Elektronická komunikace v účtárně

Vydáno: 17 minut čtení

V tomto příspěvku se budu zabývat elektronickou komunikací s různými institucemi při zpracování účetnictví, daní a mzdové agendy, tj. možnostmi zasílání různých písemností a dat (daňových přiznání, přehledů, hlášení atd.) v elektronické podobě při každodenní práci v účetnictví.

Elektronická komunikace v účtárně
Ing.
Miroslav
Bulla
Jedná se o operace, které vedou k výraznému zjednodušení náročné práce ve finanční účtárně každé firmy a k významné časové úspoře. Tato elektronická komunikace je ostatně dnes již ve většině zde zmíněných případů povinná. Existuje přitom vždy mnoho způsobů zasílání jednotlivých elektronických podání a je třeba hledat způsoby co nejefektivnější elektronické komunikace.
 
Způsoby e-podání přímo z účetního SW
Elektronická odesílání, tj. podání formulářů přímo z účetního SW (např. DPH, kontrolní hlášení) se provádí, resp. podepisují dvěma základními způsoby:
pomocí uznávaného kvalifikovaného certifikátu (elektronického podpisu),
prostřednictvím datové schránky.
 
Kvalifikovaný certifikát (elektronický podpis)
Podpis, který je založený na kvalifikovaném certifikátu, se nazývá uznávaný neboli zaručený elektronický podpis. Elektronický podpis potvrdí identitu osoby místo klasického podpisu. Jedná se o soubor unikátních dat, které se připojí k elektronickému dokumentu.
Kvalifikovaný certifikát lze získat u certifikačních autorit (První certifikační autorita, eIdentity, PostSignum QCA Česká pošta). Elektronicky se podpis instaluje do počítače, lze je uložit také na čipovou kartu nebo USB token (flashdisk). Jedná se o placenou službu. Elektronický podpis je platný zpravidla jeden rok, ode dne poskytnutí certifikátu, poté je třeba jeho platnost prodloužit.
 
Datová schránka
Datová schránka je elektronické úložiště, které umožňuje přijímat a podávat úřední dokumenty elektronicky. Datová schránka funguje podobně jako ta e-mailová. Její technické řešení je ale jiné, bezpečnost datové schránky je nesrovnatelně vyšší. Datová schránka je povinná pro většinu podnikatelských subjektů. Vedení základní datové schránky je bezplatné.
V praxi se elektronická podání uskutečňují nejčastěji právě prostřednictvím datové schránky. Přístupové údaje získává statutární orgán právnické osoby či člen statutárního orgánu právnické osoby.
Zásadně se nedoporučuje, aby tyto oprávněné osoby předávaly své přístupové údaje jiné osobě (např. účetní, asistentce), jak se v praxi velmi často děje.
Všechny úkony, které se pod tímto přístupem učiní, jsou zaznamenány jako úkony oprávněné osoby (např. jednatele s. r. o.). Pokud tyto přístupové údaje zná i účetní či asistentka, může nahlížet např. na osobní daňové účty jednatele jako fyzické osoby, na daňové účty dalších firem, ve kterých tato osoba figuruje jako oprávněná osoba, sledovat komunikaci (písemnosti) jeho firem s FÚ i soukromou atd., to si málokdo uvědomuje.
Je proto vhodné, aby tato oprávněná osoba osobě, která má datovou schránku obsluhovat či využívat k elektronické komunikaci, zřídila její vlastní účet, tzn. přidat do datové schránky „Pověřenou osobu“. Ta bude disponovat vlastním uživatelským jménem a vlastním heslem s přiděleným rozsahem oprávnění (přístup ke zprávám a práva k odesílání zpráv).
 
Způsoby přihlašování do datové schránky
Uživatelským jménem a heslem
Uživatelské jméno obdrží uživatel při zřízení datové schránky či přidání pověřené osoby, heslo si vytvoří sám při prvním přihlášení ke schránce prostřednictvím přiděleného dočasného hesla. Jde o základní způsob přihlašování, avšak ne příliš bezpečný a doporučovaný. Vyšší bezpečnosti při vkládání lze dosáhnout použitím tzv. grafické klávesnice.
Mobilním klíčem
Přihlašování sejmutím QR kódu pomocí aplikace Mobilní klíč eGovernmentu z mobilního zařízení (Android, iOS).
Identitou občana
Přihlašování pomocí některého kvalifikovaného prostředku, např. pomocí Mobilního klíče eGovernmentu, eObčanky, NIA ID, IIG – International ID Gateway, I.CA identita s kartou Starcos, MojeID, Bankovní identity (podrobněji viz níže). Po úspěšné aktivaci se zobrazí seznam všech datových schránek, které jsou v ISDS vedeny k osobě uživatele, tj. ke kterým má uživatel přístup (jako podnikající FO, oprávněná či pověřená osoba u PO atd.).
Pomocí SMS
Zabezpečení přihlášení je posíleno jednorázovým kódem zaslaným na mobilní telefon, tato zpráva je zpoplatněna.
Certifikátem (elektronickým podpisem)
K posílení bezpečnosti přihlášení je využit osobní (komerční) certifikát uložený na hardwarovém prostředku (přenosném USB tokenu) nebo v úložišti operačního systému nebo prohlížeče.
Bezpečnostním kódem
Bezpečnost přihlášení je posílena tzv. bezpečnostním kódem.
 
Přiznání k DPH, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení
Tato podání se uskutečňují prakticky vždy přímo z účetního SW, který obsahuje zpravidla veškeré údaje potřebné pro sestavení těchto podání. Pokud ne, lze zde tato podání zpravidla editovat. Odeslání lze provést několika způsoby:
1.
do
datové schránky
příslušného FÚ prostřednictvím datové schránky plátce DPH (tj. účetní jednotky) či datové schránky zmocněné osoby (účetní, účetní firmy atd.),
2.
na Daňový portál Finanční správy (aplikace Elektronické podání pro Finanční správu – EPO) online, podepsáno
kvalifikovaným certifikátem
(tzv. elektronickým podpisem),
3.
uložit podání do
XML souboru
a odeslat podání pomocí aplikace EPO nebo aplikace Online finanční úřad (DIS+), která je rovněž na Daňovém portálu Finanční správy. To by však měla být spíše výjimečná záležitost, jde o komplikovanější způsob než odeslání podání přímo z účetního SW.
Samozřejmě lze tato podání exportovat do XML souboru a odeslat jej jiné osobě k dalšímu zpracování (např. k odeslání datovou schránkou osobě s přístupem do této datovky).
Při odesílání přitom platí:
V případě odeslání přiznání pomocí datové schránky není nutné podání opatřovat uznávaným elektronickým podpisem. Přihlášení do datové schránky nahrazuje uznávaný elektronický podpis.
V účetním SW lze zpravidla nastavit přístup k datové schránce, ze které se bude podání odesílat, (přihlašovací jméno, heslo) i ID cílové datové schránky.
Účetní SW, resp. přímo aplikace EPO při těchto exportech zpravidla provádí kontrolu vyplněných dat. Pokud se zobrazí kritická chyba, přiznání není možné podat.
Elektronicky podaná přiznání se v účetních SW evidují a jsou zde uvedeny informace o stavu podání výkazu (Zpracovává se, Přijato bez chyb, Datová zpráva byla podána, dodána, doručena apod.) a lze si vytisknout doručenku datové schránky, případně po odeslání podání odesílatel obdrží potvrzení o stavu podání e-mailem.
Před zavedením a rozšířením datových schránek se elektronická podávání podávala nejčastěji pomocí kvalifikovaného certifikátu, kdy účetní vlastnil kvalifikovaný certifikát pro fyzickou osobu a měl plnou moc k podávání daňových přiznání. Nyní již převládají elektronická podávání prostřednictvím datových schránek, kdy oprávněné osoby předávají své přístupové údaje k datové schránce účetní a ta jejich prostřednictvím uskutečňuje elektronické podání.
Mnohem vhodnější je, aby účetní jednotky svou účetní ustanovili jako
pověřenou osobu
s vlastním přístupem do datové schránky účetní jednotky (viz výše). Využívá se také možnost, že účetní jednotka udělí své účetní plnou moc k podávání daňových přiznání. Účetní tato podání uskutečňuje prostřednictvím své podnikatelské datové schránky či prostřednictvím svého kvalifikovaného certifikátu. Svůj certifikát i datovku pak může využívat pro více účetních jednotek. Tento způsob může být náročný na administrativu spojenou se správou plných mocí u jednotlivých institucí (FÚ, OSSZ, zdravotní pojišťovny) v případě fluktuace účetních či fluktuace účetních jednotek v případě účetních společností.
V praxi tak účetní, které vedou účetnictví pro více účetních jednotek, mají u některých z nich plný přístup do jejich datových schránek, jinde k nim mají přístup jako pověřená osoba, do jiných přistupují na základě plné moci prostřednictvím své datovky či svého kvalifikovaného certifikátu, příp. používají i jiné způsoby elektronické komunikace.
 
Ostatní daňová přiznání
Ostatní daňová přiznání (např. přiznání k dani z příjmů, přiznání k silniční dani, přiznání k dani z nemovitých věcí) se sestavují a elektronicky odesílají následujícím způsobem:
1.
Některá podání lze podat obdobným způsobem jako podání týkající se DPH, tj.
přímo z účetního SW
(viz výše), jde např. o Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, Vyúčtování daně vybírané srážkou atd.
2.
Jiná se vyhotovují ve
specializovaných SW
pro zpracování daňových přiznání, podklady pro sestavení se importují přímo z účetního SW (např. u Přiznání k dani z příjmů PO výsledek hospodaření, nedaňové náklady, odpisy hmotného a nehmotného majetku, výkazy atd.). Některé údaje je třeba v SW doplnit (Příloha v účetní závěrce, informace o transakcích uskutečněných se spojenými osobami, odečet daňové ztráty, popis věcné náplně některých řádků atd.). Po případné editaci lze přiznání elektronicky odeslat stejnými způsoby jako Přiznání k DPH přímo z tohoto SW či prostřednictvím aplikace EPO.
3.
Lze využít
aplikaci EPO
(podrobněji viz níže), některá data lze přitom naimportovat z účetního SW (účetní výkazy), nevýhodou může být ruční editace většiny údajů. Lze zpravidla využít možnosti načíst si podání z předchozího období a editovat pouze údaje, které se změnily.
4.
Podobným způsobem lze podání podávat prostřednictvím
aplikace DIS+
, která umožňuje předvyplnění vybraných údajů do EPO formuláře. Lze zde opět využít formulář již dříve uskutečněného podání (tj. zaktualizovat ho a použít i pro další období). Při vyplňování se automaticky vyplní evidenční údaje o poplatníkovi (v jehož DIS+ se formulář vyplňuje), je možné si např. nechat předvyplnit údaje z posledního přiznání k dani z nemovitých věcí apod. Podání se odesílá přímo bez nutnosti dalšího podepisování (přihlašování do DIS+ viz níže).
 
EPO – způsoby odeslání formuláře
V aplikaci EPO lze vytvářet nová podání, lze také načíst z XML souboru již vytvořené podání (v účetním či daňovém SW, v minulém zdaňovacím období atd.). V aplikaci EPO se může toto podání dále zpracovávat (doplnění, úprava, kontrola, tisk). Odesílání a podpisování podání se provádí některým z těchto způsobů:
 
Odeslání pomocí DIS+
Uživatel se přihlásí do Daňové informační schránky (DIS+), formulář se odešle prostřednictvím DIS+ a uloží se zde mezi odeslané formuláře. Jsou zde také k dispozici informace o stavu podání (datum doručení a další detaily).
Do DIS+ je možné se přihlásit prostřednictvím:
identity občana
– Mobilní klíč eGovernmentu, eObčanka, NIA ID, IIG, I.CA identita s kartou Starcos, MojeID, Bankovní identita – podrobněji viz níže,
datové schránky
– způsoby přihlášení viz výše,
přístupových údajů přidělených Finanční správou ČR.
 
Odeslání a podepsání elektronicky
K podepsání formuláře lze použít přihlašovací údaje k jedné z těchto možností:
datová schránka
– způsoby přihlášení viz výše,
kvalifikovaný certifikát
– podepisuje se uznávaným elektronickým podpisem pomocí aplikace ePodpisFS,
identita občana
– (dříve eidentita) podobně jako třeba občanský průkaz pomáhá ověřit totožnost uživatele. Jejím prostřednictvím se lze přihlašovat do datové schránky (viz výše), ale i podepisovat formuláře odesílané prostřednictvím EPO atd. K ověření vlastní identity lze využít některý z těchto způsobů:
Mobilní klíč eGovernmentu
Přihlašuje se načtením QR kódu zobrazeném na přihlašovací stránce prostřednictvím mobilní aplikace.
eObčanka
Při přihlašování (podepisování) prostřednictvím eObčanky lze použít občanský průkazu vydaný po 1. 7. 2018, který obsahuje čip a jeho elektronická funkcionalita byla aktivována. Pro přihlášení tímto občanským průkazem je zapotřebí čtečka dokladů a nainstalovaný příslušný software.
NIA ID dříve „Jméno, Heslo, SMS“
Přihlášení prostřednictvím uživatelského jména a hesla zadaného při založení identifikačního prostředku na portálu národního bodu. Přihlášení dokončíte zadáním ověřovacího kódu zaslaného ve formě SMS.
IIG – International ID Gateway
Mezinárodní brána, která slouží k tomu, aby se k českým službám dalo přihlašovat i s prostředky elektronické identifikace vydanými v jiných zemích.
I.CA identita s kartou Starcos
Přihlášení prostřednictvím čipové karty Starcos společnosti První certifikační autorita, která byla použita pro generování a uložení privátního klíče identitního komerčního certifikátu.
MojeID
Přihlášení prostřednictvím účtu MojeID, službu provozuje CZ.NIC.
Bankovní identita
Při podepisování prostřednictvím bankovní identity lze využít přístupy do internetového bankovnictví Air Bank, Bank Creditas, České spořitelny, ČSOB, Fio bank, Komerční banky, MONETA Money Bank, Raiffesenbank a UniCredit Bank.
 
Odeslání elektronicky a zaslání vlastnoručně podepsaného potvrzení
Vyplněný formulář se odešle elektronicky (ovšem bez některého z výše uvedených způsobů autorizace), avšak aby se jednalo o plnohodnotné podání, je nutné vytisknout a doručit do 5 dnů na místně příslušný FÚ e-tiskopis podání opatřený vlastnoručním podpisem, tj. zaslat na FÚ vlastnoručně podepsané „Potvrzení podání učiněné datovou zprávou neopatřenou uznávaným elektronickým podpisem“ (běžná pošta, podatelna), to se zobrazí po odeslání datové zprávy neopatřené elektronickým podpisem. Nedojde-li v uvedené lhůtě k potvrzení podání, které je učiněno touto datovou zprávou, hledí se na něj, jako by vůbec nebylo podáno.
 
Elektronická podání v mzdové účtárně
Pouze ve stručnosti k elektronickému zasílání základních tiskopisů pro příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ a jednotlivé zdravotní pojišťovny při zpracování personální a mzdové agendy.
 
Elektronická komunikace s ČSSZ
Zaměstnavatel je povinen zasílat předepsané tiskopisy: Evidenční list důchodového pojištění (ELDP), Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání) – ONZ, Oznámení záměru uplatňovat slevu na pojistném za zaměstnance (OZUSPOJ), Přehled o výši pojistného (PVPOJ), Příloha k žádosti o dávku (NEMPRI), Hlášení zaměstnavatele při ukončení pracovní neschopnosti (HZUPN). Tyto tiskopisy je povinen zasílat výhradně v elektronické podobě (v datovém formátu XML). To lze provádět následujícími způsoby:
na
elektronickou adresu podatelny
Veřejné rozhraní pro e - Podání
(tzv. VREP/APEP) s uznávaným elektronickým podpisem (je nutná předchozí registrace kvalifikovaného certifikátu na OSSZ), registruje se např. pověřený pracovník (zaměstnanec podávajícího zaměstnavatele) či zastupující osoba (např. externí účetní),
do datové schránky
určené místně příslušnou OSSZ/PSSZ/MSSZ, alternativně do datové schránky e-podani ČSSZ: 5ffu6xk (ELDP výhradně do datové schránky 5ffu6xk), a to opět v datovém formátu XML
prostřednictvím
ePortálu ČSSZ
s využitím přístupu se zaručenou identitou (eObčanka, bankovní identita, datová schránka atd.).
Samozřejmě je vhodné posílat veškeré tiskopisy (PVPOJ, ONZ, ELDP, NEMPRI atd.) přímo z účetního či mzdového SW bez nějakého mezičlánku typu přihlašování do ePortálu ČSSZ či do datové schránky, tj. mít nastavený přístup k datové schránce odesílatele i ID cílové datové schránky, příp. mít nastavený vlastní kvalifikovaný certifikát a adresu pro odeslání podání na VREP.
Export formuláře do datové věty ve formátu XML a zpracování elektronického formuláře v ePortálu ČSSZ lze využít v některých spíše výjimečných situacích, kdy dojde ke změně formuláře a není k dispozici aktualizovaný účetní či mzdový SW (např. změny v tiskopisu PVPOJ počátkem roku 2023).
 
Elektronická komunikace se zdravotními pojišťovnami
Poněkud odlišná je situace v oblasti elektronické komunikace se zdravotními pojišťovnami, kterých je na pojistném trhu sedm a nemají jednotný systém pro příjem formulářů v elektronické podobě (v rámci Portálu ZP spolupracuje 5 zdravotních pojišťoven: ČPZP, OZP, RBP, VoZP ČR a ZPŠ). Elektronická komunikace se zdravotními pojišťovnami není pro zaměstnavatele povinná a zdravotní pojišťovny jsou v této oblasti spíše pozadu oproti finanční správě a ČSSZ. Možnosti elektronické komunikace se liší dle jednotlivých zdravotních pojišťoven. Zaměstnavatel je přitom povinen mimo jiné měsíčně zasílat Přehled o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele, dále pak Hromadné oznámení zaměstnavatele atd.
Obecně zdravotní pojišťovny preferují elektronická podání prostřednictvím svých
internetových portálů
(např. Portál ZP, VZP Point). Účetní či mzdové SW umožňují exporty podání pro zdravotní pojišťovny v TXT či XML tvaru. To samozřejmě není žádné velké ulehčení práce, tyto soubory je třeba načíst po jednom do jednotlivých portálů zdravotních pojišťoven a odeslat odtud.
Pouze některé SW podporují
přímou výměnu dat
mezi zaměstnavatelem a některými portály zdravotních pojišťoven (tj. odeslání formuláře přímo z mezd do zdravotní pojišťovny), nejedná se však zatím o samozřejmost.
Nicméně formuláře lze zasílat
do datové schránky
příslušné zdravotní pojišťovny, účetní či mzdové SW umožňují zaslat přímo z modulu mezd PDF soubor Přehled o platbě pojistného či z personalistiky Hromadné oznámení zaměstnavatele do datových schránek příslušných zdravotních pojišťoven. Nejedná se o klasickou elektronickou komunikaci (např. ve formátu XML), ale zdravotní pojišťovny PDF soubor bez větších problémů zpracují.
Uvedené formuláře lze na jednotlivé zdravotní pojišťovny posílat i e-mailem, např. opět ve formátu PDF (spíše tiskopis uložený v PDF než naskenovaný podepsaný a orazítkovaný formulář v PDF), lze přitom nastavit připojení elektronického podpisu k formuláři. Formuláře je možné posílat i z datové schránky zaměstnavatele (např. v PDF či XML), uložit si formuláře a odeslat je pak z datovky zaměstnavatele.
Je třeba najít si co nejméně pracný způsob odesílání formulářů do zdravotních pojišťoven – žádoucí je formuláře odesílat přímo ze mzdového či účetního SW, bez nutnosti použití další aplikace (přihlašování, export + import souboru), klidně i v PDF.
Je nutností si v účtárně zefektivňovat práci, tj. veškeré formuláře odesílat na několik kliknutí přímo z účetnictví, a přitom mít informace o odeslání a přijetí těchto formulářů příslušnou institucí, mít uložena tato elektronická podání, kontrolovat si pravidelně plnění povinnosti zasílání příslušných podání. Je třeba mít tyto procesy v účetním SW dobře nastaveny, aby byly co nejvíce zautomatizované a účetní se nemusel pořád přihlašovat, exportovat a importovat různé soubory a řešit nějaké technické záležitosti.