Základní pojmy

Pokuta ke kontrolním hlášením

ZDPH vymezuje několik situací, které jsou buď automaticky ze zákona pokutovány, nebo dávájí správci daně možnost pokutu udělit. Pouze některé pokuty lze přitom promíjet. Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

• 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
• 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván; to neplatí, pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c nevznikla,
• 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
• 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

Výše těchto fixních pokut je poloviční, pokud

• je plátce fyzickou osobou, 
• ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí, nebo pokud
• plátce je společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou (u společností se pro účely posouzení splnění podmínek bere rozhodným dnem první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, nebo den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni).

Správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Správce daně uloží plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty, pokutu do 500 000 Kč.

Úrok z posečkané částky

Úrokem hrazeným daňovým subjektem je kromě úroku z prodlení i úrok z posečkané částky. Úrok z posečkané částky vzniká po dobu posečkání, avšak nevzniká po dobu, kdy nevzniká úrok z prodlení z jiného důvodu, než je posečkání. Výše úroku z posečkané částky odpovídá polovině úroku z prodlení nebo jeho obdoby podle jiného zákona, nejvýše však polovině úroku z prodlení podle tohoto zákona. Úrok z posečkané částky je splatný do 30 dnů ode dne, kdy pominuly podmínky pro jeho vznik. Úrok z posečkání se promíjí podle obdobných pravidel jako úrok z prodlení.

Promíjení pokuty

Plátce je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH (tj. 10 000 Kč, 30 000 Kč, 50 000 Kč – případně jejich polovina u vymezených osob). Správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu, pokud k nepodání kontrolního hlášení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit, přičemž při tom není vázán návrhem plátce.

Prakticky se pak promíjení řídí pokynem k promíjení GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, čj. 111096/16/7100-20116-050484. Pro úspěšné promíjení je nutné naplnit řadu podmínek. Ty základní jsou:

1) Včas podaná žádost a úhrada správního poplatku.

2) Daňový subjekt nebo osoba, která je členem jejího statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem neporušili daňové nebo účetní předpisy. Za porušení se považuje následující:

• nespolehlivý plátce DPH;
• spáchán vymezený trestný čin;
• vydání zajišťovacího příkazu v případě daňových podvodů;
• vyměření daně na základě pomůcek
• opožděné podání daňového přiznání na základě výzvy, pokud k tomuto došlo alespoň dvakrát v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců;
• uložení sankce na základě zákona o účetnictví;
• uložení pokuty za delikt podle daňových a/nebo účetních předpisů, jejíž horní hranice je zákonem stanovena minimálně na 250 000 Kč;
• nevedení řádně nebo nevedení řádně evidence stanovené právním předpisem nebo uloženou správcem daně
• jinak závažné ohrožování nebo porušování řádného výkonu správy daní.

3) Správce daně vyhodnotí zdrojového jednání jako způsobilé pro promíjení.

Správce daně je v rámci posuzování rozsahu prominutí oprávněn zohlednit při rozhodování také povahu, intenzitu či jiné okolnosti zdrojového jednání, které vznik sankce vyvolalo. Pokud shledá správce daně, že povaha, intenzita či jiné okolnosti zdrojového jednání (např. zneužití práva, daňové zastírání, vědomá účast na daňovém podvodu apod.) vylučuje prominutí, pak rozhodnutím žádost zamítne i přesto, že by z pohledu podmínek bylo toto porušení irelevantní.

4) Dále musí existovat ospravedlnitelný důvod. Tyto důvody jsou kupříkladu zdravotní důvody, živelní pohromy, výpadky portálu pro podávání a další. Důvody jsou vymezeny podrobně v pokynu.

5) Dále správce daně posoudí frekvenci porušování povinností daňového subjektu a v případě, že shledá vymezené porušení tak sníží prominutí o 50 %.

• Ke dni vydání rozhodnutí o žádosti eviduje správce daně u daňového subjektu nedoplatek z jiného daňového řízení, který je vymáhán (je uveden na exekučním příkazu).
• V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně stanovena kterákoli daň podle pomůcek bez součinnosti daňového subjektu, a to bez ohledu na částku takto stanovené daně.
• V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pořádková pokuta dle § 247 daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí.
• V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle § 247a daňového řádu.
• V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu.
• V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta dle § 101h odst. 3 ZDPH

Lhůta pro podání žádosti

Žádost o prominutí pokuty lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu. Podání žádosti o prominutí pokuty má odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu.

Náležitosti a forma

Podání lze učinit písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu; elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou

1. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
2. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,
3. s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo
4. prostřednictvím daňové informační schránky.

Žádost o prominutí pokuty podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3 001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3 000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku. V žádosti je vhodné uvést, jakou formou bude správní poplatek uhrazen.

Specifika

Daňový subjekt by ve svém vlastním zájmu měl v žádosti o prominutí uvést co nejlépe popsané důvody, pro které žádá prominout, a současně své tvrzení v žádosti také náležitě doložit, protože v opačném případě se daňový subjekt vystavuje riziku možného negativního rozhodnutí v dané věci.

Proti rozhodnutí ve věci prominutí příslušenství daně nelze uplatnit opravné prostředky. Domáhat se lze případně v rámci správního soudnictví.

Poznámky

V pokynu je uvedeno, že ospravedlnitelné důvody jsou výčtem demonstrativním a není vyloučeno, že při posuzování konkrétního případu správce daně dospěje k závěru, že lze prominout i z důvodu v pokynu neuvedeného. Mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický. Možnost docílit prominutí pokuty by tak neměla svědčit daňovým subjektům, které se do prodlení dostaly v důsledku vlastní liknavosti, nezodpovědnosti či úmyslného jednání. Prominutí pokuty by nemělo s ohledem na zásadu legitimního očekávání způsobit, že na pozdní úhradu daně nebude nahlíženo jako na prohřešek. I nadále musí být zachováno pravidlo, že neplnění zákonné povinnosti má své konsekvence v podobě následku za porušení povinnosti při správě daní. Prominutí proto nemůže sloužit k setření rozdílu mezi těmi, kteří své povinnosti plní řádně a včas, a těmi, kteří je neplní.

O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.

Příklad