Úrok z posečkané částky

Úrokem hrazeným daňovým subjektem je kromě úroku z prodlení i úrok z posečkané částky. Úrok z posečkané částky vzniká po dobu posečkání, avšak nevzniká po dobu, kdy nevzniká úrok z prodlení z jiného důvodu, než je posečkání. Výše úroku z posečkané částky odpovídá polovině úroku z prodlení nebo jeho obdoby podle jiného zákona, nejvýše však polovině úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku (úrok z prodlení se vypočte podle příslušné repo sazby České národní banky, zvýšené o osm procentních bodů). Úrok z posečkané částky je splatný do 30 dnů ode dne, kdy pominuly podmínky pro jeho vznik. Úrok z posečkání se promíjí podle obdobných pravidel jako úrok z prodlení.

Promíjení úroku

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu. Při posouzení rozsahu, ve kterém bude úrok prominut, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku (dle pokynu pak může být zohledněna nepříznivá ekonomická a sociální situace u fyzických osob a existence důvodu k posečkání).

Prakticky se pak promíjení řídí pokynem k promíjení GFŘ-D-58 k promíjení příslušenství daně čj.: 49837/22/7700-10123-050167. Pro úspěšné promíjení je nutné naplnit řadu podmínek. Ty základní jsou:

1) Včas podaná žádost a úhrada správního poplatku.

2) Daň musí být zaplacena.

3) Daňový subjekt nebo osoba, která je členem jejího statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem neporušili daňové nebo účetní předpisy. Za porušení se považuje následující:

• nespolehlivý plátce DPH;
• spáchán vymezený trestný čin;
• vydání zajišťovacího příkazu v případě daňových podvodů;
• vyměření daně na základě pomůcek
• opožděné podání daňového přiznání na základě výzvy, pokud k tomuto došlo alespoň dvakrát v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců;
• uložení sankce na základě zákona o účetnictví;
• uložení pokuty za delikt podle daňových a/nebo účetních předpisů, jejíž horní hranice je zákonem stanovena minimálně na 250 000 Kč;
• nevedení nebo nevedení řádně evidence stanovené právním předpisem nebo uložené správcem daně;
• jinak závažné ohrožování nebo porušování řádného výkonu správy daní.

4) Správce daně vyhodnotí zdrojové jednání jako způsobilé pro promíjení.

Správce daně je v rámci posuzování rozsahu prominutí oprávněn zohlednit při rozhodování také povahu, intenzitu či jiné okolnosti zdrojového jednání, které vznik sankce vyvolalo. Pokud shledá správce daně, že povaha, intenzita či jiné okolnosti zdrojového jednání (např. zneužití práva, daňové zastírání, vědomá účast na daňovém podvodu apod.) vylučuje prominutí, pak rozhodnutím žádost zamítne i přesto, že by z pohledu podmínek bylo toto porušení irelevantní.

5) Dále musí existovat ospravedlnitelný důvod. Tyto důvody jsou kupříkladu:

• Původní platba daně je daňovým dlužníkem vykonána omylem na jiný variabilní symbol nebo jiný účet správce daně, přičemž se současně nejedná o nejasnou platbu (100 %).
• Jedná se o daňového dlužníka, kterému nepříznivý zdravotní stav (dočasný nebo trvalý) zabránil plnit jeho daňové povinnosti (nutno doložit prokazatelným způsobem) (100 %).
• Daňovému subjektu svědčilo posečkání úhrady daně, k níž se váže úrok z posečkané částky, o jehož prominutí je žádáno (§ 156 odst. 1, § 157a daňového řádu) (20 %).
• Daňový subjekt byl stižen živelní pohromou, hromadnou či individuální, v průběhu kalendářního roku, kdy mělo dojít k platbě daně. Za živelní pohromu se považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení (100 %).
• Úrok z prodlení vznikl z daně doměřené na základě dodatečného daňového tvrzení podaného daňovým subjektem bez výzvy správce daně.

6) Dále správce daně posoudí frekvenci porušování povinností daňového subjektu a v případě, že shledá vymezené porušení, tak sníží prominutí o 50 %.

• Ke dni vydání rozhodnutí o žádosti eviduje správce daně u daňového subjektu nedoplatek z jiného daňového řízení, který je vymáhán (je uveden na exekučním příkazu).
• V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně stanovena kterákoli daň podle pomůcek bez součinnosti daňového subjektu, a to bez ohledu na částku takto stanovené daně.
• V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pořádková pokuta dle § 247 daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí.
• V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle § 247a daňového řádu.
• V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu.

Lhůta pro podání žádosti

K prominutí daně i příslušenství daně může dojít od vzniku daňové povinnosti až do doby uplynutí lhůty pro placení daně, a to i poté, kdy došlo k její úhradě.

Náležitosti a forma

Podání lze učinit písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu; elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou

1. podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
2. s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,
3. s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo
4. prostřednictvím daňové informační schránky.

Žádost o prominutí podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3 001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3 000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku. V žádosti je vhodné uvést, jakou formou bude správní poplatek uhrazen.

Specifika

Daňový subjekt by ve svém vlastním zájmu měl v žádosti o prominutí uvést co nejlépe popsané důvody, pro které žádá prominout a současně své tvrzení v žádosti také náležitě doložit, protože v opačném případě se daňový subjekt vystavuje riziku možného negativního rozhodnutí v dané věci.

Proti rozhodnutí ve věci prominutí příslušenství daně nelze uplatnit opravné prostředky. Domáhat se lze případně v rámci správního soudnictví.

Poznámky

V pokynu je uvedeno, že ospravedlnitelné důvody jsou výčtem demonstrativním a není vyloučeno, že při posuzování konkrétního případu správce daně dospěje k závěru, že lze prominout i z důvodu v pokynu neuvedeného. Mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický. Možnost docílit prominutí úroku by tak neměla svědčit daňovým subjektům, které se do prodlení dostaly v důsledku vlastní liknavosti, nezodpovědnosti či úmyslného jednání. Prominutí úroku by nemělo s ohledem na zásadu legitimního očekávání způsobit, že na pozdní úhradu daně nebude nahlíženo jako na prohřešek. I nadále musí být zachováno pravidlo, že neplnění zákonné povinnosti má své konsekvence v podobě následku za porušení povinnosti při správě daní. Prominutí úroku proto nemůže sloužit k setření rozdílu mezi těmi, kteří své povinnosti plní řádně a včas, a těmi, kteří je neplní.

Příklad