Podnět k opravě zřejmých nesprávností a omylů

Tímto instrumentem daňového řádu typu opravného usnesení mohou být opravovány pouze zřejmé "písařské" chyby v psaní, počtech či jiné zřejmé nesprávnosti zjištěné ve vyhotoveních rozhodnutí a tím jsou dány také hranice možného zákonného použití tohoto instrumentu při správě daní.

Je nerozhodné, zda zákonné použití tohoto instrumentu bude iniciováno příjemcem rozhodnutí či k vydání opravného rozhodnutí přikročí správce daně na základě svého vlastního zjištění.

Možnost vydat toto opravné rozhodnutí je časově omezena tak, aby nebyly opravné rozhodnutí vydávány nedůvodně v okamžiku, kdy již došlo k uplynutí příslušných prekluzivních lhůt, ať již se jedná o prekluzivní lhůtu pro stanovení daně (§ 148 daňového řádu) či o prekluzivní lhůtu pro placení daně (§ 160 daňového řádu) aniž by byla dříve zřejmá nesprávnost v příslušném rozhodnutí zjištěna. U ostatních rozhodnutí je časové omezení pro možnost jeho vydání upraveno tak, že se lhůta posuzuje podle daňové povinnosti, se kterou opravované rozhodnutí souvisí. Ve vzoru použitý příklad by pan Rozrazil mohl účinně čelit také prostřednictvím námitky podle § 159 daňového řádu.

Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 13. září 2007 č. j. 9 Afs 42/2007-127, označil rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností za administrativní nástroj správce daně k úpravě podoby výroku opravovaného rozhodnutí, která by neměla mít vliv na jeho obsah. Na druhou stranu Nejvyšší správní soud nevyloučil, že by rozhodnutím o opravě zřejmých nesprávností nebylo možné nikdy zasáhnout do právní sféry daňového subjektu. Zásadní tak vždy bude posouzení, zda toto rozhodnutí zasáhlo do subjektivních práv daňového subjektu s hmotněprávními účinky, či zda povinnost stanovená opravovaným rozhodnutím zůstala beze změny. V rozsudku ze dne 29. května 2014, č. j. 7 Afs 49/2014-32 potom Nejvyšší správní soud doplnil, že "je-li předmětem opravy výrok rozhodnutí, bude často oprava způsobilá zasáhnout do právní sféry adresáta rozhodnutí. Právě výrok je totiž pro adresáta rozhodnutí závazný a může zakládat, měnit, rušit nebo závazně určovat jeho práva nebo povinnosti. Při změně výroku (například vydáním opravného usnesení) tak může opět dojít k založení, změně, zrušení nebo závaznému určení práv nebo povinností adresáta. V případě opravy ostatních částí rozhodnutí bude naopak možné zásadně dospět k závěru, že k zásahu do právní sféry dojít nemůže. Nedochází totiž ke změně samotných práv a povinností adresáta, které byly založeny, změněny, zrušeny či závazně určeny výlučně výrokem opravovaného rozhodnutí."

Příklad