V článku se blíže zabýváme uplatněním slevy na dani na manželku v roce 2022, především pak z pohledu nepřekročení limitující hranice příjmů manželky ve zdaňovacím období jako podmínky pro uplatnění této slevy manželem.
Podmínky pro uplatnění slevy na dani na manželku v roce 2022
Ing.
Ivan
Macháček
Vymezení slevy na dani na manželku
Vymezením a uplatněním slevy na dani na manžela se zabývá § 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Manželem se rozumí jak manželka, tak manžel. V dalším textu budeme zjednodušeně používat označení „sleva na manželku“. Sleva na dani na manželku činí 24 840 Kč ročně a
zvyšuje se na dvojnásobek, pokud je manželce přiznán nárok na průkaz ZTP/P. I když v posledních dvou letech došlo postupně ke zvyšování základní slevy na dani na poplatníka z 24 840 Kč v roce 2020 na 27 840 Kč v roce 2021 a na 30 840 Kč v roce 2022, sleva na dani na manželku zůstává stále stejná.Dle znění § 21e odst. 3 ZDP se pro účely daní z příjmů
rozumí manželem také partner
podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů. Partnerem je osoba, která uzavřela partnerství. Sleva na manželku, vymezená v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se tedy vztahuje i na partnera (partnerku).Slevu dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP však nelze uplatnit na přítelkyni bez uzavření manželství
mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.Splnění základních podmínek pro uplatnění slevy na manželku
Pro možné uplatnění slevy
na dani na manželku je nutno splnit
současně dvě základní podmínky
:–
manželka žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti a
–
manželka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.
V § 21e odst. 4 ZDP je
definována společně hospodařící domácnost
, kterou se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Pokud je vlastní příjem manželky za zdaňovací období vyšší než 68 000 Kč, pak slevu na dani na manželku nelze druhým manželem v žádném případě uplatnit
.Sleva na dani na manželku je slevou, kterou lze uplatnit u poplatníka, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a učinil prohlášení k dani, až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a u poplatníka, který podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, v rámci tohoto daňového přiznání.
Podle znění § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně.
Prokazování nároku na slevu na manželku
Nárok na poskytnutí této slevy na dani při stanovení daně prokazuje poplatník plátci daně (svému zaměstnavateli) podle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP dokladem prokazujícím totožnost manželky a průkazem ZTP/P, pokud je manželka jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu na základě § 35 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů.
Plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení k dani, provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění s přihlédnutím ke slevě na dani na manželku, učiní-li poplatník prokazatelně do 15. 2. za toto období písemné prohlášení podle § 38k odst. 5 písm. c) ZDP o skutečnosti, že manželka žijící ve společně hospodařící domácnosti, na kterou uplatňuje slevu na dani podle §35ba odst. 1 písm. b) ZDP, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 Kč.
Vymezení příjmů, které se (ne)zahrnují do příjmů manželky
Pro posouzení nepřekročení hranice vlastních příjmů manželky ve výši 68 000 Kč a z toho vyplývající možnost uplatnění slevy na dani na manželku, je stěžejní znát vlastní příjmy manželky, které se pro účely přiznání této slevy zahrnují nebo nezahrnují do jejích vlastních příjmů.
Ze znění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP vyplývá, že do vlastního příjmu manželky se nezahrnují:
-
dávky státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře,
–
dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
–
dávky osobám se zdravotním postižením,
–
dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi,
–
příspěvek na péči,
–
sociální služby,
–
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
–
státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,
–
stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
–
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je osvobozen od daně podle § 4 ZDP.
Dávky státní sociální podpory jsou vymezeny v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a patří k nim dle § 2 tohoto zákona:
a)
dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné,
b)
ostatní dávky – rodičovský příspěvek, pohřebné.
Zatímco rodičovský příspěvek (poskytovaný v rámci rodičovské dovolené) a porodné se do výčtu vlastních příjmů manželky nezahrnují, tak naopak peněžitá pomoc v mateřství vyplácená v podpůrčí době (doba poskytování dávek), podpora v nezaměstnanosti, vyplacené nemocenské dávky a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se pro účely uplatnění slevy na dani na manželku do vlastního příjmu manželky započítávají.
V pokynu GFŘ č. D-22 se k § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uvádí, že vlastními příjmy manželky se rozumí
úhrn:
–
všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem),
–
včetně příjmů, které podléhají srážkové dani,
–
nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny
–
nebo nejsou předmětem této daně.
–
Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) zákona a k příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona.
Do vlastních příjmů manželky se zahrnují
nejen veškeré vlastní příjmy dosažené v rámci závislé činnosti včetně příjmů podléhajících srážkové dani, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (zdaňované dle § 7 ZDP), z nájmu (zdaňované dle § 9 ZDP), příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, ale rovněž příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Např. půjde o příjem z prodeje rodinného domu nebo jednotky, příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje hmotné movité věci nebo příjem z úplatného převodu cenných papírů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 ZDP, dále půjde o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, které jsou dle § 10 odst. 3 ZDP od daně z příjmů osvobozeny. Do vlastních příjmů manželky se zahrnují rovněž veškeré důchody poskytované podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.V pokynu D-22 se ke slevě na dani na manželku dále uvádí:
–
Do vlastního příjmu manželky se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. 1. do 31. 12. daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto
dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny.
–
U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj.
příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.
Z výše uvedeného vyplývá, že příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele, vyplacené manželce za prosinec 2022 až v lednu 2023, se zahrnují do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období roku 2022, tudíž se nezahrnou do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na dani na manželku v roce 2023.
–
V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz § 910 a násl. občanského zákoníku). Toto
výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky se nezahrnuje.
Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají.U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje:
–
příjem, který plyne druhému z manželů
– např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložena do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela dle § 7 ZDP;–
příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů
– např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich dle § 9 odst. 2 ZDP, nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich dle § 10 ZDP.Všechny
podpory poskytnuté v souvislosti s mimořádnými opatřeními souvisejícími s pandemií COVID-19 se započítávají jako příjem manželky.
Jedná se o podpory, které můžeme rozdělit do dvou skupin:–
příjmy z finančních podpor, které jsou od daně z příjmů osvobozeny
a do přiznání manželky k dani z příjmů fyzických osob se neuvádí;–
příjmy z finančních podpor, které jsou zdanitelným příjmem
a do přiznání manželky k dani z příjmů fyzických osob se uvádí (veškeré
dotace
v souvislosti s COVID-19).Uplatněním slevy na dani na manželku se v poslední době zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 3. 2022, sp. zn. 3 Afs 184/2020-37.
Předmětem sporu bylo posouzení oprávnění žalobce k uplatnění slevy na dani na manželku v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 20X1, jestliže manželka získala nárok na výplatu částky, která v součtu s ostatními příjmy za daný rok přesáhla zákonný limit pro uplatněnou slevu, již v předcházejícím roce 20X0, avšak fakticky jí tato částka byla zaplacena v lednu 20X1. Správce daně dospěl k závěru, že dávku podpory v nezaměstnanosti, která jí byla vyplacena v lednu 20X1, je nutno zahrnout do příjmů manželky za zdaňovací období roku 20X1, nikoli za zdaňovací období roku 20X0. Je totiž rozhodné, kdy byla dávka podpory skutečně vyplacena, a ne kdy vznikl pouhý nárok na tuto dávku. Správce daně ve svém rozhodování postupoval v souladu s výkladem řešené otázky v Pokynu GFŘ D-22.
NSS uvádí, že rozhodující pro určení celkové výše příjmu manželky v rozhodném zdaňovacím období je právě okamžik skutečného přijetí peněžního plnění (zde dávky podpory v nezaměstnanosti) či jiného příjmu, a naopak není
Podstatné je, kdy manželka fakticky nabyla peněžní prostředky a mohla tedy s nimi dále nakládat. Teprve v takové situaci se bude jednat o prokazatelný příjem v daném zdaňovacím období. NSS zde uzavřel, že krajský soud nesprávně vyložil § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, pokud se domníval, že v posuzované věci je rozhodujícím okamžikem pro posouzení uplatnění daňové slevy na manželku již vznik jejího nároku na dávku podpory v nezaměstnanosti v prosinci 20X0.relevantní
, v jakém období nárok na takové plnění vznikl.Příspěvek na solidární domácnost v souvislosti s Ukrajinou
Ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se
poskytuje fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, příspěvek pro solidární domácnost
. Podmínkou pro poskytování příspěvku je, že se nejedná o ubytování v ubytovacím zařízení a ubytování bylo poskytnuto nepřetržitě po dobu, jejíž minimální délku stanoví vláda nařízením. V rámci poskytnutého ubytování musí být ubytované osobě zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, pro přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a musí být zajištěn přístup k pitné vodě. Příspěvek pro solidární domácnost se poskytuje na žádost, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží. Náležitosti žádosti o poskytnutí příspěvku jsou vymezeny v § 8 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce.Sněmovní tisk č. 254/2022 v části osmé obsahuje změnu zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a je zde vložen nový § 3a zákona týkající opatření v oblasti slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Uvádí se zde, že
do vlastního příjmu manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se od zdaňovacího období roku 2022 nezahrnuje příspěvek pro solidární domácnost
podle zákona upravujícího opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.PŘÍKLAD 1
Podnikatel hodlá v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 uplatnit slevu na dani na manželku, která v roce 2022 pobírala rodičovský příspěvek a následně pobírá od září 2022 podporu v nezaměstnanosti ve výši 14 200 Kč/měsíc. Jiné příjmy manželka nemá.
Rodičovský příspěvek pobíraný po dobu rodičovské dovolené je dávkou státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb. a proto se nezahrnuje do vlastního příjmu manželky pro účely posouzení uplatnění slevy na dani na manželku. Vzhledem k tomu, že příjem z podpory v nezaměstnanosti nedosáhne za rok 2022 výše 68 000 Kč, může manžel v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 uplatnit slevu na dani na manželku 24 840 Kč.
PŘÍKLAD 2
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti chce uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 u svého zaměstnavatele slevu na dani na manželku. Manželka byla od ledna do konce dubna 2022 dočasně práce neschopná a pobírala nemocenské dávky, od 1. 5. 2022 nastoupila na mateřskou dovolenou a po jejím ukončení pokračuje v rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Jiné zdanitelné příjmy manželka nemá.
Pokud součet nemocenských dávek a dávky peněžité pomoci v mateřství přesáhnou u manželky za rok 2022 výši 68 000 Kč, nemůže manžel uplatnit u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování daně za rok 2022 slevu na dani na manželku. Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. A tento se do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku nezapočítává.
PŘÍKLAD 3
Podnikatel – živnostník uplatňuje paušální výdaje a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti a hodlá uplatnit rovněž slevu na dani na manželku. Manželka v průběhu roku 2022 nemá žádný zdanitelný příjem a pečuje o domácnost. Získala však v roce 2022 příjem ve výši 1 085 000 Kč za prodej zděděné nemovité věci (jednopokojový byt), přičemž byly splněny podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle §4 odst. 1 písm. b) ZDP.
Ve smyslu znění pokynu D-22 se do vlastních příjmů manželky pro posouzení přiznání slevy na dani na manželku zahrnou i příjmy osvobozené od daně z příjmů. Proto v daném případě nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2022 slevu na dani na manželku, i když manželka příjmy z prodeje bytu nezdaňuje z důvodu jejich osvobození od daně a nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022.
PŘÍKLAD 4
Zaměstnanec uplatňuje slevu na dani na manželku v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění, přičemž jsou splněny podmínky pro uplatnění této slevy dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP i pro rok 2022. Manželka však v průběhu prosince 2022 zemřela.
V souladu se zněním § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění slevy. Zaměstnanec si může uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele plnou výši roční slevy na dani na manželku (tedy i za prosinec 2022) ve výši 24 840 Kč.
PŘÍKLAD 5
Poplatník má příjmy ze závislé činnosti a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jeho manželka je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. V průběhu roku 2022 uzavřela se svým zaměstnavatelem postupně několik krátkodobých dohod o provedení práce. Z každé dohody obdržela hrubou odměnu do výše 10 000 Kč (vždy za příslušný měsíc), ze které zaměstnavatel dle § 6 odst. 4 ZDP srazil srážkovou daň 15 %, protože pracovnice neučinila u zaměstnavatele prohlášení k dani.
Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky, pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku, nezapočítává. Ve smyslu znění pokynu D-22 se však do vlastních příjmů manželky zahrnou příjmy podléhající srážkové dani. Pokud souhrn těchto příjmů z dohod o provedení práce převýší u manželky částku 68 000 Kč, nemůže poplatník v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění uplatnit za rok 2022 u svého zaměstnavatele slevu na dani na manželku.
PŘÍKLAD 6
Poplatník uzavřel dne 15. 12. 2022 manželství se svou přítelkyní, se kterou žije již dva roky ve společně hospodařící domácnosti a má s ní jedno dítě. Přítelkyně (manželka) pobírá rodičovský příspěvek a nemá žádné zdanitelné příjmy.
Poplatník nemůže uplatnit slevu na dani na manželku v rámci daňového přiznání za rok 2022, ale může ji uplatnit až počínaje lednem 2023 v rámci daňového přiznání k dani z příjmů za rok 2023. V případě sňatku totiž může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani. Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit, i když žije s přítelem ve společně hospodařící domácnosti.
|
Získejte na 10 dní ZDARMA • Přístup ke všem článkům s příklady
|