Zdravotní pojištění po změnách k 1. 1. 2023

Základní právní úpravu zdravotního pojištění dlouhodobě představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů.

Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu) zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

 

Pokud pro zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) neplatí povinnost dodržet minimální vyměřovací základ u osob vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., je vyměřovacím základem zaměstnance dosažený příjem, tj. od ledna 2023 částka relevantně i nižší než 17 300 Kč.

Jinak platí, že minimální vyměřovací základ zaměstnance vychází z minimální mzdy dle ustanovení § 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. Každé zvýšení minimální mzdy se ve zdravotním pojištění projeví u zaměstnavatele především v následujících oblastech.

1) Při platbě pojistného v situaci, kdy příjem zaměstnance nedosahuje minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním hrubým příjmem 15 400 Kč.  

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:

(17 300 – 15 400) × 0,135 = 257 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 17 300 = 2 336 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(15 400 × 0,135) : 3 = 693 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 693 + 257 = 950 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 336 – 950 = 1 386 Kč

Ve zdravotním pojištění nehraje roli rozsah pracovního úvazku, ale zásadně rozhoduje výše příjmu zúčtovaná zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce.

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr odvádí zaměstnavatel pojistné (a dle situace případně přihlíží i k potřebě dodržet minimální vyměřovací základ) v případech, kdy příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč nebo na dohodu o provedení práce převyšuje 10 000 Kč. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

2) Při platbě pojistného tehdy, není-li při odvodu pojistného dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu z důvodu existence některé ze skutečností definovaných v § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.

Příklad č. 2

Zaměstnanec začal pracovat dne 4. 1. 2023 a za měsíc leden mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 14 000 Kč (tímto zaměstnáním může být pracovní smlouva nebo některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr).

Poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet 28 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 15 625,80 Kč [(28 : 31) × 17 300].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 15 625,80 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 2 110 Kč (15 625,80 × 0,135). S ohledem na příjem 14 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 890 Kč. Jedna třetina (630 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 260 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1 625,80 Kč, tj. 220 Kč.

Z celkové částky pojistného 2 110 Kč je zaměstnanci sraženo 850 Kč (630 + 220), zaměstnavatel uhradí 1 260 Kč.

 

Pro oba příklady platí následující: zaměstnavatelem vypočtený doplatek do minima nebo do poměrné části minima hradí ve většině případů v plné výši zaměstnanec, vždy však zásadně prostřednictvím zaměstnavatele. Povinnost úhrady doplatku do stanoveného minima přechází na zaměstnavatele tehdy, pokud se jedná o tyto překážky v práci na jeho straně dle § 207 až 209 zákoníku práce z těchto důvodů:

• prostoje,
• přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
• zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách.

 

Jestliže však činí v roce 2023 vyměřovací základ zaměstnance alespoň 17 300 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné z dosažené částky příjmu bez ohledu na další okolnosti. To znamená, že při příjmu zaměstnance alespoň na úrovni minimální mzdy zaměstnavatele nezajímá například délka trvání zaměstnání v daném měsíci, období nemoci či neplaceného volna, souběžné jiné zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost apod.

 

3) Při neplatném rozvázání pracovního poměru

Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel:

1. dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance,
2. odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy,
3. zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje.

Zaměstnavatel musí zpětně za každý kalendářní měsíc doplatit minimální pojistné, což je v roce 2023 částka 2 336 Kč. Toto pojistné hradí v plné výši zaměstnavatel.

Minimální pojistné neplatí zaměstnavatel u osob, které:

• nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,
• byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy,
• po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

 

Pokud platila některá z těchto podmínek po část tohoto období, nemusí být minimální pojistné odvedeno za takový kalendářní měsíc, případně za jeho část.

 

4) V případě poskytnutého neplaceného volna nebo vykázané neomluvené absenci

Pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, musí být toto zákonné minimum v příslušném kalendářním měsíci dodrženo, v podstatě bez ohledu na dobu trvání případného neplaceného volna nebo neomluvené absence. Pro zaměstnavatele tak není důležité, jak dlouho neplacené volno nebo neomluvená absence trvají.

Příklad č. 3

Zaměstnanci bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč ve výši 2 336 Kč, kdy celou částku uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele dle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

 

 

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání:

1. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
2. výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

 

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

To znamená, že v tzv. nekolidujícím zaměstnání mohl mít zaměstnanec do prosince 2022 příjem maximálně ve výši 8 100 Kč, od 1. 1. 2023 se tato horní hranice zvýšila na 8 650 Kč.

V rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce.

 

 

Osoby bez zdanitelných příjmů představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců, kdy pro zařazení do této kategorie musí být splněny podmínky stanovené zákonem, konkrétně specifikované v ustanovení § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. Těchto osob se bezprostředně dotýká každé zvýšení minimální mzdy.

Za osobu bez zdanitelných příjmů se považuje osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která:

• nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a
• není osobou, za kterou platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, nezaopatřené děti, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání apod. – blíže viz ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.), a ani
• není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

Pokud je pojištěnec v průběhu kalendářního měsíce alespoň jeden den registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba samostatně výdělečně činná anebo je zařazen v některé ze skupin osob, za které platí pojistné stát, není (resp. nemůže být) v tomto měsíci osobou bez zdanitelných příjmů.

V této kategorii plátců tak může být registrován například pojištěnec pracující jen na dohody o pracovní činnosti při příjmu nižším než 4 000 Kč nebo na dohody o provedení práce při příjmu nepřevyšujícím 10 000 Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného vždy činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy.

To znamená, že měsíční platba pojistného osobami bez zdanitelných příjmů představuje od 1. ledna 2023 částku 2 336 Kč.

 

 

V přímé souvislosti s placením pojistného hraje ve zdravotním pojištění významnou roli i institut průměrné mzdy, tento pojem nalezneme v právní úpravě zdravotního pojištění v ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Podle nařízení vlády České republiky č. 290/2022 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 hodnotu 38 294 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0530. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2023 ve výši 40 324 Kč.

Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se částka rozhodného příjmu zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Pro účely zdravotního pojištění se tímto stanovuje od 1. 1. 2023 částka tzv. započitatelného příjmu na 4 000 Kč.

Doprovodně je tato změna podpořena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 320/2022 Sb., kde je s účinností od 1. ledna 2023 částka 4 000 Kč stanovena jako rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Průměrná mzda se přímo dotýká zaměstnavatelů (a jejich prostřednictvím i zaměstnanců) a ovlivňuje účast vybraných skupin zaměstnanců na zdravotním pojištění v návaznosti na výši dosaženého příjmu. Jedná se především o osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti, kompletní výčet těchto osob naleznete v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. zákona č. 48/1997 Sb. Do konce roku 2022 byly touto rozhodnou částkou 3 500 Kč.

V roce 2023 tak zaměstnavatel plní zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění tehdy, pokud příjem činí alespoň 4 000 Kč u:

1. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,
2. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, resp. více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,
3. dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Naopak, pokud příjem osoby uvedené v bodech 1. – 3. nedosáhne 4 000 Kč, nemá pojištěnec tímto zaměstnáním řešené zdravotní pojištění, takže v daném kalendářním měsíci musí být:

• zaměstnancem v zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy), nebo
• osobou samostatně výdělečně činnou anebo
• osobou, za kterou platí pojistné stát,

přičemž postačí registrace v některé z těchto skupin osob třeba jen po část daného měsíce, dokonce postačuje i jen jeden den evidence v tomto měsíci.

Není-li využita některá z výše uvedených možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů (viz výše).

 

 

Nařízením vlády č. 253/2021 Sb. se s účinností od 1. 1. 2022 zvýšil vyměřovací základ pro platbu pojistného státem za osoby, za které je stát plátcem pojistného, z částky 13 088 Kč, platné do konce roku 2021, na 14 570 Kč. Měsíční platba pojistného za osobu, za kterou stát pojistné platí, se zvýšila od 1. 1. 2022 z hodnoty 1 767 Kč na 1 967 Kč (13,5 % z částky 14 570 Kč po zaokrouhlení). To znamená, že za každou osobu, za kterou platí pojistné stát, obdržela příslušná zdravotní pojišťovna od ledna 2022 měsíčně navíc 200 Kč.

Po jednotlivých fázích projednávání vládního návrhu přehlasovala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky veto prezidenta České republiky a zákonem č. 260/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., se do konce roku 2022 snížila platba státu zdravotním pojišťovnám za „státní pojištěnce“ na 1 487 Kč jako 13,5 % z vyměřovacího základu 11 014 Kč. S účinností od 1. ledna 2023 se zvýšil vyměřovací základ pro tyto platby na 14 074 Kč a měsíční platba státu vzrostla na 1 900 Kč.

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. Nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců a u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod – bez ohledu na stupeň invalidity.

Odpočitatelná položka činila od ledna 2022 částku 14 570 Kč. V návaznosti na přijetí zákona č. 260/2022 Sb. se odpočet ve výši 11 014 Kč poprvé uplatnil při odvodu pojistného za měsíc září 2022. Od 1. 1. 2023 představuje výše odpočtu částku 14 074 Kč.

 

Příklad č. 4

Poživatel invalidního důchodu, pracující u zaměstnavatele splňujícího podmínky dané ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb., je v lednu zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti s příjmem 16 000 Kč.

Primárně vycházíme ze skutečnosti, že výší příjmu dosaženého na základě dohody o pracovní činnosti vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (příjem musí činit minimálně 4 000 Kč). S ohledem na částku odpočtu bude vyměřovací základ pro odvod pojistného činit 1 926 Kč (16 000 – 14 074).

Pokud příjem nepřevýší 14 074 Kč, neplatí pojistné ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel.

Nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani osoby samostatně výdělečně činné.

 

 

Zákonem č. 142/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 7. 2022 k novelizaci § 6 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s poskytováním nízkoemisních motorových vozidel. Z novelizovaného znění tohoto ustanovení vyplývá následující:

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla nebo ve výši 0,5 % vstupní ceny, jedná-li se o nízkoemisní motorové vozidlo podle zákona upravujícího podporu nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla (jedná se o nepeněžní příjem, nejméně ve výši 1 000 Kč).

Vyjádření VZP ČR pro Komoru daňových poradců ČR ze dne 20. 7. 2022:

„Pro účely zdravotního pojištění lze zvýhodnění v souvislosti s novelou § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů uplatnit až ode dne nabytí účinnosti zákona, tj. od 1. 7. 2022, a nikoli zpětně pro období prvního pololetí roku 2022. Měsíční vyměřovací základy pro odvod pojistného na zdravotní pojištění za leden až červen 2022 byly stanoveny správně, přechodná ustanovení novely č. 142/2022 Sb., uvedená v čl. II. odst. 1, na ně nelze aplikovat.“

 

 

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2023 je určen sazbou 50 % z průměrné mzdy 40 324 Kč (viz výše), tj. 20 162 Kč.

Minimální měsíční výše zálohy OSVČ pro rok 2023 se vypočte jako 13,5 % z částky 20 162 Kč a zvýšila se tak od ledna 2023 z dosavadních 2 627 Kč na 2 722 Kč, tj. o 95 Kč. Posledním dnem splatnosti nové minimální zálohy za měsíc únor 2023 ve výši 2 722 Kč (jakož i každé jiné zálohy za tento měsíc) je 8. 3. 2023.

Alespoň minimální zálohu platí ty OSVČ, pro které je jejich podnikatelská činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2023 omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.

Na základě žádosti podané OSVČ může být v roce 2023 snížena záloha až na hodnotu 2 722 Kč.

Pokud pro OSVČ platí po celý kalendářní rok výkonu samostatné výdělečné činnosti povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pak činí minimální vyměřovací základ 241 944 Kč (12 × 20 162) a minimální pojistné 32 663 Kč (0,135 × 241 944). Jinak také řečeno, pokud OSVČ relevantně ((tedy i s ohledem na podaný přehled o výši daňového základu OSVČ (dále jen „Přehled“) za rok 2022 zaplatí v roce 2023 každý měsíc minimální zálohu 2 722 Kč, je tímto zajištěn postup podle zákona – to platí při podnikání po celý rok 2023 v situaci, kdy vyměřovací základ za tento rok nepřevýší 241 944 Kč.

Zálohy nižší než 2 722 Kč hradí podle podaného Přehledu ta OSVČ, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát). U těchto osob může mít výše zálohy hodnotu nulovou anebo jakoukoli vyšší, což v roce 2022 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě.

 

V reakci na zavedení tří pásem paušálního režimu se od 1. 1. 2023 stanoví výše vyměřovacího základu různě pro jednotlivá pásma. V prvním pásmu se měsíční platba paušální zálohy, jako doposud, nadále odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ve druhém a ve třetím pásmu jsou stanoveny vyšší pevné částky, tyto však nejsou navázány na minimální vyměřovací základ.

Vzhledem k zavedení více pásem paušálního režimu budou ve vyšších pásmech tohoto režimu zahrnuty v celkové výši měsíční platby paušální zálohy na pojistné na veřejné zdravotní pojištění vyšší než minimální zálohy. Na základě této skutečnosti se může stát, že OSVČ, která byla poplatníkem v paušálním režimu, ale nemá daň rovnu paušální dani, vznikne přeplatek pojistného. I na tento přeplatek se započítají zálohy placené správci daně a převedené ze společného osobního daňového účtu na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.

Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění. Povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky.

Výkonem podnikatelské činnosti v režimu paušální daně má pojištěnec řádně vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

 

 

Pro podání Přehledu OSVČ za rok 2022 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

• o do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2022 – jedná se o základní termín platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 3. 5. 2023,
• o pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může Přehled podat až do 3. 8. 2023.

Do 11. 4. 2023 (z důvodu velikonočních svátků) jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají, např. nízké příjmy.

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože je termín 1. 5. 2023 státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 2. 6. 2023.

 

Od data podání Přehledu OSVČ o výši daňového základu se návazně odvíjí termín pro zaplacení případného doplatku pojistného. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být, podán Přehled. Nejzazší základní termín pro podání Přehledu je 3. 5. 2023, takže doplatek musí být zaplacen nejpozději dne 11. 5. 2023.

U osob, které daňové přiznání nepodávají, je doplatek pojistného splatný vzhledem k velikonočním svátkům nejpozději dne 19. 4. 2023.

Podnikatelé s daňovým poradcem mají termín doplatku pojistného od svého data podání nejpozději dne 11. 8. 2023.

Pokud ovšem podáte Přehled dříve než ve výše uvedených nejzazších termínech, musíte provést úhradu doplatku pojistného do osmi dnů ode dne jeho skutečného podání.

 

 

• je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů,
• se v prvním kalendářním roce podnikání jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. Pokud se však jedná o podnikatele, který splňuje podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku ve smyslu ustanovení § 3a odst. 3 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., nelze tuto výjimku uplatnit. Protože pojištěnec vykazuje příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, není ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb., a alespoň minimální zálohy musejí být placeny,
• byla po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů,
• pro OSVČ neplatí minimální vyměřovací základ, a podle výsledků samostatné výdělečné činnosti za rok 2022 jí v roce 2023 nevznikne – od měsíce podání Přehledu – povinnost platit zálohy proto, že za rok 2022 byla ve ztrátě,
• pro ni neplatí zákonné minimum a na základě podané žádosti jí byla snížena výše zálohy na nulovou hodnotu (v roce 2023 je průběžně ve ztrátě).

Popisované postupy vycházejí ze situace, kdy pojištěnec nevykonává svoji samostatnou výdělečnou činnost v režimu paušální daně.

 

 

Aby mohla zdravotní pojišťovna zjistit, zda plátce platí pojistné podle zákona, musí jí zaměstnavatelé (za daný kalendářní měsíc) a OSVČ (za předcházející kalendářní rok) předložit příslušný Přehled. Je pravdou, že stále existují (a nepochybně i existovat budou) zaměstnavatelé i podnikatelé, kteří v tomto směru zákony nedodržují. Pro uplatnění postihu vůči těmto nezodpovědným plátcům začlenil zákonodárce do právní úpravy zdravotního pojištění institut pravděpodobného pojistného, ze kterého v případě dluhu na pojistném plyne penále.

Dle nařízení vlády č. 290/2022 Sb. ze dne 26. 9. 2022 činí hodnota všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021 částku 38 294 Kč.

Měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného se u zaměstnavatele vypočte jako 1,5násobek tohoto všeobecného vyměřovacího základu a pro rok 2023 tak činí 57 441 Kč (38 294 × 1,5), 13,5 % pravděpodobné výše měsíčního pojistného pak po zaokrouhlení 7 755 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato hodnota pravděpodobného pojistného poloviční, tedy 3 878 Kč.