Úvod

Cílem tohoto příspěvku je informovat podnikatelskou sféru a osoby zpracovávající daně o postupech ve zdravotním pojištění v souvislosti s důležitou povinností OSVČ, kterou je provedení ročního zúčtování formou podaného přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti včetně detailního rozboru jednotlivých bodů tohoto formuláře. Pro lepší názornost a konkrétní postup je text doplněn několika příklady. A nesmíme zapomenout na sankce, které může, nebo dokonce musí zdravotní pojišťovna použít v případě porušení zákona.    

Jednou z důležitých povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je provedení zúčtování rozhodného období kalendářního roku (a to třeba i v situaci, kdy pojištěnec podnikal pouze po část roku), což v praxi probíhá podáním přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“). Tento Přehled podávají podnikatelé bez ohledu na to, zda je jejich samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním či vedlejším zdrojem příjmů. Tato povinnost tak platí pro všechny pojištěnce, kteří byli v roce 2023 evidováni u zdravotní pojišťovny (resp. pojišťoven – při změně zdravotní pojišťovny k 1. 7. 2023) jako osoby samostatně výdělečně činné. 

Pro daný účel má každá zdravotní pojišťovna svůj formulář, ať už papírový, nebo připravený v elektronické podobě na svých webových stránkách. Tyto formuláře jsou v podstatě identické, odlišují se zpravidla pouze názvem zdravotní pojišťovny a jejím logem.

Vyměřovacím základem je u OSVČ sazba 50 % daňového základu, přičemž v ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 592/1992 Sb.), jsou vyjmenovány osoby, které nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ.

 

Přehled podávají svobodně zvolené české zdravotní pojišťovně i osoby bydlící na území některého ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království, podnikající (a tudíž pojištěné) v ČR jako OSVČ podle koordinačních nařízení EU č. 883/2004 a 987/2009. Na základě principu jednoho pojištění jsou tyto osoby pojištěné v ČR i v případě souběhu zaměstnání v České republice a výkonu samostatné výdělečné činnosti v některém z uvedených států.

OSVČ v českém systému veřejného zdravotního pojištění nemůže být cizinec z tzv. třetích zemí, tedy mimo státy uvedené v předcházejícím odstavci. Řešením jejich situace pro případ čerpání zdravotní péče (hrazených služeb) v České republice je uzavření komerčního zdravotního pojištění.

V dalším textu provedená analýza se ve vztahu k povinnostem a postupům OSVČ týká těchto oblastí zdravotního pojištění:

• termínů pro podání Přehledu za rok 2023,
• vyplňování vybraných pasáží Přehledu,
• řešení přeplatku OSVČ za rok 2023,
• stanovení výše zálohy po podání Přehledu,
• snížení zálohy OSVČ,

včetně sankčních možností zdravotní pojišťovny v případě, kdy podnikatel poruší povinnosti stanovené právní úpravou zdravotního pojištění, a nejčastěji se vyskytujících chyb OSVČ.

 

1 Termíny pro podání Přehledu za rok 2023

Pro podání Přehledu OSVČ za rok 2023 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:

• do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2023 – jedná se o základní termín platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 2. 5. 2024,
• pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ podat Přehled do 1. 8. 2024.

Do 8. 4. 2024 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. z důvodu nízkých příjmů).

Podle § 136 odst. 2 daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2024 je státním svátkem, lze daňové přiznání podat ještě 2. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 3. 6. 2024.

Podá-li OSVČ Přehled dříve než v těchto nejzazších termínech, pak je povinna uhradit případný doplatek pojistného do osmi dnů ode dne skutečného podání Přehledu.

Pokud OSVČ změnila v průběhu roku 2023 zdravotní pojišťovnu, podává Přehled za rok 2023 oběma zdravotním pojišťovnám.

Jestliže se dodatečně změní skutečnosti uvedené v podaném Přehledu (např. podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání, kontrola Finančního úřadu apod.), je OSVČ povinna do 8 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, podat opravný Přehled a do 30 dnů doplatit dlužné pojistné. Pokud OSVČ pouze opravuje nesprávně vyplněný Přehled, nejedná se o opravný Přehled, ale o opravu řádného Přehledu.

 

2 Údaje v tiskopisu Přehled

Podívejme se nyní blíže na vyplňování některých částí Přehledu (dle tiskopisu VZP ČR).

V převážné části případů jde o Přehled řádný, podávaný ve výše uvedených termínech. Podání opravného Přehledu je v právní úpravě zdravotního pojištění zakotveno v ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. Jestliže dojde ke změně daňového základu, je OSVČ povinna ohlásit tyto změny zdravotní pojišťovně do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděla, a do 30 dnů pak doplatit dlužné pojistné – taktéž ode dne, kdy se o změně dozvěděla.

 

Bod 2 – Prohlášení pojištěnce

První řádek vyplňuje pojištěnec pouze tehdy, když byl v roce 2023 jako OSVČ činný v paušálním režimu, avšak daň není rovna paušální dani, což znamená, že za rok 2023 bude podávat zdravotní pojišťovně Přehled.

Při vyplňování dalších částí tohoto bodu by OSVČ měla být obzvláště důsledná především tehdy, pokud byla v roce 2023 současně zaměstnána nebo byla evidována u zdravotní pojišťovny v některé ze „státních kategorií“, anebo i tehdy, pokud byla nemocná alespoň jeden celý kalendářní měsíc.

OSVČ nejprve zaškrtne ty kalendářní měsíce, ve kterých nebylo její povinností hradit zálohy na pojistné. Pokud nebyla povinna hradit zálohy po celý rok, zaškrtne políčko označené 1–12. Na Přehledu jsou uváděny dva důvody neplacení záloh: buď zaměstnání, nebo nemoc OSVČ.

Na dalším řádku pak OSVČ vyznačí měsíce, ve kterých pro ni nebyl stanoven minimální vyměřovací základ. Pokud nebyla pro ni tato povinnost stanovena po celý rok 2023, zaškrtne políčko označené 1-12. Důvody jsou vyjmenovány v bodě 11 pod písmeny a) – f) v poučení k formuláři Přehled.

 

Bod 4 – Pojistné OSVČ

Uvedení daňového základu v řádku 3 je podkladem pro stanovení vyměřovacího základu (řádek 14) a pro částku pojistného za rok 2023 (řádek 16).

 

Bod 5 – Přeplatek (Doplatek)

V řádku 41 se uvádí částka zaplacených záloh. Do úhrnu zaplacených záloh na pojistné se zahrnují platby za rok 2023, provedené do 8. 1. 2024 včetně. Nezahrnují se platby penále, pokut, doplatky na základě dřívějších Přehledů a úhrady pojistného za měsíce, v nichž byl pojištěnec v roce 2023 osobou bez zdanitelných příjmů.

V následujícím řádku 43 se porovnává výše zaplacených záloh s celkovou částkou pojistného OSVČ za rok 2023, kdy jsou nejčastěji řešeny tyto varianty:

• zaplacenými (minimálními) zálohami je dodržen minimální vyměřovací základ, takže se žádný další doplatek neprovádí,
• výsledkem je doplatek pojistného, splatný do osmi dnů po dni, ve kterém byl nebo měl být v roce 2024 podán Přehled za rok 2023
• OSVČ vznikne přeplatek na pojistném.

 

3 OSVČ a přeplatek za rok 2023

Ke vzniku přeplatku dojde typicky tehdy, pokud OSVČ platila v roce 2023 zálohy vyšší než minimum 2 722 Kč, přičemž povinností OSVČ je zaplatit za tento rok pojistné v celkové částce nižší, než je úhrn zaplacených záloh. Anebo také jinak – pokud OSVČ (pro kterou je samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů, přičemž musí dodržet minimum) platila po celý rok 2023 minimální zálohy 2 722 Kč, přeplatek za tento rok nevznikne.

Při řešení přeplatku, vzniklého při podání Přehledu, jsou v praxi na základě požadavku OSVČ aplikovány tyto dvě varianty:

1. vrácení konkrétní částky přeplatku (alespoň 200 Kč) ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne, kdy zdravotní pojišťovna přeplatek zjistila, a to buď bezhotovostním převodem na účet, nebo poštovní poukázkou
2. použití přeplatku pojistného na úhradu zálohy (záloh) na pojistné na další období.

Za žádost o vrácení vzniklého přeplatku pojistného se vždy považuje podání Přehledu zdravotní pojišťovně. OSVČ se někdy nesprávně domnívají, že jim bude vzniklý přeplatek na pojistném vždy vrácen v plné výši. Přeplatek pojistného používá zdravotní pojišťovna na úhradu splatných závazků (dlužné pojistné, penále, pokuty), pokud tyto vůči plátci eviduje. V této souvislosti upozorňuji, že vzniklý přeplatek může být plátci buď vrácen, nebo použit s jeho souhlasem na (částečnou) úhradu záloh na další období.

 

4 Nová výše zálohy OSVČ po podání Přehledu

Řádek 51 je pro OSVČ důležitý v tom smyslu, že jí pro rok 2024 určuje výši zálohy od měsíce podání Přehledu, což může být:

• i nadále minimum 2 968 Kč (povinně placené od ledna 2024)
• částka vypočtená podle vzorce v řádku 51:
• - nižší než 2 968 Kč (pro OSVČ, pro kterou neplatí minimum),
• - vyšší než 2 968 Kč (bez mezení horní hranicí),
• nulová záloha.

 

Příklad č. 1

OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) po celý kalendářní rok 2023, za který vykázala daňový základ 613 220 Kč.

Pojistné za rok 2023:

P = 0,135 × 0,5 × 613 220 = 41 393 Kč

OSVČ hradila v roce 2023 měsíčně minimální zálohy 2 722 Kč, na zálohách tak bylo zaplaceno 32 664 Kč (12 × 2 722). Doplatek, splatný do osmi dnů po podání Přehledu, činí 8 729 Kč (41 393 – 32 664).

Záloha na rok 2024:

Z = 41 393 : 12 = 3 450 Kč

kde

12 = počet měsíců výkonu SVČ v roce 2023

OSVČ bude platit v roce 2024 od kalendářního měsíce, ve kterém podá Přehled, měsíční zálohy ve výši 3 450 Kč.  

 

Příklad č. 2

OSVČ vykonávala SVČ po celý rok 2023, platila minimální zálohy 2 722 Kč. Její daňový základ činil 1 747 859 Kč.

   

Pojistné za rok 2023 činí 117 981 Kč (0,135 × 0,5 × 1 747 859). Doplatek představuje částku 85 317 Kč (117 981 – 32 664) a měsíční záloha na rok 2024, placená od měsíce podání Přehledu, pak 9 832 Kč (117 981 : 12). V takových (a obdobných) případech lze případně požádat o snížení placené zálohy – viz dále.

 

Příklad č. 3

OSVČ začala vykonávat SVČ dne 24. 7. 2023. Pokud OSVČ podniká pouze po část kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. To znamená, že v roce 2023 vykonávala SVČ po dobu šesti měsíců. Za toto období dosáhla daňového základu 440 520 Kč.

Pojistné za rok 2023:

P = 0,135 × 0,5 × 440 520 = 29 736 Kč

Záloha na rok 2024:

Z = 29 736 : 6 = 4 956 Kč

 

Příklad č. 4

OSVČ zaplatila za rok 2023 na zálohách celkem 62 210 Kč. Za rok 2023 vykáže daňový základ 730 851 Kč. 

Pojistné za rok 2023 vypočítáme následovně:

Pojistné = 0,135 × 0,5 × 730 851 = 49 333 Kč

OSVČ na Přehledu uvedla, že žádá o vrácení přeplatku pojistného. Při porovnání úhrnu zaplacených záloh (62 210 Kč) a povinné platby pojistného (49 333 Kč) vrátí zdravotní pojišťovna rozdíl neboli přeplatek 12 877 Kč do jednoho měsíce ode dne podání Přehledu, nemá-li OSVČ vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek. Nová záloha bude činit 4 112 Kč (49 333 : 12).

 

Snížení záloh

Jednou z možností OSVČ, jak řešit momentální nedostatek finančních prostředků v návaznosti na nutnost placení záloh vyšších, než je zákonné minimum (což je v roce 2024 již zmíněná částka 2 968 Kč), je obrátit se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o snížení výše zálohy. Zdravotní pojišťovna na žádost osoby samostatně výdělečně činné poměrně sníží výši zálohy na pojistné, a to v případě, že příjem této osoby ze samostatné výdělečné činnosti je po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, který připadá v průměru na 1 kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti (měsíční zisk), nejméně však v období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, nejméně o jednu třetinu nižší než měsíční zisk připadající v průměru na 1 kalendářní měsíc v předcházejícím roce, v němž alespoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Snížení lze v roce 2024 provést na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bude nebo měl být podán Přehled v roce 2025.

Pokud OSVČ podá Přehled za rok 2023 například v měsíci dubnu 2024 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2025.

 

5 Sankce v případě nepodání Přehledu

Zákon č. 592/1992 Sb. řeší i situace, kdy OSVČ povinnost podat Přehled nesplní. Zdravotní pojišťovny totiž disponují zákonnými mechanismy, na jejichž základě mohou pohledávky vůči OSVČ jak vyčíslit, tak následně uplatňovat.

Nepodá-li OSVČ Přehled v termínech výše uvedených, bude se zdravotní pojišťovna domáhat svého zákonného nároku neboli bude po OSVČ předložení Přehledu požadovat. Nejprve zřejmě osloví všechny OSVČ dlužící Přehled s tím, aby tento ve stanovené lhůtě dodaly. Pokud se ani tento krok nesetká s adekvátní odezvou, to znamená, že Přehled předložen není, může zdravotní pojišťovna – opírajíc se o příslušnou legislativu – začít v předmětné záležitosti spolupracovat s jinými institucemi, například se správami sociálního zabezpečení nebo s finančními úřady, jejichž prostřednictvím lze potřebné údaje (tedy daňový základ OSVČ za rok 2023) získat.

Pokud zdravotní pojišťovna po vyčerpání těchto možností (pokud je využije) nedospěje u OSVČ ke kýženému výsledku, to znamená, že údaje o daňovém základu nezíská, může podle ustanovení § 25a zákona č. 592/1992 Sb. stanovit tzv. pravděpodobnou výši pojistného, pokud byla OSVČ v dříve zaslané písemné výzvě k předložení Přehledu na tento následek upozorněna.

Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Těmito podklady tedy mohou být například právě údaje získané od státních institucí (viz výše). Pokud zdravotní pojišťovna takové údaje neobdrží, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše příjmů OSVČ za to, že jejím měsíčním příjmem (pro daný účel vyměřovacím základem) je částka odpovídající 50 % z 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného.

V této souvislosti lze konstatovat, že stanovení pravděpodobné výše pojistného není pro OSVČ příliš „výhodné“, neboť v roce 2023 představuje toto pravděpodobné pojistné u OSVČ měsíčně 3 878 Kč včetně penále.

Podnikatelé však musejí vzít na vědomí, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není ve zdravotním pojištění nijak dotčena jejich povinnost podat Přehled včetně možnosti zdravotní pojišťovny uložit pokutu za porušení zákona. Pokud OSVČ následně požadovaný Přehled předloží, zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší.

Za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb., tedy v případě nepodání nebo opožděného podání řádného nebo opravného Přehledu, může být OSVČ uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

 

6 Některé chyby OSVČ

Pravidelné i jednorázové povinnosti OSVČ jsou právní úpravou zdravotního pojištění jednoznačně určeny, nicméně mnozí podnikatelé, byť třeba neúmyslně, nepostupují při řešení některých situací v souladu se zákonem. Které nejčastější chyby evidují zdravotní pojišťovny?

• placení záloh na pojistné opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, případně jejich neplacení. Důsledkem tohoto závažného porušení zákona je vznik dlužného pojistného a penále, kdy obě tyto pohledávky jsou zdravotní pojišťovny povinny vyměřovat a v případě nezaplacení vymáhat.
• uvedení chybného čísla účtu nebo chybného variabilního symbolu při platbě zálohy na pojistné, resp. doplatku pojistného. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále.
• neoznamování zahájení, příp. ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo neoznamování těchto změn v termínech stanovených zákonem. Platí, že oznámení je nutno provádět do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje. Některé OSVČ si rovněž neuvědomují povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti v případech, kdy jsou současně zaměstnány a pojistné za ně odvádí zaměstnavatel, nebo za situace, kdy jejich samostatná výdělečná činnost nezakládá povinnost podání daňového přiznání. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit například i prostřednictvím Centrálního registračního místa, zřízeného při obecním živnostenském úřadě, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Jednotlivé díly tohoto formuláře pak tento úřad rozešle příslušným institucím a pojištěnec je tak zbaven povětšinou neoblíbeného „běhání po úřadech“.
• neprovedení změny trvalého příkazu. OSVČ si neuvědomí, resp. si uvědomí opožděně, že platí-li zálohy na pojistné formou trvalého příkazu a změní-li se částka zálohy v návaznosti na podaný Přehled či příslušnou legislativní úpravu (ke zvýšení minimální zálohy zpravidla dochází k 1. 1. kalendářního roku), musí neprodleně změnit trvalý příkaz v peněžním ústavu.
• opožděné podání žádosti o prominutí penále. Na základě poznatků z praxe bych chtěl vysvětlit situaci, kdy plátce – OSVČ vlastní vinou promešká možnost podání žádosti o odstranění tvrdosti. Zdravotní pojišťovnou je OSVČ vyměřen platebními výměry dluh na pojistném a na penále, platební výměry byly řádně převzaty. OSVČ požádá o sjednání splátkového kalendáře na dlužné pojistné a současně má v úmyslu požádat o prominutí vyměřeného penále. Postupně uhrazuje jednotlivé splátky dlužného pojistného a teprve po úhradě poslední splátky podá žádost o odstranění tvrdosti. Tento postup je v zásadě chybný, protože platební výměr na penále již nabyl právní moci. Žádost o odstranění tvrdosti – prominutí penále – je zapotřebí podat do nabytí právní moci platebního výměru, standardně do 15 dnů ode dne jeho doručení. Je-li penále vyměřeno výkazem nedoplatků, pak lze (přesněji je nutno) žádost o prominutí podat do osmi dnů ode dne jeho obdržení. V žádném případě však zdravotní pojišťovna nepromine (a ani nesníží) dlužné pojistné.
• neoznamování, popř. opožděné oznamování skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné. Podle zákona je OSVČ povinna oznámit jako „státní kategorii“ například:

1. 1. 1. přiznání nebo odejmutí důchodu
      2. zahájení nebo ukončení studia
      3. počátek pobírání rodičovského příspěvku a ukončení jeho výplaty atd.

 

Při nesplnění oznamovací povinnosti hrozí OSVČ sankční postih ve formě pokuty až do výše 10 000 Kč.

 

Shrnutí

Pokud musí OSVČ hradit zálohy na pojistné, pak se jedná o její důležitou povinnost, kterou si zdravotní pojišťovny v rámci desetileté promlčecí doby důsledně hlídají. OSVČ vždy musí věnovat pozornost tomu, aby hradila zálohy ve správné výši – k 1. 1. se vždy mění minimální záloha a ke změně zálohy může dojít i po podání Přehledu. Důležitou povinností OSVČ je například oznamování skutečností rozhodných pro povinnost státu platit pojistné Za nepodání Přehledu hrozí podnikateli fakticky dvojí sankce – stanovení pravděpodobné výše pojistného (včetně penále) a uložení pokuty za porušení této povinnosti.