Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného a především z tohoto důvodu věnují zdravotní pojišťovny kontrolní činnosti u těchto subjektů trvale zvýšenou pozornost.
Které nedostatky zdravotní pojišťovna zaměstnavateli promine či zohlední, a které nikoli
Ing.
Antonín
Daněk
Zaměstnavatelé jsou plátci pojistného na zdravotní pojištění za své zaměstnance, kdy odvádějí jak jednu třetinu z celkové částky pojistného, sraženou zaměstnanci, tak dvě třetiny, které platí jako zaměstnavatelé. Zdravotní pojišťovně musí být odvedeno pojistné ve výši 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance, započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru [viz ustanovení § 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“)]. V případě potřeby se zaměstnavatel zabývá i problematikou minimálního vyměřovacího základu. Vypočtená výše pojistného pak představuje částku, kterou je zaměstnavatel povinen zdravotní pojišťovně odvést.
Nepochybně je v zájmu jak zdravotních pojišťoven, tak zaměstnavatelů, aby byly těmito plátci řádně plněny zákonné povinnosti, což ve zdravotním pojištění znamená pro zaměstnavatele především:
–
platit za zaměstnance pojistné podle zákona, tedy včas, ve správné výši a na správný účet,
–
přihlašovat a odhlašovat zaměstnance v návaznosti na zahájení a ukončení zaměstnání,
–
oznamovat vznik a zánik povinnosti státu platit za zaměs