Moderní technologie v současné době umožňují pořizovat zvukovou i obrazovou nahrávku nejen velmi jednoduše, ale také skrytě. Díky tomu se rozšířil zvyk nahrávat nejen telefonické hovory, ale především jednání s úředními osobami, kdy se často účastníci řízení cítí být slabší stranou a buď pro jistotu, nebo již přímo pro ochranu vlastních práv pořizují skryté nahrávky. Je vůbec možné takové nahrávky pořizovat? A pokud ano, za jakých okolností? Odpověď není zcela jednoduchá. Rozhodování soudů není příliš konzistentní a také stanoviska Ministerstva vnitra jsou velmi opatrná, oscilují mezi „ano“ a „ne“, aniž by daly jednoznačnou odpověď.
Pořízení audio či videonahrávek z jednání s úředními osobami
JUDr.
Eva
Janečková
Audio
- a videozáznam jako zpracování osobních údajůV první řadě je třeba si uvědomit, že pořízení zvukového záznamu je také zpracováním osobních údajů (obdobně jako pomocí kamerového systému se záznamem), jen technologie je jiná. Bude-li však záznam pořizován fyzickou osobou pro „osobní potřebu“ (podle terminologie minulé právní úpravy), bude se na takové jednání vztahovat článek 2 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále jen „obecné nařízení (GDPR)“, podle něhož se toto nařízení nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností.
Dá se tedy konstatovat, že jakékoliv nakládání s osobními údaji, které provádí fyzická osoba takříkajíc „pro sebe“, nebude spadat pod působnost obecného nařízení, i kdyby fyzická osoba údaje, kterými disponuje v rámci zmíněných osobních či domácích činností, někomu dále sdělila, nebo i zaslala údaje, které jsou údaji osobními. I toto sdělení další osobě se však musí „vejít“ do limitu osobních či domácích činností, bezbřehé zveřejňování není možné.
Zohlednit je také možné ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. f) obecného nařízení (GDPR), podle kterého je zpracování zákonné, pokud je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany. I toto ustanovení dává limit pro nakládán&iacu