrát z hlediska nepřímých metod, dat a rozpětí, dále dokumentace nebo zprávy o vztazích a její prověrky auditorem. Pozornost bude věnována také znaleckému posudku a požadavku nepodjatosti úředních osob.

V rubrice Judikatura českých soudů se Milan Podhrázký zaměřuje na Stanovení základu daně z příjmů při postoupení pohledávek ze smluvních sankcí, Nezákonné zahájení daňové kontroly a přerušení lhůty pro stanovení daně, Účinky žádosti o změnu doručovací adresy a Pokyny řady „D“ a legitimní očekávání.

Z Judikatury Soudního dvora Evropské unie vybírá Jan Rambousek Osvobození zdravotních služeb poskytovaných telefonicky, Osvobozené plnění se zdaněním nestane zdanitelným plněním, Refundace nákladů a Úrok ze zadrženého odpočtu.

Další aktuality