Důvodová zpráva k zákonu č. 216/2022
Sb., změna zákona o pojistném na sociální
zabezpečení a dalších souvisejících zákonů
Obecná část
Dne 27. dubna 2022 vláda projednala tzv. rodinný balíček pomoci rodinám v podmínkách
energetické krize a rostoucí inflace. Jeho cílem je zaměřit se na podporu příjmové situace rodin a
slaďování rodinného a pracovního života pomocí vzájemně synergicky provázaných opatření, která
zároveň představují plnění konkrétních úkolů z Programového prohlášení vlády. Mezi tyto úkoly patří
též:
-
Rodina a její stabilita je důležitou hodnotou a pro vládu významnou prioritou,
proto podpoříme flexibilnější pracovní úvazky rodičům, nabídneme větší možnosti, jak sladit rodinný
a profesní život, aby si lidé mohli dovolit věnovat více času dětem a péči o
blízké.
-
Podpoříme kratší pracovní úvazky, včetně výhodného zdanění, slevou na pojistných
odvodech, celkově zvýšíme flexibilitu zákoníku práce v
zájmu zaměstnavatelů i zaměstnanců. Veřejná správa a organizace půjdou příkladem v nabídce slaďování
práce a péče pro své zaměstnance.
V souladu s těmito úkoly přináší návrh zákona do oblasti pojistného na sociální
zabezpečení změnu nastavení odvodů zaměstnavatelů u specifických skupin zaměstnanců.
Ke zvýšení zaměstnanosti definovaných skupin je potřeba využít specifické kombinace
státních politik. Společnou politikou zvyšující zaměstnanost u všech ze zmíněných skupin obyvatel je
podpora práce se sjednanou kratší pracovní dobou, než je stanovená týdenní pracovní doba (dále jen
"zkrácený úvazek"). Zkrácené úvazky jsou totiž v mezinárodním kontextu velmi častou formou
zaměstnání všech zmíněných skupin osob. V ČR je však tato forma zaměstnávání zcela minoritní (ČR -
5,7 %, Německo - 27,9 %, Rakousko 28,7 %).
Pro efektivní podporu zkrácených úvazků je potřebné kromě jiných opatření vzhledem k
dominantnímu podílu pojistného na sociální zabezpečení na celkovém zdanění práce snížit i pojistné
na sociální zabezpečení na straně zaměstnavatele. Předpokládá se, že toto opatření bude přirozeně
motivovat zaměstnavatele zkrácené úvazky více vytvářet a nabízet.
A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení
nezbytnosti navrhované úpravy
Výše celkového zdanění práce, do kterého se započítává i výše pojistného na sociální
zabezpečení, zásadně ovlivňuje zaměstnanost české populace. Ta determinuje (i) příjmy zaměstnanců a
jejich domácností (a tím i jejich ohrožení například energetickou chudobou) a (ii) příjmy státu z
přímého i nepřímého zdanění.
I přes v mezinárodním měřítku relativně vysokou celkovou míru zaměstnanosti české populace
ve věku od 20 do 64 let (ČR - 80,0 %, Polsko - 75,4 %, Maďarsko - 78,8 %, Slovensko - 74,6 %, EU -
73,1 %) v ČR existují velmi početné skupiny obyvatel s naopak velmi nízkou mírou zaměstnanosti. Mezi
tyto skupiny patří (i) ženy pečující o malé děti a osoby blízké, (ii) mladí zaměstnanci, (iii)
senioři, (iv) osoby se zdravotním postižením. Například zaměstnanost mladých v ČR (24,8 %) je nižší
nejen než průměrná zaměstnanost mladých nejen v EU jako celku (32,7 %), ale s výjimkou Slovenska i
všech sousedních zemí (27,3 % až 50,2 %). Zaměstnanost matek s dětmi do 6 let byla v roce 2021 v ČR
pouze 41,8 %, tedy byla o třetinu nižší než v Německu (65,0 %) nebo Rakousku (67,0 %). Mezi osobami
se zdravotním postižením dle údajů ÚP a ČSSZ pracovalo v roce 2020 na pracovní úvazek pouze 39 %
osob.
Navrhuje se snížit pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem o 5 % za níže
uvedených podmínek:
1.
Sjednaná týdenní pracovní doba zaměstnance se pohybuje v rozsahu 8 až 30 hodin týdně
(zkrácený úvazek).
2.
Zaměstnanec patří do jedné ze skupin, u které je potřeba podpořit
zaměstnanost:
A.
osoby
starší 55
let;
B.
rodiče dětí
do 10 let věku nebo osoby nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu o děti
mladší 10
let;
C.
osoby
pečující o blízkou osobu závislou na pomoci jiné
osoby;
D.
osoby
studující na střední škole nebo vysoké
škole;
E.
osoby se
zdravotním postižením na nechráněném trhu
práce;
F.
osoby na
rekvalifikaci.
Snížit pojistné se navrhuje i u skupiny osob mladších 21 let, a to bez ohledu na rozsah
sjednaného pracovního úvazku. U této skupiny osob je třeba podpořit jejich zaměstnávání obecně.
Klade se důraz na to, aby zejména absolventi středních škol a odborných učilišť, co nejdříve po
absolvování studia, vstupovali na trh práce a získávali odborné a praktické zkušenosti, zároveň je
žádoucí podpořit získávání praktických dovedností pro trh práce již v průběhu studia a podpořit
soulad výkonu práce a studia.
Sleva na pojistném bude náležet za jednoho konkrétního zaměstnance vždy jen u jednoho
uzavřeného zkráceného úvazku (u jednoho zaměstnání) a jen jednomu zaměstnavateli. Navrhuje se
vyloučit souběh poskytování slevy na pojistném za více zkrácených úvazků uzavřených s jedním
zaměstnancem. Nepovažuje se za účelné poskytovat slevu na pojistném za více zkrácených úvazků
uzavřených s jedním zaměstnancem, ať již u jednoho zaměstnavatele nebo u více.
Pokud bude mít zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele uzavřeno více zkrácených úvazků,
poskytne se sleva na pojistném pouze na jeden ze zkrácených úvazků, přičemž výše slevy na pojistném
se bude rovněž odvozovat z jednoho vyměřovacího základu náležející k danému zkrácenému úvazku, na
který se poskytne sleva.
Při uzavřených zkrácených úvazcích, za které by sleva na pojistném náležela, u více
zaměstnavatelů, bude rozhodující, který zaměstnavatel oznámí záměr uplatňovat slevu na pojistném za
zaměstnance ČSSZ jako první. Tato metoda se jeví s ohledem na zaměstnavatele jako nejpříznivější a
administrativně nejméně zatěžující.
Snížené pojistné zaměstnavatel bude odvádět z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců
splňujících podmínky uvedené výše s tím, že u zaměstnanců s vyměřovacím základem nad 1,5násobek
průměrné mzdy (počítáno ze všech zaměstnání u jednoho zaměstnavatele) nárok zaměstnavateli na
sníženou sazbu pojistného nevzniká.
Zaměstnavateli nevznikne nárok na slevu na pojistném ani v případech, kdy u za