Proto svazovat právo na odškodnění za nezákonný postup orgánů veřejné moci, do něhož spadá i právo na úrok z neoprávněného jednání správce daně, požadavkem na vyčerpání všech prostředků nápravy by představovalo nedůvodné omezení tohoto práva. Tím, že se nositel práva rozhodne nevyužít některého z prostředků nápravy (zde podání správní žaloby), si pouze komplikuje či někdy zcela uzavírá cestu k vyslovení závěru o tom, že postup orgánu veřejné moci byl nezákonný. Pokud však je již takový závěr autoritativně vysloven v jakémkoliv řízení, není právně udržitelný názor o neexistenci nároku na odškodnění.