V druhé polovině loňského roku opět došlo k vydání několika judikátů Nejvyššího soudu ČR, které mají ať už přímý, či nepřímý vliv do problematiky odškodňování. Za upozornění stojí zejména ukotvení procesního postupu soudu při hodnocení důkazu znaleckým posudkem a doposud stále poměrně málo prozkoumaná oblast odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávnou informací či radou dle § 2950 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). V praxi se občas objevují někteří poradci, zejména online, kteří vybírají nemalé pravidelné měsíční poplatky od svých „klientů“, přičemž se zaštiťují disclaimerem, že se rozhodně nejedná o radu. To pak může sekundárně poškozovat i certifikované poradce z oblasti práva, financí, daní atd. Následně dodávám závěry judikatury k odpovědnosti státu za škodu v rámci posouzení nepřiměřené délky řízení, a to v kontextu posouzení správního prověřování a daňové kontroly. K tomu doplňuji aktuální nález Ústavního soud k nákladům soudního řízení v případě rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Závěrem uvádím několik poznámek k odškodňování v souvislosti s úkony prováděnými Policií ČR a za dobu účinnosti krizových opatření státu.
Aktuálně k náhradě škody
Vydáno:
18 minut čtení
Aktuálně k náhradě škody
Mgr.
Jiří
Soukop
Důkaz znaleckým posudkem
Ve smyslu § 127 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „občanský soudní řád“) platí, že závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, vyžádá soud u orgánu veřejné moci odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující nebo je-li pochybnost o správnosti podaného odborného vyjádření, ustanoví soud znalce. Další dva odstavce konstatují, jak může soud postupovat v případě pochybností o správnosti a neúplnosti či nejasnosti expertizy. V prvním případě lze nechat vypracovat revizní posudek jiným znalcem, popř. dle dikce zákona ve výjimečných či zvlášť obtížných případech také prostřednictvím státního orgánu, vědeckého ústavu, vysoké školy nebo instituce specializované na znaleckou činnost. V těchto postupech by neměl být až takový problém, zdůraznit vždy musíme, že znalec se nemůže vyjadřovat k právním otázkám projednávané věci. Důležitá otázka však spočívá v tom, . Pro znalecké posudky neplatí žádná další speciální ustanovení týkající se hodnocení důkazů. Nelze tak akceptovat například postup, kdy soud závěry posudku zcela nekriticky převezme, což by bylo hrubě v rozporu s citovaným ustanovením občanského soudního řádu.
jak má soud důkaz znaleckým posudkem hodnotit
. Dle § 132 občanského soudního řádu soud hodnotí důkazy: „podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti“
Danou problematikou se zabýval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 22. 8. 2023, čj. 23 Cdo 1343/2022-172, v němž shrnul závěry ustálené judikatury následovně:
„Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, zda z