Při pracovní cestě zaměstnance často dochází k tomu, že zaměstnanec buď se souhlasem zaměstnavatele použije namísto stanoveného dopravního prostředku vlastní soukromé motorové vozidlo, anebo použije své motorové vozidlo na žádost zaměstnavatele. V článku si ukážeme blíže řešení této situace dle zákoníku práce a následně si rozebereme stanovení základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty, které v daných situacích náleží zaměstnanci.
Zaměstnanec a soukromé vozidlo na pracovní cestě
Ing.
Ivan
Macháček
Vymezení situací použití vozidla zaměstnance z hlediska zákoníku práce
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), v § 157 specifikuje dva případy použití silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem, k pracovní cestě zaměstnance:
a)
použití silničního motorového vozidla se souhlasem zaměstnavatele;
Zaměstnanec použije se souhlasem zaměstnavatele místo určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy jiný dopravní prostředek včetně silničního motorového vozidla, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem. V tomto případě podle § 157 odst. 2 ZP
přísluší zaměstnanci náhrada jízdních v&y