Osoby, za které platí pojistné stát, tvoří v České republice více než polovinu populace. Nejpočetnější skupiny těchto pojištěnců představují nezaopatřené děti, poživatelé důchodu, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené včetně příjemců rodičovského příspěvku a uchazeči o zaměstnání. Kompletní výčet naleznete v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 48/1997 Sb. ). Při zaměstnávání těchto osob platí specifická pravidla, která zaměstnavatele po finanční stránce určitým způsobem zvýhodňují, a pokud to okolnosti umožňují, přijímají zaměstnavatelé i z těchto důvodů právě tyto osoby.
Státní pojištěnci jako zaměstnanci veřejné správy v podmínkách zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Stanovení vyměřovacího základu
Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat ve veřejné správě osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, nemusí u sjednaného pracovněprávního vztahu dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Pojistné se tedy odvádí ze skutečné výše příjmu (tedy nižšího než stanovené minimum) u:
–
pracovní smlouvy při jakékoli výši příjmu,
–
dohody o pracovní činnosti za podmínky, že příjem činí alespoň 3 500 Kč,
–
dohody o provedení práce tehdy, pokud příjem převyšuje 10 000 Kč.
Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy.
Taktéž OSVČ – „státní pojištěnci“ – nemusejí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ, platný pro podnikatelskou sféru, ale tímto vyměřovacím základem je za rozhodné období kalendářního roku sazba 50 % daňového základu.
Pracovní smlouva, resp. dohody
Z uvedeného plyne, že na rozdíl od pracovní smlouvy je při zaměstnávání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr důležitá výše příjmu zaměstnance za rozhodné období kalendářního měsíce.
Jsou-li tyto osoby zaměstnány, pak zaměstnavatelé (kromě formy pracovní smlouvy) často využívají právě pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Ve zdravotním pojištění se nebere v úvahu například problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, důležitá je výhradně výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsí