Nelze přičítat k tíži stěžovatelce, že neovlivnila smluvní ujednání tak, aby jeho obsahem bylo i ujednání o sankcích. Sankce ve smlouvě se řídí, není-li stranami dohodnuto jinak, obecnou zákonnou úpravou plynoucí ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Nebylo povinností stěžovatelky aktivně vymýšlet a vyjednávat sankční ujednání ve smlouvě, existuje-li jasná subsidiární zákonná úprava. Nijak to ani nevypovídá o její podnikatelské neopatrnosti. Správce daně se nezabýval, ačkoli v tomto směru stěžovatelka opakovaně argumentovala, otázkou, jaký význam měl předmětný obchod pro ni z hlediska jejích celkových finančních a obchodních poměrů, zejména zda byl pro ni finančně významný, anebo zda měl hodnotu z jejího pohledu jen zanedbatelnou. Pokud by šlo vskutku o obchod pro ni spíše nevýznamný, je z pohledu běžných obchodních vztahů pochopitelné, že jej speciálně nezajišťovala, takže ani nesjednala například smluvní sankce.