Úrok z prodlení a úrok z posečkané částky

Úrokem hrazeným daňovým subjektem je úrok z prodlení. Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby. Úrok z prodlení nevzniká po dobu posečkání, u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, či v případě příslušenství daně, v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku (úrok z prodlení se vypočte podle příslušné repo sazby České národní banky, zvýšené o osm procentních bodů). Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

Úrokem hrazeným daňovým subjektem je kromě úroku z prodlení i úrok z posečkané částky. Úrok z prodlení se promíjí podle obdobných pravidel jako úrok z posečkání. 

Daňový subjekt by ve svém vlastním zájmu měl v žádosti o prominutí uvést co nejlépe popsané důvody, pro které žádá prominout a současně své tvrzení v žádosti také náležitě doložit, protože v opačném případě se daňový subjekt vystavuje riziku možného negativního rozhodnutí v dané věci.

Proti rozhodnutí ve věci prominutí příslušenství daně nelze uplatnit opravné prostředky. Domáhat se lze případně v rámci správního soudnictví.

Poznámky

V pokynu je uvedeno, že ospravedlnitelné důvody jsou výčtem demonstrativním a není vyloučeno, že při posuzování konkrétního případu správce daně dospěje k závěru, že lze prominout i z důvodu v pokynu neuvedeného. Mělo by jít o výjimečný případ, který je z lidského hlediska omluvitelný a z hlediska materiálního představuje prohřešek spíše formalistický. Možnost docílit prominutí úroku by tak neměla svědčit daňovým subjektům, které se do prodlení dostaly v důsledku vlastní liknavosti, nezodpovědnosti či úmyslného jednání. Prominutí úroku by nemělo s ohledem na zásadu legitimního očekávání způsobit, že na pozdní úhradu daně nebude nahlíženo jako na prohřešek. I nadále musí být zachováno pravidlo, že neplnění zákonné povinnosti má své konsekvence v podobě následku za porušení povinnosti při správě daní. Prominutí úroku proto nemůže sloužit k setření rozdílu mezi těmi, kteří své povinnosti plní řádně a včas, a těmi, kteří je neplní.