S účinností od 1. 1. 2023 se zvýšila minimální mzda, ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ zaměstnance. Rovněž se zvýšila částka rozhodného příjmu zaměstnance, například u dohod o pracovní činnosti. Kromě toho byly přijaty další změny v zákonech zdravotního pojištění nebo v související právní úpravě s dopady právě do oblasti zdravotního pojištění. Podívejme se nyní blíže na postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v aktuálně platných právních podmínkách.
Postupy zaměstnavatele po změnách ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2023
Ing.
Antonín
Daněk
Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance
Minimální mzda, zvýšená k datu 1. 1. 2023 na částku 17 300 Kč, má ve zdravotním pojištění především tyto dopady.
Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet (a následný doplatek) pojistného do minimálního vyměřovacího základu, pokud je takto povinen učinit. Tento doplatek hradí prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Pokud by byl vyměřovací základ nižší než minimální mzda zapříčiněn z důvodu překážek v práci na straně organizace [§ 207 až § 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“)], přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Příklad 1
Zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy s hrubým příjmem 14 000 Kč.
Zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do minima 17 300 Kč takto:
–
z částky příjmu 14 000 Kč činí 13,5 % pojistného 1 890 Kč, jedna třetina (630 Kč) bude sražena zaměstnanci, dvě třetiny (1 260 Kč) hradí zaměstnavatel
–
pojistné z rozdílové částky 3 300 Kč ve výši 446 Kč bude sraženo zaměstnanci (nejedná se o některou ze situací uvedených v § 207 až 209 zákoníku práce)