Válečný konflikt na Ukrajině a jeho dopady do místních poplatků

Jako jedna z prvních věcí, které bylo nutné vyřešit, bylo zajištění potřeby ubytování pro osoby prchající před válkou na Ukrajině. Značná část obcí se aktivně zapojila do poskytování pomoci uprchlíkům ve formě materiální pomoci nebo ubytování, a to bez jakékoliv jistoty případné ze strany státu. Do pomoci se zapojili také samotní ubytovatelé, kteří umožnili ubytování uprchlíků ve svých ubytovacích zařízeních, často bez nároku na kompenzaci. Co už tak moc nepřitahovalo pozornost, byly dopady související s tímto ubytováváním. A vlastně nejen s ním. Podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), mohou obce zavést na svém území místní poplatky. Asi nejčastěji se lze setkat s místními poplatky souvisejícími s likvidací komunálního odpadu nebo s místním poplatkem ze psů. V souvislosti s ubytováním uprchlíků však v praxi nejprve zaujal pozornost jiný místní poplatek – z pobytu.

U poplatku z pobytu začala cesta k hledání řešení poměrně jednoduše, a to s ohledem na rozsáhlou dobrovolnickou pomoc, kdy nejčastěji nastala situace, ve které byl uprchlíkům poskytován pobyt bezúplatně. Poplatek z pobytu totiž dopadá pouze na úplatný pobyt poskytovaný v obci, která tento místní poplatek na svém území zavedla obecně závaznou vyhláškou. Pokud však byl poskytován pobyt úplatně, bylo nutné posoudit druhou podmínku pro uplatnění poplatku z pobytu, kterou je krátkodobý pobyt na území obce. Krátkodobým pobytem má zákon o místních poplatcích na mysli pobyt, který netrvá déle než 60 po sobě jdoucích kalendářních dní. Naplnění této podmínky se nejevilo jako příliš reálné, a to především u uprchlíků, kteří zůstali na našem území a požádali o pobytové oprávnění, přičemž setrvali ve stejné obci s úmyslem zůstat zde déle než 60 dnů. V obou těchto případech nebyl naplněn předmět poplatku, tudíž poplatek z pobytu nebyl ubytovatelem od těchto osob vybírán a nevyvstala potřeba řešit jakékoliv placení tohoto poplatku. Povinností ubytovatele v takovém případě bylo pouze zaevidovat osoby do evidenční knihy, s doplněním, že se jedná o bezúplatný pobyt nebo o pobyt delší než 60 dnů. Dále mohla nastat situace, že uprchlík získal některé z pobytových oprávnění a hledělo se na něj jako na osobu mající pobyt v obci. V takovém případě se totiž poplatek z pobytu na tyto osoby také nevztahoval.

Opačná situace však nastala v situaci, kdy byl u poplatku z pobytu naplněn předmět poplatku, tedy kdy byl pobyt poskytován za úplatu, nebyl v jednom místě delší než 60 po sobě jdoucích dní a kdy uprchlík ještě neměl pobytové oprávnění. V těchto případech vznikla uprchlíkům povinnost odvést poplatek z pobytu. Tato situace si žádala řešení, neboť u uprchlíků není z povahy věci dán předpoklad jejich materiálního zajištění. V dané situaci se nabízejí dvě možnosti aktivního řešení. O , které je podle našeho názoru z hlediska požadavku kladených na jeho realizaci jednodušším, musí rozhodnout obec (zastupitelstvo). Jedná se o kterou byl zaveden poplatek z pobytu, , které se bude vztahovat na osoby prchající před válkou na Ukrajině. Samotná formulace v obecně závazné vyhlášce bude odrážet vůli zastupitelstva osvobodit od placení tohoto poplatku specifikovanou skupinu osob. Okruh těchto osob může být stanoven různě.

Může se jednat např. o všechny uprchlíky z Ukrajiny, pouze o občany Ukrajiny prchající před válečným konfliktem nebo o všechny občany Ukrajiny, kteří se nacházejí na území dané obce. V případě tohoto řešení je nutné podotknout, že doplněné osvobození může působit i do minulosti, jelikož se bude jednat o právo, které je stanoveno ve prospěch poplatníků, a tedy o tzv. nepravou retroaktivitu, která je přípustná¹⁾. V doplnění obecně závazné vyhlášky není nutné specifikovat přesné období ke kterému se osvobození váže. Stačí, pokud bude z provedené změny zřejmé, že je navázána na dané poplatkové období. To samozřejmě tehdy, pokud bude záměr obce osvobodit krátkodobý úplatný pobyt uprchlíků v rámci celého kalendářního roku 2022. I v případě zavedeného osvobození zůstává povinnost ubytovatele zaevidovat všechny osoby do evidenční knihy, v tomto případě s dovětkem, že se jedná o osoby osvobozené. K osvobození se jako vždy váže povinnost poplatníka prokázat nárok na osvobození, což činí u ubytovatele, který vybrané poplatky z pobytu odvádí v pozici plátce obci. Správce poplatku tak bude primárně vycházet z evidenční knihy, kterou je ubytoval povinen vést. Pokud se osvobození vztahovalo pouze na osoby, které následně získaly pobytové oprávnění na území obce podle zvláštních zákonů (tzv. Ukrajina), pak může obecní úřad, který vykonává správu místních poplatků (dále jen „správce poplatku“), zkontrolovat naplnění nároku např. z evidence cizinců.

Ke může přistoupit sám správce poplatku, který má právo využit institut podle § 16b zákona o místních poplatcích. Tato pravomoc není stanovena jinému orgánu obce, tj. ani rada nebo zastupitelstvo obce nemůže promíjet místní poplatky. U této možnosti je nezbytné upozornit na to, že poplatek z pobytu nelze prominout adresně konkrétní skupině osob. Podle § 16b odst. 1 zákona o místních poplatcích je totiž možné prominout pouze poplatek, a to bez vazby na konkrétní specifikované poplatníky.

Okruh poplatníků, kterým bude místní poplatek prominut, se totiž odvíjí od specifikace důvodu, na jehož základě dochází k prominutí poplatku. Nesrovnalosti či nepřesnosti pak jdou k tíži toho, kdo rozhodnutí vydal. Zjednodušeně řečeno, pokud správce poplatku nadefinuje důvod příliš široce (např. promine poplatek z pobytu poplatníkům z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině), bude okruh poplatníků, kterých se tento důvod týká, podstatně širší než v případě, kdy správce poplatku definuje důvody pro prominutí přesněji (např. snaha pomoci poplatníkům, kteří jsou nejvíce zasaženi válečným konfliktem na Ukrajině, neboť jsou nuceni prchat ze své země často bez jakýchkoliv finančních prostředků, a kterým je v souladu s právní úpravou následně poskytována zvláštní ochrana spočívající např. v možnosti získat pobytové oprávnění²⁾). Prominout poplatek z pobytu musí správce poplatku rozhodnutím.

Vzhledem k tomu, že prominutím dojde k zásahu do rozpočtu obce (k jak velkému zásahu dojde bude záležet na formulaci prominutí, velikosti obce a fluktuaci osob, kterých se bude prominutí týkat), je možné, aby správce poplatku o tomto postupu informoval radu či zastupitelstvo, které mohou nezávisle na vůli správce poplatku vyslovit podporu tomuto rozhodnutí správce poplatku, nebo dokonce správce poplatku o toto rozhodnutí samo požádat. Samozřejmě není vyloučena ani možnost prominout celý poplatek z pobytu, neboť dopady válečného konfliktu na Ukrajině pociťují v tuto dobu snad všichni. V takovém případě je ale nutné si uvědomit, že např. u turisticky atraktivních obcí může být přísun finančních prostředků do příjmů rozpočtu obce z poplatku z pobytu poměrně významný a jeho prominutí by znamenalo ochuzení rozpočtu o významnou částku, kterou je možné využít jinak, např. právě k řešení situace spojené s válkou na Ukrajině.

Jak jsme již výše nastínili, dopad válečného konfliktu na Ukrajině se netýká pouze jednoho místního poplatku. Dopady lze vysledovat i u místního poplatku za komunální odpad a místního poplatku ze psů. Budeme-li stále vycházet z předpokladu, že obec bude chtít ulevit některým poplatníkům v souvislosti s válkou na Ukrajině, budeme v tomto případě uvažovat o osobách, kterým bylo uděleno pobytové oprávnění podle zvláštních právních předpisů ( Ukrajina). Udělením pobytového oprávnění uprchlíkovi vznikne poplatková povinnost nejméně u jednoho z výše uvedených poplatků. V těchto případech se nabízejí tři možnosti řešení u poplatku za komunální odpad a dvě možnosti řešení u poplatku ze psů. První dvě řešení mají stejnou základnu jako v případě místního poplatku z pobytu, kdy se jedná o osvobození v obecně závazné vyhlášce a o prominutí podle § 16b zákona o místních poplatcích. Třetí možnost je využitelná pouze pro místní poplatek za komunální odpad, a to konkrétně za obecní systém odpadového hospodářství. Tato možnost však závisí především na vůli poplatníka.

kterou i v těchto případech považujeme za vhodnější pro řešení této situace, je . Samotná formulace, jak již bylo výše zmíněno, je v pravomoci zastupitelstva obce. V tomto případě bude formulace osvobození zpravidla jednodušší, neboť bude vázána na osoby, kterým bylo uděleno pobytové oprávnění podle zvláštních právních předpisů ( Ukrajina). I v tomto případě působí osvobození i do minulosti, jelikož se jedná o ustanovení, které je ve prospěch poplatníků. Jednodušší je v tomto případě prokázání nároku osvobození, čehož lze v závislosti na formulaci osvobození dosáhnout např. automatickým přístupem do příslušného registru, ve kterém jsou osvobozené osoby s uděleným pobytem evidovány. Je zde tedy možnost převést povinnost prokázat nárok na osvobození na správce poplatku, který může v tomto případě získat údaje potřebné pro osvobození automatizovaným způsobem.

, která je totožná jako u poplatku z pobytu, podle § 16b zákona o místních poplatcích. Stejně jako u poplatku z pobytu, ani v tomto případě nelze prominout adresně přímo ukrajinským uprchlíkům, neboť okruh poplatníků, kterým se promíjí poplatek, se odvíjí od specifikace důvodu. Právě zvolený důvod a jeho vazba na skupinu poplatníků bude v konečném důsledku zásadní pro určení konkrétního okruhu poplatníků, na které bude rozhodnutí o prominutí reálně dopadat. Oproti poplatku z pobytu může být určení okruhu poplatníků jednodušší, neboť důvod může být provázán s další snahou pomoci poplatníkům, kteří získali pobytové oprávnění. Ve vztahu k promíjení považujeme za nutné upozornit také na to, že ačkoliv může správce poplatku nabýt dojem, že s vydáním rozhodnutí o prominutí jeho povinnost končí, není tomu tak. I u prominutí je nezbytné vědět komu je promíjeno. Správce poplatku tak má ve vztahu k poplatku ze psů a poplatku za komunální odpad povinnost evidovat jako poplatníky i osoby, kterým byl poplatek prominut. Tato povinnost také odlišuje promíjení těchto poplatků od promíjení poplatku z pobytu, v rámci kterého je evidenční povinnost ponechána na ubytovateli.

Jak již bylo výše zmíněno, ve vztahu k poplatku ze psů a poplatku za komunální odpad existuje i poskytnutí určité formy „úlevy“ při placení poplatku. Jedná se o podle § 16a zákona o místních poplatcích. Tato možnost je však organizačně složitější, závislá na úplné vůli poplatníka, který podáním žádosti iniciuje celý proces, a vztahuje se pouze k poplatku za obecní systém odpadového hospodářství. U této možnosti je rovněž nutné posuzovat ­tvrdost právního předpisu, dopady této tvrdo­sti na poplatníka a ve svém důsledku také spravedlivé důvody pro to, aby mohlo být placení poplatku prominuto, a to ve vztahu k okolnostem daného případu. Splnění podmínek prominutí na žádost lze spatřovat mimo jiné v tom, že ukrajinští uprchlíci nejsou na našem území dobrovolně a lze předpokládat, že přicházejí bez dostatečných finančních prostředků a na kratší období. Oproti obecnému promíjení dle předchozího odstavce nepředstavuje promíjení v individuálních případech tak zásadní dopad do rozpočtu obce. Pro správce poplatku, který rozhoduje i o promíjení podle § 16a zákona o místních poplatcích, se tak již nejeví jako vhodné informovat o tomto promíjení radu nebo zastupitelstvo obce. O konkrétních případech fakticky ani nemůže, neboť by tím mohl porušit povinnost mlčenlivosti stanovenou zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Dále lze připomenout, že i v tomto případě vydání rozhodnutí o prominutí placení poplatku nezbavuje správce poplatku povinnosti vést řádně evidenci všech poplatníků, tedy i těch, jichž se rozhodnutí o prominutí týká. Protože se však jedná o konkrétní případ, nemělo by docházet k pochybením.

Výše uvedené lze shrnout, že nejen obec, ale i správce poplatku disponuje možnostmi, jak ulevit např. poplatníkům z Ukrajiny, kteří jsou negativně zasaženi válečným konfliktem ve své domovině. Může se tak dít ve vztahu k prvním dnům jejich pobytu na našem území, kdy se mohou stát poplatníky poplatku z pobytu, tak po absolvování příslušných procesů a udělení pobytových oprávnění vyplývajících z právní úpravy, kdy na ně zpravidla dopadne poplatek za komunální odpad, a pokud si s sebou přivezou své pejsky, tak i poplatek ze psů. To vše za předpokladu, že obec, na jejímž území se nacházejí, tyto poplatky v rámci obecně závazné vyhlášky zavedla. Samozřejmě nelze vyloučit, že se uprchlíci dostanou i do situací, kdy budou např. užívat veřejné prostranství některým ze zvláštních způsobů, který podléhá zpoplatnění místním poplatkem za užívání veřejného prostranství. Tyto situace však bude možné řešit obdobnými způsoby, které jsme uvedli, pokud to vůbec bude situace vyžadovat.