Zákon o dani z přidané hodnoty neobsahuje žádné ustanovení, v němž by bylo uvedeno slovo škoda. Důvodem je, že vyúčtování škody není předmětem daně, protože škoda nepředstavuje ani dodání zboží ani poskytnutí služby. Podstatné je však určit, zda požadovaná úplata představuje úhradu za poskytnuté plnění nebo za náhradu škody. Chybná klasifikace může znamenat neodvedení daně nebo naopak odvedení daně nad rámec zákona, kdy onen Černý Petr přechází na poskytovatele úhrady, protože daň nad rámec zákona si nemůže odpočítat.
Náhrada škody
Ing.
Petr
Vondraš
1.1 Úvod
Cílem mého článku je představit judikaturu Soudního dvora a českého Nejvyššího správního soudu, která se v horizontu posledních téměř dvaceti let týkala posuzování případů souvisejících s úplatou považovanou jednou stranou sporu za náhradu škody. Spolu se závěry několika koordinačních výborů by text měl být vodítkem, pokud se rozhodujete, zda požadovanou úplatu považovat za náhradu škody a postavit ji mimo předmět DPH nebo ji jako zdanitelné plnění zatížit daní.
1.2 Propadlá záloha na služby (C-277/05 Société Thermale)
Činností lázeňské společnosti Société Thermale byl provoz lázeňských zařízení zahrnující rovněž hotelové a restaurační činnosti. Tato společnost přijímala od lázeňských hostů částky hrazené předem při rezervaci pobytů jako nevratné zálohy. V případě realizace pobytu byly odečteny od pozdější platby pobytových služeb. Pokud byl pobyt lázeňským hostem zrušen, společnost si při rezervaci přijatou částku ponechala. V takovém případě tedy nabyvatel využil možnosti odstoupení od smlouvy, která mu přísluší, a prodávající si tyto částky ponechal. Otázka zněla, zda musejí být tyto nevratné zálohy zaplacené v rámci kupních smluv týkajících se poskytování služeb podléhajících DPH považovány za odměnu za poskytnutí rezervace, která jako taková podléhá
DPH, nebo za odškodnění za zrušení smlouvy zaplacené jako náhrada škody nepodléhající DPH. Škody vzniklé v důsledku toho, že zákazník nesplnil smlouvu, bez přímé souvislosti s jakoukoli službou poskytovanou za protiplnění.
Soudní dvůr v bodě 19 rozsudku uvedl, že o zdanitelné plnění by šlo pouze v případě, pokud existuje přímá souvislost mezi poskytnutou službou a přijatým protiplněním a pokud zaplacené částky představují skutečnou protihodnotu za ind