Nulové kontrolní hlášení

Povinnost podávat kontrolní hlášení mají podle § 101c zákona o DPH pouze plátci daně, tj. identifikované osoby, i když jim vznikne povinnost přiznat daň v daňovém přiznání, tak kontrolní hlášení nepodávají. Plátce musí podle písmene a) podat kontrolní hlášení, pokud uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, pokud mu z takto přijaté částky vznikla povinnost přiznat daň. Z hlediska návaznosti na daňové přiznání to znamená, že se jedná o plátce, kterému vznikla za příslušné zdaňovací období povinnost přiznat daň na výstupu v řádku 1 nebo 2 přiznání k DPH, nebo mu vznikla povinnost přiznat uskutečnění zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti podle § 92a zákona o DPH v řádku 25 daňového přiznání.

Plátce má povinnost podat kontrolní hlášení podle písmene b), pokud mu vznikla povinnost přiznat daň z přijatého zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, např. při pořízení zboží z jiného členského státu, při přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku nebo z přijatého zdanitelného plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Podle tohoto písmene má plátce povinnost podat kontrolní hlášení také, pokud uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění nebo z úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění. Z hlediska návaznosti na přiznání k DPH to znamená, že se jedná o plátce, který přijal zdanitelné plnění od jiného plátce ve standardním režimu zdanění, z něhož uplatňuje nárok na odpočet daně v řádku 40 nebo 41 daňového přiznání. Odpočty daně z přijatých zdanitelných plnění, z nichž plátce přiznal daň, v kontrolním hlášení nevykazuje.

Povinnost podat kontrolní hlášení má podle písmene c) rovněž plátce, který přijal zprostředkovatelskou službu podle § 92 odst. 5 zákona o DPH, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata. Povinnost podat kontrolní hlášení má také plátce, který uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c) zákona o DPH, nebo plátce, který investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7 zákona o DPH.

Z informace GFŘ zveřejněné na webových stránkách finanční správy (viz Kontrolní hlášení DPH | Daň z přidané hodnoty | Daně | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz)) vyplývá, že povinnost podávat kontrolní hlášení nemají osoby povinné k dani, které dosud nejsou plátcem daně, ani identifikované osoby, přestože tyto osoby mají podle § 101 zákona o DPH za stanovených podmínek povinnost podávat daňové přiznání. Povinnost podat kontrolní hlášení za sledované období nemá plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za toto období žádné plnění ve standardním režimu ani v režimu přenesení daňové povinnosti, případně neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění ve standardním režimu. Kontrolní hlášení nemá povinnost podat ani plátce, který za sledované období uskuteční pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 zákona o DPH, protože tato plnění se v kontrolním hlášení nevykazují. Z toho vyplývá, že zákon o DPH neukládá povinnost podávat nulová kontrolní hlášení.

Plátce, který však ve stanovené lhůtě kontrolní hlášení nepodá, může být podle informace GFŘ správcem daně vyzván k podání kontrolního hlášení z toho důvodu, že jej ve stanovené lhůtě nepodal. Ve vazbě na to má plátce, pokud mu vznikla podle § 101c povinnost podat kontrolní hlášení, povinnost jej podat do 5 dnů od oznámení výzvy, jak vyplývá z § 101g odst. 1 zákona o DPH. Pokud je však plátce na základě jemu známého faktického stavu přesvědčen, že mu nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c zákona o DPH za sledované období, podá, jako reakci na výzvu správce daně vyzývající k podání kontrolního hlášení, tzv. „nulové kontrolní hlášení“, které může plátce podat i ve lhůtě pro podání řádného kontrolního hlášení bez výzvy správce daně. Na toto ustanovení navazuje sankce stanovená v § 101h odst. 1 písm. b) zákona o DPH, jak je vysvětleno v dalším textu. Novelou zákona o DPH, která je součástí zákona č. 366/2022 Sb. a která nabyla účinnosti od 1. 1. 2023, byl tento výklad jednoznačně potvrzen. Novelou bylo doplněno, že skutečnost, že plátci nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení, sdělí správci prostřednictvím nulového kontrolního hlášení.

Plátce, který je právnickou osobou, a to bez ohledu na délku zdaňovacího období, je podle § 101e zákona o DPH povinen podat kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po jeho skončení. Podle § 101e odst. 2 zákona o DPH podává plátce, který je fyzickou osobou, kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. plátce s měsíčním zdaňovacím obdobím měsíčně a plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím čtvrtletně. Prakticky to znamená, že plátci právnické osoby jak s měsíčním, tak i čtvrtletním zdaňovacím obdobím musí podávat kontrolní hlášení za každý kalendářní měsíc.

Z § 101e odst. 3 zákona o DPH vyplývá, že lhůty podle předchozích odstavců 1 a 2 nelze prodloužit. Opožděné podání kontrolního hlášení bez vyzvání správce daně je sankcionováno podle § 101h zákona o DPH, jak je vysvětleno v dalším textu. Pokud však konec lhůty pro podání kontrolního hlášení připadne na dny pracovního volna (sobota, neděle) nebo svátek, je posledním dnem lhůty ve smyslu daňového řádu nejblíže následující pracovní den.

V § 101f zákona o DPH jsou v návaznosti na pravidla, která vyplývají z daňového řádu, stanovena s určitými odchylkami od daňového řádu pravidla pro podávání opravných a následných kontrolních hlášení. Podle § 101f odst. 1 zákona o DPH může plátce před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením. Po podání tohoto opravného hlášení se již k předchozímu kontrolnímu hlášení nepřihlíží. Pokud plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení zjistí, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví, jak vyplývá z § 101f odst. 2 zákona o DPH. Podle metodiky GFŘ oproti obecné úpravě, která vyplývá z daňového řádu, se následné kontrolní hlášení nepodává pouze jako rozdíl proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale znovu, tj. jako úplné, se všemi údaji za předmětné období s promítnutím oprav.

K předložení následného kontrolního hlášení může plátce vyzvat také správce daně. Podle § 101g odst. 2 zákona o DPH totiž správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudí, eventuálně prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil. Podle navazujícího § 101g odst. 3 zákona o DPH je plátce povinen na základě výzvy správce daně nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, případně původní potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Novelou zákona o DPH, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2023, byla upravena lhůta pro podání následného kontrolního hlášení na základě této výzvy správce daně, ale pouze v případě doručování výzvy prostřednictvím datové schránky. Od 1. 1. 2023 musí mít totiž povinně zřízenu datovou schránku všechny podnikající fyzické osoby, advokáti, daňoví poradci a další osoby, které jsou zapsány do příslušné evidence nebo rejstříku, a rovněž právnické osoby zapsané v registru osob. Nově se lhůta pro podání následného kontrolního hlášení pro tyto osoby stanoví v délce 17 kalendářních dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky příjemce. Na toto ustanovení navazuje sankce stanovená v § 101h odst. 1 písm. c) zákona o DPH, jak je vysvětleno v dalším textu.

Povinnost podat kontrolní hlášení za sledované období, jak již bylo uvedeno, nemá plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za toto období žádné plnění ve standardním režimu ani v režimu přenesení daňové povinnosti, případně neuplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých plnění ve standardním režimu. Přesto lze z praktických důvodů doporučit, aby i v tomto případě plátce raději nulové kontrolní hlášení podal, jak je vysvětleno v následujícím příkladu.

Podání nulového kontrolního hlášení je výhodné také v případě, kdy plátce zjistí, že zapomněl v kontrolním hlášení uvést předepsané údaje a mylně se domníval, že mu nevznikla povinnost podat kontrolní hlášení, jak je vysvětleno v následujícím příkladu.