Správný způsob provedení oprav významných účetních chyb minulých období

 

Chybování je přirozenou součástí celého lidského života a logicky se nevyhýbá ani účetní profesi. Naučit se existenci chyb sice vnímat, avšak nenechat se zparalyzovat strachem z možných, či již vzniklých chyb, je tou nejracionálnější cestou ke správnému vyřešení situace. Vzpomeňme si na naše babičky, které říkaly: „nic se nejí tak horké, jak se uvaří“. Aniž bychom snižovali možné dopady účetních (sekundárně často i daňových) chyb, základním kamenem racionálního řešení je zachování si chladné hlavy. Pro efektivní a profesionálně provedené vyřešení chyby je vhodné se co nejvíce odosobnit, vnímat pouze data (hodnoty), souvislosti, ale také dosah, kam až chyba svým pomyslným chapadlem sahá. Samotné řešení totiž obvykle nebývá tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Neřešme věci, které nemůžeme změnit, řešme to, co změnit můžeme.

Jestliže chyba vznikla, je to možná nepříjemné, ale je to tak. Tuto skutečnost již nezměníme, chyba prostě existuje. Co však změnit můžeme, je naše reakce na vzniklou situaci. V tomto směru jsme to my, kdo si vybíráme cestu. Pojďme si společně vybrat cestu racionálního řešení, bez nutnosti nepříjemných emocionálních prožitků.

 

Připomeňme, že podle § 7 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále také jen „zákon o účetnictví“) jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která účetní závěrku využívá („uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí.

Ačkoli účel účetní závěrky definovaný v § 7 odst. 1 zákona o účetnictví s účinností od 1. 1. 2016 obsahově nepřinesl v obecném chápání účetní závěrky nic nového, zásadní změnou s praktickými dopady bylo zapracování účelu účetní závěrky přímo do zákona.

Od roku 2016 totiž zákon o účetnictví jednoznačně definuje, komu je účetní závěrka určena. Uživatelem je „ze zákona“ externí subjekt (banka, obchodní partner, potenciální investor, zaměstnanci, úřady atp.). Stručně řečeno taková osoba, která obvykle nemá k ukazatelům o našem hospodaření jiný přístup. Účetní závěrka je často jediným zdrojem informací, se kterými její čtenář pracuje.

Tento externí uživatel musí být schopen z námi předložených výkazů (účetní závěrky) vyhodnotit všechny relevantní informace o naší účetní jednotce, o našem podniku. Každá dílčí část účetní závěrky má svůj vlastní smysl, své vlastní ukazatele, které prezentuje. Smyslem jednotlivých dílčích částí účetní závěrky není uvádění stejných informací ve více výkazech. Smyslem každé části účetní závěrky (rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přílohy, ale také výkazu o peněžních tocích a přehledu o změnách ve vlastním kapitálu) je poskytnout další (nový) pohled na účetní jednotku, sdělit další (nové) informace.

Jakákoli významná chyba, kterou účetní závěrka obsahuje, znamená riziko, že se (zákonem určený) externí uživatel nebude schopen správně rozhodnout ve svých ekonomických krocích.

 

Vykáže-li účetní jednotka v účetní závěrce významně nesprávnou výši aktiv, pasiv, nákladů nebo výnosů, či dalších, často i nepeněžních, informací, uvádí jejího zákonem určeného uživatele v omyl.

Zákon o účetnictví v § 37 a § 37a ukládá pro taxativně určené přestupky pokuty.

Za přestupek lze uložit pokutu až do výše: a) 6 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) nebo i), b) 3 % hodnoty aktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až h) nebo j) až q), c) 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv celkem, jde-li o přestupek podle odstavce 2, d) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. r) nebo s) a není-li dále stanoveno jinak, e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) až d), f) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e) až g).

Mimo jiných je za přestupek považováno vedení účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 zákona o účetnictví (v rozporu s naplněním účelu účetní závěrky).

Pokuty uložené podle zákona o účetnictví však nejsou jediným rizikem, které v případě významně nesprávně vykázaných hodnot v účetní závěrce hrozí. Pokud účetní jednotka vykáže zcela jiný než věrný a poctivý obraz o své účetní jednotce a externí uživatel se na základě takto (nesprávně) sestavené účetní závěrky rozhodne ve svých ekonomických krocích, pak takovému externímu uživateli může vzniknout škoda. Můžeme spekulovat, jak by dopadl soudní spor, kdyby se takový poškozený domáhal náhrady škody u soudu.

 

Účetní chyba může mít různou podobu. Někdo trpí na překlepy, jiný není příliš účetně zdatný.

Chyba může vznikat v účetnictví, ale účetní závěrka již tuto chybu nemusí obsahovat. Žádný předpis nepředepisuje povinnost, že účetní závěrka nutně musí být generována z účetního software, v němž je účetnictví vedeno. Často se účetní závěrka (výkazy) dodatečně upravují mimo účetní software. Je tedy rozdíl, zda jde o chybu v účetnictví, anebo chybu v účetní závěrce.

Stejně tak může být účetnictví vedeno řádně a v souladu s účetními požadavky vyplývajícími ze zákona o účetnictví a prováděcích vyhlášek, a přesto nemusí být účetní závěrka sestavena správně.

 

 

Chyby mohou v účetnictví vznikat neúmyslně, ale může jít i o cílené manipulace s účetnictvím. Nemusí jít vždy jen o manipulace s účetnictvím ve smyslu snahy o snížení výsledku hospodaření, potažmo snížení základu daně pro výpočet daně z příjmu právnických osob, ale o jakékoli manipulace v účetnictví. Typickým příkladem pak může být manipulace s účetnictvím, která vede k vykázání vyššího výsledku hospodaření, je-li například management odměňován na základě dosaženého ročního zisku, anebo za účelem zvýšení kredibility vůči úvěrovým institucím.

Při vzniku chyby hrají roli i účetní a ekonomické software, jejichž funkce práci účetních výrazně zjednodušují a uživatelsky zpříjemňují, avšak velice často vnucují začátečníkům dojem, že k účtování není potřeba zvláštních znalostí, neboť stačí doklady do systému zadat a systém pak již sám zajistí zbytek práce.

Mezi nejčastější chyby patří opomenutí zaúčtování účetního případu (opomenutého či dodatečně nalezeného dokladu, dohadné položky či opomenutí jejího zpřesnění), vícenásobné zaúčtování, zápisy s chybným údajem (špatné datum, částka, chyba v desetinné čárce, použití nesprávné měny, použití nesprávného přepočítávacího kurzu cizí měny apod.), zápis do špatného období (neprovedení časového rozlišení, nedodržení akruálního principu).

Porušení akruálního principu je obvykle chybou neznalostní a pro zajištění věrného a poctivého obrazu účetnictví je nutné, aby účetní dobře chápala smysl operací časového rozlišení, nutnost účtovat o rozpracovanosti zakázek, rozdílnosti mezi účetním a daňovým odpisováním apod.

Některé systémy nemají izolována jednotlivá účetní období. V řadě případů je to praktické, neboť se značně urychluje orientace v datech všech období, nicméně stačí překlep v datu a účetní zápis se projeví ve špatném období.

Za chybu však není považována změna odhadu, k níž dochází v důsledku nových informací (případně nového vývoje), které v době sestavování účetní závěrky nebyly známy.

Z uvedeného vyplývá, že použila-li účetní jednotka při sestavování účetní závěrky všechny informace, které jí byly v okamžiku sestavování známy, anebo mohly být (při vynaložení přiměřené snahy) známy, pak případná následná změna odhadu není považována za chybu minulých účetních období.

Zaúčtování změny odhadu se (na rozdíl od zaúčtování opravy významné chyby) provede prostřednictvím nákladových nebo výnosových účtů v účetním období, v němž se účetní jednotka dozvěděla o nových informacích, resp. o skutečné hodnotě nákladů, či výnosů.

Problematiku oprav chyb, změn v účetních odhadech a změn v účetních metodách řeší autoři Interpretace NÚR I-29, Ing. Jiří Pelák PhD. a Ing. Alice Šrámková FCCA.

 

 

Pravidla pro provedení opravy v účetnictví nalezneme v § 35 zákona o účetnictví, v němž je stanoveno, že opravy nebo doplnění v účetních záznamech nesmí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví. Oprava má být provedena bez zbytečného odkladu, a to tak, aby bylo možno zjistit osobu odpovědnou za provedení opravy, okamžik provedení opravy, stav „před a po“ zásahu.

Zákon o účetnictví v § 17 odst. 7 umožňuje již uzavřené účetní knihy znovu otevřít a provést opravy účetních záznamů, pouze však za předpokladu, že dosud nedošlo ke schválení účetní závěrky. Znovuotevření účetních knih zákon o účetnictví připouští v době mezi okamžikem sestavení účetní závěrky a okamžikem jejího schválení, nejpozději však do konce následujícího účetního období. Účetní jednotce je tak umožněno sestavit novou účetní závěrku s použitím správných dat, přijde-li na chybu včas.

Je-li chyba v účetnictví zjištěna po okamžiku schválení účetní závěrky, nelze účetní knihy znovu otevřít. Aby nedošlo ke zkreslení více účetních závěrek, než je nutné, provede účetní jednotka opravu chyby v časově nejhlubším účetním obdobím, v němž je oprava dosud možná, nikoli tedy v období, v němž byla chyba zjištěna. To však pouze v rámci daném obdobím, v němž je možné znovu otevřít účetní knihy.

Pokud bychom účtovali opravu chyby do účetního období, v němž jsme chybu zjistili, mohlo by se stát, že by chybou byla zkreslena i účetní závěrka, která k okamžiku zjištění chyby nebyla dosud schválena a u níž je vykázání správných hodnot v účetní závěrce možné (§ 17 odst. 7 zákona o účetnictví). Uživatel účetní závěrky by měl k dispozici větší počet účetních závěrek, které obsahují data zkreslená evidovanou chybou, a tím by byla ovlivněna kvalita jeho rozhodování.

Při opravě účetních chyb, které mají charakter nákladů, nebo výnosů, hraje roli hranice významnosti, kterou by měla mít každá účetní jednotka stanovenou ve vnitřní směrnici.

Má-li chyba ryze rozvahový charakter, oprava se provede tak, aby došlo k napravení stavu příslušných rozvahových účtů.

Příklad

Účetní nesprávně zaúčtovala zálohu na pořízení dlouhodobého majetku účetním zápisem MD 314 / DAL 321.

Oprava chyby proběhne v podobě přeúčtování na správný rozvahový účet, tj. MD 05x / DAL 314.

Oprava chyby mající podobu nákladů či výnosů, která se svou hodnotou nachází pod hranicí významnosti, účetní jednotka zaúčtuje prostřednictvím běžných nákladových nebo výnosových účtů.

Pro zaúčtování výsledkové chyby nad hranicí významnosti použije účetní jednotka účet účtové skupiny 42, nejčastěji účet 426 určený pro tzv. „jiný výsledek hospodaření minulých let“.

 

 

Jiný výsledek hospodaření minulých let nalezneme v rozvaze vykázán na řádku A.IV.2., případně je součástí hodnoty uvedené na řádku A.IV. u rozvahy ve zkráceném rozsahu.

Oprava významné výsledkové (nákladové nebo výnosové) chyby má retrospektivní charakter.

Na účet jiného výsledku hospodaření minulých let neúčtujeme pouze provedené opravy výsledkových chyb nad hranicí významnosti, ale také dopady změny účetních metod a část odložené daně při započetí účtování o odložené dani, a to ve výši odložené daně, která odpovídá minulým účetním obdobím.

Výsledkem by mělo být promítnutí všech významných oprav i metodických změn do účetnictví a zároveň také do účetní závěrky.

 

 

Je-li chyba běžného účetního období nalezena již v průběhu tohoto období, není nic snazšího než ji správným způsobem opravit. Opravy dokládáme účetními doklady, a to s odkazem na doklad opravovaný, příp. kopii opravovaného dokladu přiložíme. Smazání původního dokladu není vhodnou formou opravy, neboť znemožňuje kontrolu opravy chyby. Oprava by měla proběhnout takovým způsobem, který zaručuje čitelnost a zřetelnost původního zápisu. Jaký je tedy ten vhodný způsob provedení opravy?

Technicky lze opravu provést formou úplného storna, tj. „storno doklad“ se od původního odlišuje pouze ve znaménku hodnot dokladu. Umožňuje-li to ekonomický systém, pak zachováváme správné strany MD/DAL pro příslušné účty a částky pouze uvedeme se záporným znaménkem. Nedochází tak k pokřivení obratů na jednotlivých účtech. U většiny účetních systémů lze využít automatickou funkci storna dokladu. Po provedení úplného storna vytvoříme v dalším kroku nový (správný) účetní zápis. Variantním řešením může být též provedení storna a nového zápisu v jednom a témže dokladu, za pomoci jednotlivých položek tohoto opravujícího dokladu.

Dalším způsobem opravy je provedení částečného storna, případně vytvoření doplňujícího účetního záznamu, v nichž odúčtujeme (případně doúčtujeme) jen rozdílovou hodnotu, o níž je potřeba původní doklad opravit.  Více než kde jinde je zde důležité, aby byla oprava chyby dostatečně a srozumitelně popsána.

Spočívá-li chyba v tom, že o účetním případu nebylo vůbec účtováno, pak chybu napravíme tím, že případ jednoduše zaúčtujeme.

 

 

Zákon o účetnictví v § 17 odst. 7 umožňuje otevřít již uzavřené účetní knihy a sestavit účetní závěrku novou, avšak pouze do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období. Srozumitelněji řečeno, schválenou účetní závěrku již opravit nelze, a to nikdy. Nebyla-li účetní závěrka schválena do konce následujícího účetního období, pak lze uzavřené účetní knihy otevřít nejpozději v poslední den tohoto následujícího účetního období.

Jako příklad uvedu účetní jednotku, u níž jednatel předložil valné hromadě účetní závěrku ke schválení a na výzvu ze strany valné hromady nebyl schopen prezentovat obsah předložené účetní závěrky, a to ani v náhradním termínu. Jedinou obranou proti hrozícímu riziku schválení nesprávné účetní závěrky byl postup, kdy se účetní závěrka neschválila a vyčkalo se až na nově sestavenou účetní závěrku, která prokazatelně odpovídala věrnému a poctivému obrazu účetnictví.

 

   

Ať již chybu nalezneme po okamžiku schválení účetní závěrky, či před schválením, avšak po konci následujícího účetního období, praktický dopad pro řešení chyb je stejný. Účetní knihy již znovu otevřít nemůžeme a je nutno chybu opravit v období, do kterého ještě opravu provést lze. Záměrně neuvádím, že by chyba měla být opravena v období, v němž jsme chybu objevili. V minulosti se mezi odborníky vedly diskuse o tom, do jakého období by se oprava chyby minulých let měla promítnout, zda do období, v němž byla chyba zjištěna, nebo do období staršího, ale s dosud neschválenou účetní závěrkou. Opravou chyb minulých let rozumějme opravy chyb, které vznikly v takovém účetním období, které již (z jakýchkoli důvodů) nelze znovu otevřít pro provedení opravy.

Představme si situaci, že se nacházíme v červnu 2023. Nalezneme účetní chybu, která vznikla v účetním období 2021. Účetní závěrka za rok 2021 byla schválena dne 30. 6. 2022. Účetní závěrka za rok 2022 dosud schválena nebyla, a proto opravu chyby promítneme ještě do období roku 2022. Má to praktický důvod. Již samotný vznik chyby v roce 2021 způsobil, že účetní závěrka za rok 2021 neobsahovala zcela správné informace. Kdybychom provedli opravu chyby v období, v němž jsme na chybu přišli, tj. v roce 2023, znamenalo by to, že i závěrka za rok 2022 bude obsahovat nesprávné informace. V zájmu toho, aby byl zkreslen co nejmenší počet účetních závěrek, je nutno provést opravu chyby do nejhlubšího možného účetního období.

 

 

Oprava chyb minulých období má retrospektivní charakter. Znamená to, že napravujeme účetnictví na stav, v jakém by bylo, kdyby chyba v minulosti vůbec nevznikla. Pozor! To neznamená opravu údajů již schválených závěrek. Vzpomeňme, že již schválenou účetní závěrku opravit nemůžeme. Můžeme však proúčtovat opravu tak, aby se promítla do stejných částí účetní závěrky, v jakých by hodnota chyby již bývala byla zahrnuta, kdyby k chybě v historii vůbec nedošlo.

Ačkoli to může znít složitě, zkusme nad celou záležitostí selsky zapřemýšlet. Pokud v roce 2023 dodatečně nalezneme nezaúčtovanou nákladovou fakturu z roku 2021, jak ji zaúčtujeme? Kdyby byla faktura v roce 2021 řádně zaúčtována (518/321), výsledek hospodaření za rok 2021 by byl o hodnotu této faktury nižší. Výsledky hospodaření, ať již běžného období, či období minulých, nalezneme jako součást vlastního kapitálu. Budeme-li uvažovat, že se v roce 2021 o zmíněné faktuře správně účtovalo, pak by byl v závěrce za rok 2022 výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení o hodnotu této faktury nižší. Opravu chyby tedy musíme promítnout tak, aby se hodnota chyby (v našem případě hodnota nezaúčtovaného dokladu) promítla též do vlastního kapitálu, konkrétně do položek výsledků hospodaření.

Shodněme se, že opravu chyby, která měla povahu výsledkových účtů, promítneme na účet, určený pro „jiný výsledek hospodaření“.

Řešení účtování nalezneme v níže přiložené tabulce.

Charakter dokladu	Účtování v roce provedení opravy chyby
5xx – pod hranicí významnosti	5x
5xx – nad hranicí významnosti	426 na straně MD
6xx – pod hranicí významnosti	6xx
6xx – nad hranicí významnosti	426 na straně DAL

 

 

V případě, že jsme prováděli opravy chyb, které byly nad hranicí významnosti, tj. do jiného výsledku hospodaření, čeká nás ještě jeden důležitý úkol, a to sestavit účetní závěrku včetně srovnávacích údajů. Znovu si připomeňme, že při opravě chyby jde o to, aby bylo zkresleno co nejméně účetních závěrek a mmj. jde i o to, aby nebyla zkreslena účetní závěrka období, v němž se oprava chyby (nad hranicí významnosti) provádí. Jestliže jsme výše v textu řekli, že napravujeme stav účetnictví na stav, jako by chyba nikdy nevznikla, pak je nutno upravit i hodnoty ve sloupci „minulé období“ účetní závěrky, v němž se oprava chyby provedla. Vždyť kdyby se nechybovalo, byly by hodnoty minulého období jiné (správné).

Vykázání správných hodnot ve sloupci „minulé období“ v jednotlivých výkazech nepatří mezi jednoduché operace a bude se odvíjet, od toho, v jakém období chyba vznikla. Bude-li se jednat o chybu výsledkovou (nákladovou/výnosovou) z období bezprostředně předešlého, budou upravovány (mimo rozvahových hodnot) také údaje ve sloupci „minulé období“ ve výkazu zisku a ztráty. Výkaz zisku a ztráty obsahuje hodnoty „za období“, na rozdíl od rozvahy, v níž jsou hodnoty „k určitému datu“. Bude-li však výsledková chyba ze staršího než předešlého období, ve výkazu zisku a ztráty taková oprava již zobrazena nebude a projeví se výhradně v rozvaze.

Často se setkávám s reakcí účetních, zda mají tedy v účetním programu opravit počáteční stavy běžného období. Varuji před tímto zásadním omylem a odpovídám důrazným NE! Oprava chyby se provede zaúčtováním v běžném období tak, jak jsme si to uvedli, avšak hodnoty ve sloupci „minulé období“ rozvahy (a některých případech rovněž výkazu zisku a ztráty), je nutno uvést v již upravených hodnotách.

Pro přehlednost uvádím příklad:

ABC s.r.o. zapomněla zaúčtovat v 2021 nákladovou fakturu za služby v hodnotě 100 000 Kč. Daňové přiznání k dani z příjmu bylo odevzdáno k datu 1. 5. 2022, účetní závěrka byla schválena 30. 6. 2022. Dne 22. 8. 2022 jsme zjistili chybu nad hranicí významnosti.

Vybrané údaje z účetní závěrky za účetní období 2021

Vybrané údaje z účetní závěrky za účetní období 2022 se zohledněním zjištěné chyby

Účetní jednotka chybovala a nezaúčtovala nákladovou fakturu v hodnotě 100 000 Kč, o které by se bývalo mělo účtovat MD 518/D 321. V důsledku toho, že by byl o hodnotu této faktury nižší i základ daně, vypočtená daňová povinnost by činila o částku 19 000 Kč méně, než jak byla stanovena původně (19% daň z hodnoty 100 000 Kč). Vzhledem k tomu, že splatná daň je rovněž nákladovou položkou, výsledek hospodaření neovlivnila jen hodnota faktury, ale též hodnota rozdílu na splatné dani za předpokladu, že se subjekt rozhodl podal na nižší daňovou povinnost dodatečné daňové přiznání. Výsledek hospodaření se změnil z původní hodnoty 115 000 Kč na hodnotu 34 000 Kč (Nákladová položka 100 000 Kč + snížení nákladů o rozdíl na splatné dani, tj. 19 000 Kč). Výsledek hospodaření po provedení opravy: 115 000-100 000+19 000=34 000 Kč. Nejen opravu chyby z titulu opomenuté faktury promítneme do jiného výsledku hospodaření, ale též opravu chyby na splatné dani, která by z případu vyplynula v důsledku podaného dodatečného daňového přiznání.

Takto upravenou účetní závěrku označíme tak, aby bylo zřejmé, že obsahuje srovnávací údaje a opravu chyby popíšeme v příloze v účetní závěrce, případně zahrneme do přehledu o změnách ve vlastním kapitálu.

Vhodnou formou, jak opravy chyb popsat v příloze v účetní závěrce, je excelová tabulka, ve které zachytíme tzv. převodový můstek mezi údaji, které byly v poslední schválené účetní závěrce ve sloupci „běžné období“ a údaji aktuální účetní závěrky ve sloupci „minulé období“. Odstraníme tak pochybnosti, zda nedošlo k porušení bilanční kontinuity.

 

 

Pro úplnost problematiky je nutno doplnit, jaké položky se do opravy chyb minulých účetních období neprojevují.

Jde v první řadě o položky snižující či zvyšující základ daně (paušál na PHM, daňové odpisy, nezaplacené pojistné za zaměstnance, které nebylo odvedeno do měsíce následujícího po skončení období atd.), neboť tyto položky jsou předmětem úprav v rámci sestavení daňového přiznání, nikoli předmětem účetnictví.

Dále do oprav chyb minulých období nepatří úroky z prodlení, které vyplynuly z dodatečného daňového přiznání podaného v důsledku provedení opravy chyby, která měla mj. i daňový dopad ve vztahu k vyšší daňové povinnosti. Tyto úroky zaúčtujeme nákladově do období, v němž správce daně vyměřil (viz ČÚS pro podnikatele č. 017, bod. 3.11.).

 

 

Zavěrem bych ráda shrnula problematiku provedení oprav chyb minulých období.

V první řadě si uvědomme, kde se nacházíme v časové ose a do jakého účetního období lze opravu chyb provést. Opravu provádíme do nejhlubšího možného období, do kterého ještě lze opravu chyby zahrnout, tzn. do období, za které ještě nebyla schválena účetní závěrka, případně neuplynula lhůta posledního dne následujícího účetního období, a to v zájmu zatížení co nejmenšího počtu účetních závěrek.

U chyby nutno vyhodnotit, zda se nachází pod hranicí významnosti, případně nad touto hranicí. K tomuto nám poslouží vnitřní směrnice účetní jednotky. Vyhodnocení dle hranice významnosti bude směrodatné pro to, zda budeme účtovat výsledkově či rozvahově. Bude-li chyba nad hranicí významnosti, budeme účtovat na účet jiného výsledku hospodaření.

Pokud měla chyba i daňový dopad a bude-li v souladu se zákonem č. 280/2009 Sb., daňovým řádem, podáváno daňové přiznání na změnu daňové povinnosti, bude se změna této daňové povinnosti promítat rovněž do jiného výsledku hospodaření.

V účetní závěrce za období, v nějž jsme opravu chyby (nad hranicí významnosti) provedli, upravíme údaje ve sloupci „minulé období“, tyto údaje označíme jako „upravené“. Celý proces řádně okomentujeme v příloze v účetní závěrce, případně v přehledu o změnách vlastního kapitálu.