Dvojí metr státu

Obdobně považuje Nejvyšší správní soud za problematické hodnocení významu licence, kterou udělil společnosti IMPETRO Energetický regulační úřad. Městský soud shledal, že z této licence nemohl stěžovatel dovozovat důvěryhodnost, odbornost, či dostatečné finanční zázemí společnosti. Přitom poukázal i na spisový materiál Energetického regulačního úřadu, z něhož vyplývá, že v době podání žádosti o licenci vykazovala společnost IMPETRO takřka nulové zůstatky na účtu. K tomu Nejvyšší správní soud předně uvádí, že stěžovateli nemohl být obsah správního spisu vedeného Energetickým regulačním úřadem znám. Nadto je poněkud zarážející, že stát umožní v regulovaném prostředí (které je nadto, jak tvrdí městský soud, vysoce rizikové) podnikat i takovým subjektům, které nemají dostatečné finanční zázemí (nepatrné zůstatky na účtu, nízký základní kapitál), avšak daňovým subjektům následně orgány státní správy vytýkají, že s těmito subjekty obchodují, respektive že postupují v dobré víře v udělenou licenci.