Daňový subjekt může podat správci daně stížnost proti nevhodnému chování jeho úředních osob nebo proti postupu tohoto správce daně, pokud zákon neposkytuj jiný prostředek ochrany. Stížnost musí být vyřízena do 60 dní od podání a stěžovatel musí být o výsledku vyrozuměn.
Stžížnost je obecný subsidiární prostředek ochrany osob zúčastněných na správě daní, proti nevhodnému chování jeho úředních osob nebo proti postupu tohoto správce daně, jehož využití je možné v těch případech, kdy daňový zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany. Zde využitelný proti postupu správce daně při daňové kontrole, či proti nevhodnému chování úřední osoby při daňové kontrole.
Povinnosti a práva daňového subjektu, u něhož je prováděna kontrola, jsou stanoveny zákonem. Ve výčtu těchto práv však na rozdíl od původní úpravy obsažené v zákoně o správě daní a poplatků, však již není specializovaný institut námitky proti nevhodnému chování úřední osoby správce daně nebo proti postupu správce daně v průběhu daňové kontroly. V daňovém řádu již je tak nutno pro takovéto námitky využívat institut stížnosti obsažený v ustanovení § 261. Jejím prostřednictvím je tak možno čelit jak případně nevhodnému chování úřední osoby správce daně provádějící samotnou daňovou kontrolu, tak i případně proti postupu správce daně v průběhu samotné daňové kontroly a tím si zajistit ochranu svých práv v průběhu daňové kontroly, zejména pokud by správce daně tato práva daňového subjektu v průběhu daňové kontroly neumožnil konzumovat.
Příklad
|
Finanční úřad pro Nej(v?)hodnější kraj Věc: Stížnost proti postupu finančního úřadu v průběhu daňové kontroly V průběhu daňové kontroly, prováděné v mé firmě panem Ing. Rybáčkem a paní Ing. Vostřákovou, úředními osobami Vašeho úřadu, postupovaly uvedené úřední osoby v rozporu s ustanoveními § 88 a § 92 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také „daňový řád"). Ve zprávě o kontrole uvádějí, že mnou předložené doklady jsou vydány neexistujícími osobami, což prý bylo zjištěno výslechem svědků dožádáním u jiných finančních úřadů a Policie ČR. O těchto skutečnostech však nejsou ve zprávě o daňové kontrole a ani v té části mého daňového spisu, do níž mi bylo umožněno nahlédnout, žádné doklady, se žádnými takovými doklady jsem nebyl seznámen a ani mi nebylo dříve umožněno klást svědkům při ústním jednání otázky. Dále bylo v kontrolní zprávě zcela předčasně konstatováno, že mi bude v důsledku neuznání dokladů doměřena daň podle pomůcek dodatečným platebním výměrem, a je zde i uvedena částka doměřované daně ve výši rozdílu oproti dosavadní poslední známé daně, jak bude vyměřena. Z uvedeného je patrné, že uvedení pracovníci vůbec žádné hodnocení důkazů neprovedli, čímž porušili ustanovení § 88 odst. 2 a § 92 odst. 5 písm. c) daňového řádu, neboť žádné skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost mého účetnictví neprokázali. Mé námitky proti znění zprávy o výsledku daňové kontroly a návrhy na předložení důkazních prostředků, které jsem písemně předložil na základě seznámení s výsledkem kontrolního zjištění, tyto úřední osoby odmítly s tím, abych je uplatnil v odvolacím řízení proti dodatečnému platebnímu výměru, a nadále trvají na tom, že zpráva o kontrole nebude doplněna a že bude projednána v původním znění. Vzhledem k výše uvedenému navrhuji, aby mým námitkám bylo vyhověno, aby bylo provedeno řádné důkazní řízení včetně prověření mnou navrhovaných důkazních prostředků, aby mi bylo umožněno klást svědkům otázky a aby byla kontrolní zpráva podle výsledku mnou navrhovaných doplnění následně příslušně změněna, čemuž musí zákonně předcházet její řádné projednání. Květoslav Rozrazil |