Posečkání daně

Na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední může správce daně povolit posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky (tj. splátkový kalendář), ze zákonem vymezených důvodů. Posečkání daně je možné:

• pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu,
• pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných,
• pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší, než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období,
• pokud není možné vybrat daň od daňového subjektu najednou,
• nebo při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň.

Správce daně rozhodne o žádosti o posečkání do 30 dnů ode dne jejího podání. Rozhodnutí o posečkání může být vázáno i na další podmínky. Posečkání lze povolit nejdříve ode dne splatnosti, a to i zpětně. Posečkání nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta pro placení daně (což je obecně 6 let). Na žádost daňového subjektu může správce daně změnit stanovenou dobu posečkání nebo změnit anebo doplnit další podmínky, na které je posečkání vázáno, přičemž při tom není vázán návrhem daňového subjektu. Podle metodického pokynu k posečkání není možné posečkat všechny daně (např. zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti).

Úrok z posečkané částky

Úrokem hrazeným daňovým subjektem je kromě úroku z prodlení i úrok z posečkané částky. Úrok z posečkané částky vzniká po dobu posečkání, avšak nevzniká po dobu, kdy nevzniká úrok z prodlení z jiného důvodu, než je posečkání. 

Náležitosti a forma

Podání lze učinit písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu; elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou

1. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
2. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,
3. s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo
4. prostřednictvím daňové informační schránky.

Daňový subjekt by ve svém vlastním zájmu měl v žádosti o posečkání uvést co nejlépe popsané důvody, pro které žádá posečkat, a současně své tvrzení v žádosti také náležitě doložit, protože v opačném případě se daňový subjekt vystavuje riziku možného negativního rozhodnutí v dané věci.

Žádost o posečkání podléhá správnímu poplatku dle zákona o správních poplatcích. Žádost o prominutí podléhá také správnímu poplatku. V žádosti je vhodné uvést, jakou formou bude správní poplatek uhrazen.

Rozhoduje-li správce daně o žádosti o posečkání, vychází z podkladů, které má již shromážděny v daňovém spise daňového subjektu, z úřední evidence, kterou sám vede, z tvrzení uvedených v žádosti a z dokladů, které ke své žádosti daňový subjekt připojil. Správce daně posuzuje, zda existují a jsou prokázány důvody (zákonné podmínky), pro které může úhradu daně posečkat.

Specifika

Při podání žádosti je vhodné nabídnout správci daně určité zajištění, jelikož cílem správce daně je zabezpečení úhrady daně. Může to být například ručení třetí osoby, zástavní právo k nemovité věci.

Proti rozhodnutí ve věci posečkání lze uplatnit opravné prostředky.

Poznámky

Pokud není dodržena některá z podmínek rozhodnutí o posečkání, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti uplynutím dne jejího nedodržení. Rozhodnutí o posečkání pozbývá účinnosti rovněž uplynutím dne předcházejícího dni, ve kterém došlo ke vstupu daňového subjektu do likvidace nebo k nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku daňového subjektu. Úhrada daně je posečkána ode dne přiznání odkladného účinku v řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví nebo před Ústavním soudem. Toto posečkání skončí uplynutím dne, kdy rozhodnutí soudu ve věci související se stanovením daně nabylo právní moci.

Příklad