Je vcelku běžnou situací, když si občané mimo výkon svého zaměstnání ještě podnikatelsky přivydělávají. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti (resp. daňový základ) jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na titulní straně Přehledu podávaného OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat, případně když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.
Zdravotní pojištění - když zaměstnanec podniká
Vydáno:
15 minut čtení
Zdravotní pojištění – když zaměstnanec podniká
Ing.
Antonín
Daněk
Zaměstnaná osoba, která se rozhodla zároveň i podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost bez ohledu na skutečnost, zda bude tato její podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. To znamená, že do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti je povinna se přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny, kde musí být pojištěna z titulu všech svých činností. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit oznamovací povinnost i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
Zaměstnanci, kteří jsou zároveň podnikateli, si musí uvědomit, že zahájení (a rovněž i ukončení) samostatné výdělečné činnosti jsou povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů po zahájení, resp. ukončení této činnosti podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). V opačném případě jim může být ze strany zdravotní pojišťovny uložena dle § 44b citovaného zákona pokuta až do výše 10 000 Kč.
Placení záloh na pojistné
OSVČ, pro kterou je podnikání jejím jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů, platí od ledna 2023 měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 2 722 Kč, a to i v případě, že za rozhodné období kalendářního roku 2022 vykáže ztrátu. Při zahájení své samostatné vý