Základní kapitál má povinně každá s. r. o., přičemž jde o nejstálejší účetní položku rozvahy, bez ohledu na velikost firmy a obor její činnosti. Po vytvoření vklady zakladatelů jej totiž obvykle není nutné měnit a proč si tedy komplikovat již tak spletitý podnikatelský život. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné či nutné základní kapitál zvýšit. Například příchod nového společníka, vylepšení zdání stability a síly firmy, lepší pozice u veřejných zakázek, snazší přístup k úvěrům, daňový test tzv. nízké kapitalizace u zápůjček od spojených osob, majetkové přesuny v rámci holdingu bez nutnosti peněžních úhrad i mimo složité fúze a rozdělení atd. V tomto stručném příspěvku se seznámíme s právními základy, účetní metodikou a daňovým řešením tohoto procesu.
Zvýšení základního kapitálu s. r. o.
Ing.
Martin
Děrgel
Právní základy zvýšení ZK s. r. o.
Základní
kapitál
(dále také „ZK
“) s. r. o. je souhrnem všech vkladů
, přičemž vklad představuje peněžní vyjádření hodnoty předmětu takovéhoto vkladu, který může být peněžitý nebo nepeněžitý. Po dobu trvání obchodní korporace
ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu, který se stává majetkem s. r. o., přičemž toto vnesení majetku společníka je považováno za úplatné, protože protiplněním je podíl v s. r. o., resp. jeho zvýšení, s nímž jsou spojena významná práva společníka – zejména na rozhodování a na podíl na zisku. Je dobré mít na paměti, že ZK není označením konkrétního majetku vloženého do obchodní korporace
, ale jde pouze o vyjádření jeho hodnoty v penězích k datu vkladu. Společnost s ručením omezeným je kapitálovou společností, jejímž definičním znakem je právě vytvoření a trvalá existence nenulového ZK. Proto musejí již její zakladatelé oželet část vlastního majetku a přenechat jej své s. r. o. formou vkladu. Pro společnosti založené před rokem 2014 dřívější obchodní zákoník stanovoval minimální ZK – úhrn všech vkladů – 200 000 Kč a současně minimální vklad společníka 20 000 Kč. U později založených s. r. o. již není limitován samotný ZK, ale jen vklad každého z jejich společníků, který nesmí být nižší než 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí vyšší minimální vklad
. Právní forma s. r. o. bývá zvolena za účelem poměrně bezpečného podnikání jejich zakladatelů, resp. společníků, kteří si mohou být (téměř) jisti, že případný nezdar ekonomických aktivit firmy se až na specifické výjimky – např. podvody a porušení pravidel „dobrého hospodáře“ - nepromítne do jejich soukromé sféry. Problémem je nastavení pravidel tak, aby se tato bezpečnost společníků nezvrátila v nebezpečí pro věřitele jejich s. r. o. Jako takováto garance je často vnímán právě ZK
, jehož výše je chápána coby stálá majetková hodnota trvale k dispozici věřitelům jako forma zajištění dluhů s. r. o. Jde však o silné zjednodušení platné pouze v účetní rovině, nikoli ekonomicky a právně. Nejde jen o to, že garanční potenciál nyní již samozřejmě nemohou naplnit vklady v pouhých korunových hodnotách. Hlavní potíží – z hlediska věřitelů – je, že reálná majetková hodnota vložená společníky do ZK není nedotknutelnou rezervou, ale volně využitelným zdrojem s. r. o.
Příklad 1
Ošemetnost garance základního kapitálu
Čtyři zakladatelé – A, B, C a D – založili s. r. o. a do ZK vložili tyto předměty vkladů: A vložil stavbu, B zásoby, C nákladní auta a D peníze. Základní
kapitál
s. r. o. tímto je „jednou provždy“ dán znaleckou hodnotou vložené stavby, zásob a automobilu spolu se jmenovitou hodnotou vložených peněz - v úhrnu 10 milionů Kč. Tato výše ZK – coby vnitřní dluh s. r. o. vůči jejím společníkům – není závislá na dalším osudu vloženého majetku. Základní kapitál
s. r. o. proto nijak neovlivní zastavení vložené stavby bance za úvěr ani utracení všech vložených peněz na odměny společníků, ba ani odcizení vložených zásob nebo totální havárie nákladního automobilu. Ani o korunu ZK nesníží vážné poškození stavby vichřicí nebo její odprodej pod cenou manželce jednatele firmy apod. O těchto osudech vložených předmětů, majících jakkoli významnou reálnou hodnotu, obvykle vůbec nic netuší potenciální dodavatel dotyčné s. r. o. V rámci obecné prevence si před uzavřením obchodní smlouvy dodavatel zjistil, že s ohledem na jeho poměrně vysoký ZK zapsaný do obchodního rejstříku – 10 milionů Kč – se nejspíše jedná o solidního a solventního partnera. Proto bude zřejmě svolný dodat mu zboží tzv. na fakturu, tj. s odloženou splatností. Obdobně banka asi bez větších potíží poskytne takové firmě provozní úvěr 5 milionů Kč. Jenže… Jakkoli vysoký ZK totiž vůbec nezaručuje, že v dané firmě je také tomu minimálně odpovídající majetek:–
vložit lze i hodnoty se značně spornou tržní cenou (oceňovací znalec mohl dostat všimné, aby si nevšiml),
–
upsané peněžité vklady nemusejí být vždy ihned uhrazeny v plné výši,
–
vložený majetek mohou jednatelé obratem směnit za menší hodnotu nebo vyvést z firmy (tzv. vytunelovat),
–
společnost může lehce přijmout tolik závazků (dluhů), že dalece převýší celkovou hodnotu majetku apod.
Osobně jsem se dokonce setkal se s. r. o., která měla ZK vytvořen zcela fiktivně (podle mne podvodně, což se ale u soudu neprokázalo) ve výši 4 miliony Kč, čehož dosáhla tím, že v jeden den vždy vložila na účet banky 200 000 Kč, které hned vybrala a opět vložila atd., během dne 20x. Na základě potvrzení banky, že na účet byly ten den vloženy 4 miliony Kč, pak obchodní rejstřík zapsal zvýšení ZK o tyto 4 miliony! Hlavně díky takto vysoké „garanci“ firma dostala od výrobce značný objem zboží s dlouhou splatností, ten se ale peněz nedočkal.
Takže si pro obchodní praxi pamatujme nepřeceňovat „garanční“ roli jakkoli ohromující výše základního kapitálu a větší obchody s delší splatností mít raději vždy zajištěny účinnými právními nástroji!
Poté, co je ZK vytvořen vklady zakladatelů, již zpravidla nebývá nutné ani chtěné jeho výši měnit, a to zejména směrem nahoru. Nicméně někdy nastanou situace, kdy je vhodné, případně nutné zvýšit ZK. I přes onu nastíněnou ošemetno