Zákon č. 312/2002 Sb. , o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o úřednících“), obsahuje kategorizaci úředníků. Zákon rozlišuje „řadové“ úředníky, vedoucí úřadu a vedoucí úředníky. Zmíněný zákon stanoví specifické podmínky, respektive důvody pro odvolání těchto vedoucích zaměstnanců z funkce. Jde o projev zvýšené ochrany jejich postavení. Taxativní vymezení důvodů pro odvolání je odůvodněno potřebou stabilizace vedoucích úředníků. Odvolání vedoucích zaměstnanců z funkce a následné domáhání se jeho neplatnosti u soudu je častým předmětem pracovněprávních sporů.
Odvolání vedoucího úřadu a vedoucího úředníka územního samosprávného celku
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Vedoucím úředníkem je dle § 2 odst. 5 zákona o úřednících úředník, který je vedoucím zaměstnancem. Zákon obsahuje odkaz na zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). Dle § 11 zákoníku práce vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.
Zvláštní kategorii vedoucích zaměstnanců představuje vedoucí úřadu. Dle § 2 odst. 7 zákona o úřednících se pro účely tohoto zákona vedoucím úřadu rozumí vedoucí úředník, který vykonává funkci tajemníka obecního úřadu, tajemníka magistrátu statutárního města, tajemníka úřadu městského obvodu nebo městské části územně členěného statutárního města, ředitele krajského úřadu, ředitele Magistrátu hlavního města Prahy nebo tajemníka úřadu městské části hlavního města Prahy.
Zákon o úřednících dále stanoví, že pracovní poměr u vedoucích úředníků se zakládá jmenováním, které provede vedoucí úřadu. V případě jmenování vedoucího úřadu je potřeba odkázat na zákony regulující jednotlivé stupně samosprávy, tj. zákon o obcích, zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze. V případě obcí, jejichž úrovní se budeme dále zabývat nejpodrobněji, § 103 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), stanoví, že starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem.
Důvody pro odvolání vedoucího úředníka a vedoucího úřadu
Úprava odvolání vedoucího úředníka a vedoucího úřadu (dále jen „vedoucí úředník“) je speciální vůči právní úpravě odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance v zákoníku práce. Ten výčet důvodů pro odvolání
v
edoucího zaměstnance neobsahuje, z čehož vyplývá, že vedoucí zaměstnanec může být odvolán i bez udání důvodu. Právní úprava zákona o úřednících se jako předpis speciální použije přednostně, což opakovaně potvrzuje rozhodovací praxe soudů.1) „Zákonné omezení obsažené v § 12 odst. 1 zákona o úřednících nepochybně nelze vykládat jako pouhou deklaraci mající jen proklamativní význam, neboť v porovnání s relativně nejistým postavením ostatních vedoucích zaměstnanců, jejichž pracovní poměr byl založen jmenováním, představuje stanovení podmínek, za nichž lze vedoucího úředníka odvolat, výraz zvýšené ochrany jejich postavení a z tohoto důvodu je vyloučeno odvolat vedoucího úředníka územního samosprávného celku z funkce, jestliže nejsou splněny stanovené hmotněprávní předpoklady, pro tento postup.“
2)Výčet důvodů pro odvolání je
taxativní
, nelze jej tak rozšiřovat. Není tedy možné odvolat vedoucího úředníka z funkce z jiného důvodu, než stanoví zákon o úřednících, nebo bez udání důvodu. Takovéto právní jednání by bylo neplatné. Důvody, pro které lze odvolat vedoucího úředníka, jsou uvedeny v § 12 odst. 1 zákona o úřednících.