Důvodová zpráva k zákonu č. 185/2013 Sb., změna zákona o insolvenčních správcích, insolvenčního zákona a zákona o správních poplatcích

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je předkládán v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2011, který byl schválen usnesením vlády ze dne 26.1.2011. Návrh zákona navazuje také na vládní materiál Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 ze dne 19.4.2010. Podle tohoto materiálu je Ministerstvo spravedlnosti odpovědné za kapitolu Zvýšení dohledu nad ostatními právnickými povoláními v oblasti kárné zodpovědnosti, přičemž jednou ze zmíněných oblastí je i zkvalitnění dohledu státu nad insolvenčními správci. Na tento dokument navazuje Programové prohlášení vlády ze dne 4.8.2010, které zavazuje Ministerstvo spravedlnosti zvýšit dohledovou činnost nad ostatními právnickými povoláními, jmenovitě i nad insolvenčními správci.

Výkon činnosti insolvenčního správce je vysoce specializovanou činností, který má dosah do majetkové sféry dlužníka i jeho věřitelů, a proto je ze strany veřejnosti oprávněný zájem na tom, aby tuto činnost vykonávala osoba bezúhonná a náležitě odborně vybavená. V odborných kruzích byla diskutována taková změna úpravy, která by byla schopna lépe zajistit kvalitnější způsob prověřování znalostí a praktických zkušeností uchazečů o výkon této činnosti již na počátku celého procesu vydávání povolení nebo zvláštního povolení vykonávat činnost insolvenčního správce. Navazující diskutovanou problematikou je potřeba zajistit řádný a spolehlivý výkon činnosti insolvenčních správců, a výkon činnosti insolvenčních správců takovými insolvenčními správci, kteří porušují povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákonem o insolvenčních správcích nebo uložené insolvenčním soudem.

Podstatou předkládaného návrhu zákona je řešení problematiky regulace profese insolvenčních správců s cílem zavést takové parametry, které přispějí ke zvýšení odborné připravenosti žadatelů o vydání povolení nebo zvláštního povolení vykonávat činnost insolvenčního správce a napomůžou tomu, aby v systému figurovaly pouze osoby, které se výkonu činnosti insolvenčního správce věnují zodpovědně a splňují podmínky vyžadované zákonem. Soubor předkládaných legislativních opatření je nerozlučně spojen s návrhem vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění pozdějších předpisů, obsahující změny, které jsou pro dosažení výše uvedených cílů nezbytné. Podstatné změny obsažené v návrhu vyhlášky budou představeny v následujících částech předložené důvodové zprávy.

Jedním z parametrů, kterým mají být dosaženy výše uvedené cíle, je také zkvalitnění dohledu nad insolvenčními správci cestou jednoznačného vymezení působnosti insolvenčních soudů a Ministerstva spravedlnosti ve vztahu k insolvenčním správcům v rámci probíhajícího insolvenčního řízení a zavedení takových mechanizmů, které zajistí náležitý dohled ministerstva v mezích zákona o insolvenčních správcích.

Výkon činnosti insolvenčního správce dlužníků se značným ekonomickým významem (insolvenční správce se zvláštním povolením) má být definován jako citlivá činnost podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, což předpokládá splnění podmínek bezpečnostní způsobilosti.

Název - Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Insolvenčním správcem podle zákona o insolvenčních správcích je fyzická osoba nebo veřejná obchodní společnost (nebo zahraniční společnost), která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce. Právo vykonávat činnost insolvenčního správce vzniká dnem nabytí právní moci povolení vykonávat činnost insolvenčního správce. Právo vykonávat činnost insolvenčního správce dlužníka, který je podle zvláštního právního předpisu finanční institucí se zvláštním režimem nebo obchodníkem s cennými papíry, centrálním depozitářem, provozovatelem vypořádacího systému, organizátorem trhu s investičními nástroji, investiční společností, investičním fondem penzijní společností nebo penzijním fondem, anebo dlužníkem, u něhož je bez dalšího přípustná reorganizace podle zvláštního zákona, vzniká dnem nabytí právní moci zvláštního povolení nebo zvláštního povolení hostujícího insolvenčního správce.

Na návrh (§ 4) vydá Ministerstvo spravedlnosti (dále také „ministerstvo“) povolení vykonávat činnost insolvenčního správce fyzické osobě, která:

Na návrh (§ 4) vydá Ministerstvo spravedlnosti zvláštní povolení vykonávat činnost insolvenčního správce fyzické osobě, která krom výše uvedeného vykonala zvláštní zkoušku insolvenčního správce.

K návrhu veřejné obchodní společnosti na vydání povolení nebo zvláštního povolení (§ 5 odst. 2) musí být mimo jiné připojeno prohlášení ohlášeného společníka, že bude nadále vykonávat činnost insolvenčního správce pouze v rámci veřejné obchodní společnosti nebo zahraniční společnosti. Podpis ohlášeného společníka musí být úředně ověřen. V případě, že veřejná obchodní společnost chce vykonávat činnost zvláštního správce, její ohlášený společník musí předložit doklad o složení zvláštní zkoušky insolvenčního správce.

Zkoušku insolvenčního správce upravuje § 24 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o insolvenčních správcích). Platí, že ministerstvo umožní do 6 měsíců od doručení písemné žádosti vykonat zkoušku insolvenčního správce každé fyzické osobě, která má vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu a uhradila ministerstvu poplatek za připuštění ke zkoušce insolvenčního správce ve výši 5 000 Kč.

Ten, kdo při zkoušce insolvenčního správce neuspěl, může do 30 dnů ode dne jejího konání písemně požádat ministerstvo, aby mu umožnilo její opakování. Ministerstvo umožní opakování zkoušky insolvenčního správce nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl; zkoušku lze opakovat pouze dvakrát. Ten, kdo při zkoušce insolvenčního správce neuspěl a nepodal ve lhůtě 30 dnů žádost o její opakování, nebo ten, kdo při zkoušce insolvenčního správce neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat novou žádost o vykonání zkoušky až po uplynutí 3 let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl.

Obsah a další náležitosti zkoušky, rozdílové zkoušky a zvláštní zkoušky insolvenčního správce stanovilo Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Jedná se o vyhlášku č. 312/2007 Sb., o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců, ve znění ve znění pozdějších předpisů.

Zkouška sestává z písemné a ústní části. V písemné části se formou testu ověřují pouze znalosti z insolvenčního práva. U ústní části zkoušky jsou prověřovány znalosti z oblasti občanského, obchodního, pracovního práva, občanského práva procesního, insolvenčního práva, správního práva včetně správního řízení, finanční práva včetně daňového řízení, řízení podniku a účetnictví. Rozdílovou zkoušku jsou povinni vykonat advokáti, daňový poradci, auditoři nebo notáři. Oproti zkoušce insolvenčního správce je její obsah u ústní části zúžen o znalosti, k jejichž prověření slouží příslušná zkouška advokátů, daňových poradců, auditorů a notářů.

Ústní část zkoušky může vykonat pouze uchazeč, který úspěšně vykonal písemnou část zkoušky, a to nejpozději do 5 týdnů ode dne konání písemné části zkoušky. Ústní část zkoušky trvá nejdéle 2 hodiny a je veřejná. Pětičlenná zkušební komise jmenovaná ministrem spravedlnosti z řad zaměstnanců ministerstva a dalších osob rozhoduje o výsledku ústní části zkoušky nadpoloviční většinou hlasů svých členů na základě neveřejné porady zpravidla bezprostředně po skončení ústní části zkoušky. O průběhu zkoušky se pořídí protokol.

Zvláštní zkouška je pouze ústní a může ji vykonat osoba, která prokáže, že vykonala zkoušku insolvenčního správce nebo rozdílovou zkoušku insolvenčního správce a uhradila ministerstvu poplatek za připuštění ke zvláštní zkoušce insolvenčního správce ve výši 3 000 Kč. Zkušební komise pro zvláštní zkoušky insolvenčních správců je sedmičlenná a je stálá. Členy zkušební komise pro zvláštní zkoušky jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti, z toho dva členy po dohodě s guvernérem České národní banky.

Bezúhonnost je vymezena v ustanovení § 7 zákona o insolvenčních správcích. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje fyzická osoba, která byla ve stanovené době před podáním žádosti o povolení nebo zvláštní povolení sama insolventní, nebo jestliže probíhá insolvenční řízení, ve kterém se řeší její úpadek anebo úpadek právnické osoby, pokud tato fyzická osoba byla v rozhodné době jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, případně pro tuto fyzickou osobu trvá překážka výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu právnické osoby, která je podnikatelem. Podmínku bezúhonnosti nesplňuje také osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce, nebo jiný úmyslný trestný čin proti závazným pravidlům tržní ekonomiky, anebo jí bylo v posledních 5 letech ministerstvem zrušeno povolení z důvodu opakovaného nebo závažného porušení povinností.

Ustanovení § 9 zákona o insolvenčních správcích vymezuje důvody, pro které se právo vykonávat činnost insolvenčního správce ze zákona pozastavuje, a v ustanovení