Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohody“) jsou v oblasti pracovního práva v poměrech České republiky dobře známým a také po léta často využívaným institutem. Ve srovnání se zahraniční právní úpravou se však až na výjimky jedná o velmi specifický prvek. I z těchto důvodů aktuálně doznala právní úprava dohod poměrně zásadních změn. Zaměříme se tedy na komplexní výklad jednotlivých dohod a upozorníme na aktuální změny v jejich právní úpravě.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Mgr.
Slávka
Kopačková
Něco málo z historie dohod
Dohody byly součástí právní úpravy v oblasti pracovního práva v České republice již v době platnosti předchozího zákoníku práce1). Ve srovnání s pracovní smlouvou však byly užívány pouze jako právní titul pro vedlejší činnost zaměstnance, resp. podklad pro možnost přivýdělku. V Evropské unii je existence dohod zcela jedinečná (pozn.: kromě slovenské právní úpravy). Závislá práce se na základě dohod začala postupem času využívat častěji, a to i jako hlavní zdroj příjmu. Tato forma práce poskytuje zaměstnancům ve srovnání se zaměstnanci pracujícími na základě pracovní smlouvy pouze omezenou sociální jistotu, je nazývána tzv. prekérním pracovním vztahem2). Jako takový neposkytuje zaměstnanci dostatečnou jistotu nejen v oblasti sociální, ale ani v souvislosti se stále více evropskou legislativou zdůrazňovaným zájmem na slaďování osobního a pracovního života.
Novela zákoníku práce přijatá v předchozím roce3) významně zasáhla do dosavadního pojetí právní úpravy dohod. Dosavadní právní úpravu změnila z důvodu transpozice evropských norem do vnitrostátní právní úpravy (pozn.: viz dále) a v zájmu přiblížení právní úpravy dohod právní úpravě pracovní smlouvy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. 6. 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii ve snaze o zamezení vzniku pracovněprávních vztahů vedoucích k nejistým pracovním podmínkám stanoví také zákaz zneu