OSVČ - roční zúčtování a následné kroky zdravotní pojišťovny

Roční zúčtování vychází ve zdravotním pojištění zejména z těchto zásad:

Přehled podávají OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů.

Popisované postupy se netýkají OSVČ činných v režimu paušální daně.

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je při souběhu příjmů rozhodující, který druh výdělečné činnosti (tedy zaměstnání nebo podnikání) pojištěnec sám považuje za hlavní zdroj svých příjmů. V podstatě rozhoduje reálná, resp. očekávaná výše příjmů a výdajů (daňového základu) s tím, že tuto důležitou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při zahájení podnikání, jednak ji v modifikované podobě uvádí na podávaném Přehledu zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.

Pokud je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ a pojistné se za rok 2023 odvede sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu. Tato OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou za uplynulé zdaňovací období (kalendářní rok).

Je-li hlavním zdrojem příjmů pojištěnce samostatná výdělečná činnost, musí pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši. V zaměstnání pak nemusí zaměstnavatel při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu. Zaměstnanec, který je současně osobou samostatně výdělečně činnou, musí za této situace naopak doložit zaměstnavateli čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti odvádí zálohy na pojistné alespoň v minimální částce, čímž je povinné minimum zabezpečeno v rámci samostatné výdělečné činnosti.

V zákonem stanovených lhůtách je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně Přehled. Změní-li se následně skutečnosti uvedené v tomto Přehledu (například plátce podal opravné nebo dodatečné daňové přiznání), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit případné dlužné pojistné. Pokud však OSVČ pouze opravuje chybu v již podaném Přehledu, nejedná se za této situace o opravný Přehled, ale o opravu podaného Přehledu. Neoznámení těchto změn lze zjistit v rámci předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny).

Do celkové částky zaplacených záloh se zahrnují platby OSVČ za rok 2023 provedené až do 8. 1. 2024 včetně.

Do úhrnné výše záloh nepatří:

Porovnáním vypočtené výše pojistného za rok 2023 a záloh zaplacených za tento rok dochází z finančního hlediska u OSVČ po podání Přehledu v zásadě k těmto situacím:

Od data podání Přehledu se návazně odvíjí termín pro zaplacení případného doplatku pojistného. Rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného je splatný vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled. Nejzazší základní termín pro podání Přehledu za rok 2023 je 2. 5. 2024, takže doplatek musí být zaplacen nejpozději dne 10. 5. 2024.

U osob, které daňové přiznání nepodávají, je doplatek pojistného splatný nejpozději dne 16. 4. 2024.

Podnikatelé s daňovým poradcem mají termín doplatku pojistného od svého data podání, nejpozději dne 9. 8. 2024.

Pokud ovšem podáte Přehled dříve než ve výše uvedených nejzazších termínech, musíte provést úhradu doplatku pojistného do osmi dnů ode dne jeho skutečného podání.

Dnem úhrady doplatku pojistného (jakož i každé zálohy na pojistné) je datum platby v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny nebo datum připsání platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny určený pro tzv. samoplátce, kterými jsou ve zdravotním pojištění OSVČ a osoby bez zdanitelných příjmů.

Vyplývá-li z Přehledu naopak přeplatek na pojistném, považuje se podání Přehledu automaticky za žádost o jeho vrácení, pokud plátce nepožádal o použití této částky na úhradu zálohy/záloh na pojistné na další období. Zvolenou variantu vyznačí OSVČ na Přehledu. Vykázaný přeplatek vrátí zdravotní pojišťovna za podmínek dále uvedených.

Je pravdou, že podnikatelé mají poměrně dlouhé časové období pro podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Každý podaný Přehled je pracovníky zdravotní pojišťovny zpracován, tedy pořízen do informačního systému zdravotní pojišťovny jakožto prvotní doklad pro další postup, a následně archivován. Zpravidla po podání Přehledu zdravotní pojišťovna následně zasílá podnikateli vyúčtování pohledávek a plateb za uplynulé období, čímž OSVČ informuje o tom, zda má platby pojistného na zdravotní pojištění v pořádku.

Jestliže OSVČ platí zálohy na pojistné opožděně, nebo je dokonce neplatí vůbec, případně neuhradí řádně doplatek pojistného, pak je zřejmé, že se z tohoto důvodu stává středem pozornosti zdravotní pojišťovny, která se ve svém vlastním zájmu primárně věnuje právě dlužícím subjektům. Tlak na OSVČ jako samoplátce vychází mj. i z povinnosti plošně nárokovat jak dlužné pojistné, tak penále, k čemuž sloužila do 30. 11. 2011 pětiletá promlčecí doba, která se od 1. 12. 2011 prodloužila na deset let, čímž se pro zdravotní pojišťovny výrazně rozšířil prostor pro legitimní „ošetření“ jejich pohledávek.

Jakmile se OSVČ dostane do situace, kdy dluží, pak rozhodně doporučuji nečekat na příslušné kroky zdravotní pojišťovny (které ostatně na sebe určitě nedají dlouho čekat), ale v rámci svých možností přijmout odpovídající opatření. Tento „konstruktivní“ přístup je pro zdravotní pojišťovnu signálem, že podnikatel hodlá svoji problémovou situaci řešit. V této souvislosti bych však chtěl upozornit, že na rozdíl od možnosti prominutí penále nebo jeho části v rámci institutu odstranění tvrdosti není zdravotní pojišťovna oprávněna odpustit OSVČ (a ani jinému plátci) jakoukoli platbu pojistného. Doposud jedinou výjimkou bylo v tomto směru v souvislosti s koronavirovou krizí odpuštění záloh OSVČ až do výše minimální zálohy za měsíce březen až srpen 2020.

Pokud OSVČ uznává dlužné pojistné co do důvodu a výše, měla by toto ve svém vlastním zájmu urychleně zaplatit, popřípadě se domluvit se zdravotní pojišťovnou na splátkovém kalendáři, jestliže zdravotní pojišťovna na tuto formu vyrovnání závazků OSVČ přistoupí. Je--li taková dohoda uzavřena, musí OSVČ řádně hradit jak jednotlivé splátky, tak běžné měsíční zálohy, obojí se správnou identifikací. Když se podnikateli podaří zajistit určité finanční prostředky, pak může ve svém vlastním zájmu platit i více, než jak ukládá sjednaná splátková dohoda, protože tímto okamžitě snižuje svoje zatížení z titulu nepřetržitě běžícího penále.

Do konce roku 2021 činila sazba penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Zákonem č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.

Zaplacení dlužné částky pojistného v plné výši má totiž dvě výhody – dnem úhrady dluhu přestává běžet penále a zároveň je zaplacení dlužné částky pojistného nezbytným předpokladem pro rozhodování o odstranění tvrdosti (prominutí dlužného penále), pokud si OSVČ tuto žádost podá. Pro úplnost je zapotřebí uvést, že v žádném případě nelze podat žádost o odstranění tvrdosti do dlužného pojistného.

Jestliže OSVČ obdrží vyúčtování, ze kterého nevyplývají žádné dluhy vůči zdravotní pojišťovně, pak může být v klidu, který mu nemusí narušit ani drobné či nepatrné dlužné částky. Ve zdravotním pojištění totiž platí, že zdravotní pojišťovna neuplatňuje aktuální dlužné pojistné do 200 Kč a rovněž nepředepíše penále, pokud jeho výše nepřesáhne 100 Kč za kalendářní rok.

Je-li pro OSVČ samostatná výdělečná činnost jediným (v případě souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, je její povinností pravidelné měsíční placení záloh na pojistné. Naopak v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů není povinností OSVČ zálohy platit. Jestliže nejsou zálohy placeny, nemůže ani dojít k přeplatku na pojistném – výjimkou by mohla být existence nevyrovnaného (a nepromlčeného) přeplatku z dřívějších období.

Při řešení přeplatku vzniklého při podání Přehledu jsou v praxi na základě požadavku OSVČ aplikovány tyto dvě varianty:

Za žádost o vrácení přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně. Přeplatek se vrací za podmínky, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek.

Roční zúčtování neprobíhá u osob činných v režimu paušální daně, pokud je daň z příjmů rovna paušální dani. V opačném případě, tedy když se z důvodu nesplnění některé z podmínek daň z příjmů nerovná paušální dani, je povinností podnikatele podat daňové přiznání a Přehledy správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. V případě změny zdravotní pojišťovny, což bylo v loňském roce možné standardně učinit k 1. 7. 2023, se Přehled podává oběma zdravotním pojišťovnám.