Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti stanovenému penále, pokud se domnívá, že penále nebylo stanoveno v souladu se zákonem. Odvolání musí být podáno do 30 dní od doručení příslušného rozhodnutí.
Základní pojmy
Penále
Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši 20 %, je-li daň zvyšována, 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo 1 %, je-li snižována daňová ztráta. Povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně, což ale neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nebylo přípustné.
Platební výměr
Správce daně v nalézacím řízení stanoví daňovému subjektu daň rozhodnutím o stanovení daně, které se označuje jako platební výměr, jde-li o vyměření daně, dodatečný platební výměr, jde-li o doměření daně, nebo hromadný předpisný seznam, stanoví-li tak jiný zákon. Správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále platebním výměrem. Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.
Penále je často součástí dodatečného platebního výměru vydaného pro příslušný doměrek daně, ale daňový řád nevylučuje, že může být stanoven samostatný platební výměr pro penále. Pak je proti samostatnému platebnímu výměru na penále podáváno odvolání.
Odvolání
Mezi tradiční opravné prostředky patří odvolání. Také v daňovém řízení je možné podat odvolání. Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti rozhodnutí správce daně, pokud zákon nestanoví jinak. Lhůta pro podání odvolání je 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje. Tuto lhůtu není možné prodloužit, protože se jedná o lhůtu zákonnou. Daňový subjekt však může podat tzv. blanketní odvolání, kdy platí, že pokud obsahuje podané odvolání vady, které brání řádnému projednání věci, vyzve správce daně odvolatele k doplnění podání s poučením, v jakém směru musí být doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů.
Náležitosti a forma
Z každého podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje.
Odvolání musí mít navíc tyto náležitosti
- označení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal,
- označení odvolatele,
- číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru nebo jinou jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,
- uvedení důvodů, v nichž jsou spatřovány nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí,
- označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání,
- návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí.
Pokud obsahuje podané odvolání vady, které brání řádnému projednání věci, vyzve správce daně odvolatele k doplnění podání s poučením, v jakém směru musí být doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. Pokud odstraní odvolatel vady, které brání řádnému projednání věci, platí, že odvolání bylo podáno řádně a včas, v opačném případě správce daně odvolací řízení zastaví.
Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Prvostupňový správce daně může odvolání vyhovět zcela nebo částečně. Pokud s odvoláním nesouhlasí, tak jej předá spolu se spisem Odvolacímu finančnímu ředitelství, které o odvolání rozhoduje ve druhém stupni.
Podání lze učinit písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu; elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou
- podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
- s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,
- s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo
- prostřednictvím daňové informační schránky.
Specifika
Odvolací orgán přezkoumá odvoláním napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání. Odvolací orgán však není návrhy odvolatele vázán, a to ani v případě, že v odvolání neuplatněné skutečnosti ovlivní rozhodnutí v neprospěch odvolatele.
Odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak. Je-li doměřená daň vyšší než daň dodatečně tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci dodatečného platebního výměru. Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň doměřená z moci úřední.
Speciální pravidla mohou stanovit odlišná pravidla, než jsou obsažena v daňovém řádu. Například o nespolehlivém plátci PDH lze odvolání proti rozhodnutí podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a má odkladný účinek. Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně odkladný účinek vyloučit.
Do doby, než je rozhodnutí o odvolání vydáno, může odvolatel odvolání měnit, doplňovat nebo vzít zpět.
Poznámky
V rámci daňového řádu není uvedeno, kdy musí být o odvolání rozhodnuto. Při vyřizování podání osob zúčastněných na správě daní jsou stanoveny lhůty v Pokynu č. MF-5 o stanovení lhůt při správě daní.
Příklad
|
Finanční úřad pro ... případně postoupeno na: Odvolací finanční ředitelství V ..., dne ... Daňový subjekt (odvolatel): Věc: Odvolání proti platebnímu výměru čj. ... ze dne ... předepisující penále Vážení, Shrnutí situace (Doplnit konkrétní situaci.) Např. Daňový subjekt podal ve lhůtě dne 25. 1. 2023 přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2022. V tomto daňovém přiznání deklaroval plátce nadměrný odpočet na DPH ve výši 150 000 Kč. Správce daně ještě před vyměřením daně dne 28. 1. 2023 zahájil postup k odstranění pochybností podle § 89 a § 90 daňového řádu, protože měl konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti a úplnosti podaného řádného daňového přiznání. Výsledkem postupu k odstranění pochybností bylo snížení nadměrného odpočtu na DPH o 15 000 Kč, protože plátce nepředložil k několika vstupům daňové doklady. Po skončení postupu k odstranění pochybností byl zaslán platební výměr k vyměřené dani z přidané hodnoty, proti kterému se daňový subjekt neodvolal. Dále byl daňovému subjektu doručen platební výměr (tj. napadené rozhodnutí) na penále podle § 251 daňového řádu, kdy správce daně stanovil penále ve výši ... Kč. Důvody, v nichž jsou spatřovány nesprávnosti a nezákonnosti napadeného rozhodnutí Podle § 251 daňového řádu platí, že: 1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši
(2) Správce daně sníží penále podle odstavce 1 písm. a) o penále podle odstavce 1 písm. c), pokud povinnost k jeho úhradě vznikla z důvodu uplatnění ztráty v rozsahu snížení daňové ztráty, které bylo penalizováno. Správce daně tedy stanovuje penále, pouze pokud jsou naplněny podmínky § 251 daňového řádu. (Doplnit konkrétní důvody.) Odvolatel se domnívá, že penále bylo stanoveno nesprávně a nezákonně, protože daň nebyla v případě daňového subjektu doměřena, protože kontrolní postup, který správce daně zvolil, byl postup k odstranění pochybností (tj. postup před vyměřením daně) a nikoliv standardní daňová kontrola (kdy je daň doměřena). Označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání Odvolatel označuje jako důkazy k tvrzení o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání: Odvolací návrh V případě jakýchkoliv dotazů prosím kontaktujte ... na tel. čísle ... či emailu .... S pozdravem Jméno/Název: ... Daňový subjekt zasílá následující přílohy:
|