Důvodová zpráva k zákonu č. 335/2018 Sb., změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti fyzických osob pro účely dávek důchodového pojištění, nepojistných sociálních dávek a pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením náleží podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZOPSZ“) do působnosti okresních správ sociálního zabezpečení. Toto posuzování zdravotního stavu může provádět pouze lékař. Podklady pro posuzování mohou vypracovávat také poskytovatelé zdravotních služeb (tzv. smluvní lékaři), kteří však podle současné právní úpravy nemohou vydávat ucelené posudky.

V přezkumném řízení soudním ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost Ministerstvo práce a sociálních věcí, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; ministerstvo pro tyto účely zřizuje posudkové komise (dále jen „PK MPSV“). Platná právní úprava PK MPSV je v současné době obsažena v § 4 odst. 2 ZOPSZ, podle kterého MPSV posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení. Speciální úprava procesních postupů PK MPSV je obsažena v § 16b ZOPSZ; pro tyto postupy jsou dále důležitá také ustanovení § 16a odst. 1 (stanoví rozsah dopadu správního řádu) až odst. 5 ZOPSZ.

Lékaři posudkové služby sociálního zabezpečení vykonávají činnost ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSS“). Lékařská posudková služba vykazuje dlouhodobě personální problémy spočívající ve značné neobsazenosti systemizovaných míst. S tím souvisí i vysoké pracovní zatížení posudkových lékařů, což má dopad i na dodržování zákonných lhůt pro vydání posudku. Tyto problémy jsou v současné době zvýrazněny v důsledku stanovení věkové hranice v zákoně o státní službě pro výkon služebního poměru (služební poměr končí ze zákona dnem 31. prosince kalendářního roku, v němž státní zaměstnanec dovršil věk 70 let). Podle § 195a ZSS platí pro státní zaměstnance, který je zařazen nebo jmenován na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení, výjimka, podle níž dosáhl-li tento státní zaměstnanec věku 70 let před dnem 1. ledna 2018, skončí služební poměr dnem 31. prosince 2018. Vyvstává tak potenciální riziko, že po 31. prosinci 2018, kdy tato věková výjimka skončí, může dojít k problémům v zajištění činnosti systémů sociálního zabezpečení, neboť budou chybět potřebné kapacity lékařů, kteří by prováděli posouzení zdravotního stavu a jeho důsledků pro účely rozhodování o dávkách podmíněných nepříznivým zdravotním stavem a pro účely jejich další výplaty. S tím úzce souvisejí i otázky sociálně právních jistot klientů systémů sociálního zabezpečení závislých z důvodu svého zdravotního postižení na příslušných dávkách sociálního zabezpečení.

V současné době jsou u lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení problémy v těchto oblastech: