Jak plyne z právě citovaného, povinnost odvést daň uvedenou na faktuře je v souladu se zásadou daňové neutrality omezena možností opravit jakoukoli bezdůvodně naúčtovanou daň, pokud vystavitel faktury prokáže, že včas zcela odstranil nebezpečí ztráty daňových příjmů (viz rovněž rozsudky ve věci Stadeco, body 36 a 37, a ve věci Stroy trans, bod 33, a tam citovaná judikatura). Pokud se však sám vystavitel faktury opravy nedovolá, není správce daně povinen ověřovat, zda naúčtovaná a přiznaná daň odpovídá (reálně uskutečněným) zdanitelným plněním (rozsudek ve věci Stroy trans, bod 35). To platí i ve zvláštním případě, kdy se z důvodu kruhovitosti plnění obě pravidla týkají téže osoby, tedy je-li stejnou osobou totéž plnění za tutéž cenu fiktivně prodáno a (zpětně) nakoupeno (viz rozsudek ve věci EN.SA., body 20 až 36). Již krajský soud přitom stěžovateli vysvětlil, že v situacích, kdy je faktura vystavena nesprávně, tj. DPH je na ní uvedena bezdůvodně, je na daňovém subjektu, aby podle § 43 zákona o DPH provedl opravu nesprávně vyúčtované DPH postupem podle § 43 odst. 1 až 4 zákona o DPH . Jak vyplývá z textu zákona i z judikatury, nezbytnou podmínku pro provedení opravy základu daně a daně, tedy pro nápravu právního pochybení učiněného plátcem při vystavení chybného daňového dokladu, představují vystavení opravného daňového dokladu a jeho doručení odběrateli (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2021, č. j. 9 Afs 240/2019 - 41). Podmínění opravy DPH bezdůvodně uvedené na faktuře tím, že tato faktura bude opravena, nejde v zásadě nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle vyloučit nebezpečí ztráty daňových příjmů (viz výše uvedený rozsudek ve věci Stadeco, body 40 a 47). Stěžovatel přitom v řízení nijak nezpochybnil, že možnosti postupu podle § 43 zákona o DPH vůbec nevyužil. Neuvedl ani překážky, které by mu v tomto kroku objektivně bránily. Nepředložil tedy žádné důvody, pro které by snad v jeho případě byly zákonné podmínky, za kterých lze provést opravu daně, nemožné či nepřiměřeně náročné. Sám bezdůvodně nevyužil možnosti požadovat vrácení daně obsažené na faktuře za fiktivní plnění (neodpovídající žádnému skutečnému zdanitelnému plnění), kterou měl povinnost odvést podle § 108 odst. 1 písm. i) zákona o DPH a v této souvislosti případně prokázat, že realizované transakce s JPM nevedly k žádné ztrátě daňových příjmů. Za této situace není namístě uvažovat o opravě výši daně z moci úřední (správcem daně) tím způsobem, že vůbec nebude stanovena povinnost k úhradě DPH podle § 108 odst. 1 písm. i) zákona o DPH (srov. rozsudek tohoto soudu ze dne 26. 10. 2021, č. j. 7 Afs 73/2020 - 35).