Lhůty pro řádné stanovení a placení daně mají de lege své časové limity. Vezmeme-li však v úvahu případy, kdy v souvislosti s úmyslným porušením daňové povinnosti souběžně probíhá trestní řízení, pak ona stanovená či v budoucnu stanovená daň může obíhat okolo daňového subjektu jako satelit i po pěknou řádku let následujících. Pojďme si tedy nyní, a to i v souladu s aktuální judikaturou, projít některé důležité vazby správy daní a trestního řízení. Ponechme nyní stranou bagatelní daňové delikty, které musí být řešeny výhradně ve sféře správy daní.
Vazby správy daní a trestního řízení
Mgr.
Jiří
Soukop
I Souběh zajišťovacích institutů dle daňového a trestního řádu
Než přejdeme k institutům, které jsou skutečně významně provázány, uveďme na úvod aplikaci zajišťovacích prostředků – zejména zajišťovacích příkazů, které byly poměrně často řešeny nejen odbornou veřejností, ale zejména pak správními soudy. Do jisté míry mohlo být doposud právně nejasné, zda v případě použití zajišťovacího prostředku ze strany správce daně může dojít tehdy, pokud k realizaci zajištění již došlo ze strany orgánu činného v trestním řízení (typicky Policie ČR).
Předmětnou otázkou, tedy zda je souběh obou institutů přípustný i v případě, že by se kupříkladu zajišťovací příkaz týkal stejné daňové povinnosti jako zajištění dle trestního řádu, se v nedávné době zabýval i Nejvyšší