Při maximálním zjednodušení lze konstatovat, že EU se snaží podpořit ty, kteří vyváží zboží do třetích zemí, zatímco dovozy do EU jsou zatíženy hned dvojí fiskální zátěží – cly a daní z přidané hodnoty. Při jakémkoli dopravení movitých věcí do EU musíme takový dovoz podrobit testům celního řízení a na ně navazují ještě povinnosti vyplývající ze zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Dopad obou na sebe navazujících fiskálních zátěží dopadá nejenom na dovozce z řad podnikatelských subjektů, nýbrž i na občany dovážející cokoli ze třetí země. Jen si vzpomeňme na návraty z dalekých dovolených (Egypt, Turecko, USA atd.) a rozdělovník přijíždějících cestujících na letišti. V návaznosti na obsah zavazadel musí cestující posoudit, zda dovážené zboží podléhá proclení a vyměření daně z přidané hodnoty. V tomto případě dokonce celní orgány suplují druhou fiskální povinnost a stávají se také subjektem vyměřujícím a inkasujícím DPH z takových dovozů.