Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance. V ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je definován termín „průměrná mzda“ (viz dále). Jaký je praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do placení pojistného ve zdravotním pojištění?
Zdravotní pojištění a důležitost rozhodné částky příjmu 4 000 Kč
Ing.
Antonín
Daněk
Kromě dohody o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) máme ve zdravotním pojištění ještě jednu velmi důležitou hodnotu, která se právě v návaznosti na průměrnou mzdu průběžně zvyšuje po částkách 500 Kč.
V přímé souvislosti s placením pojistného hraje ve zdravotním pojištění kromě minimální mzdy významnou roli i institut průměrné mzdy. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro nějž se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se část