Repo sazba (2T repo sazba) patří k základním nástrojům měnové politiky České národní banky, v současné době (od 2. 8. 2024) činí 4,5 %. V článku si rozebereme druhy sankcí uplatňovaných dle daňového řádu v souvislosti s podáním daňového přiznání a ukážeme si, u kterých je jejich výše odvozena právě z repo sazby.
Uplatnění klesající repo sazby v daňovém řízení 2024
Ing.
Ivan
Macháček
Sankce dle daňového řádu a repo sazba
V zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „DŘ“), je výše sankce vázána na výši repo sazby v následujících situacích:
-
stanovení úroku z prodlení za včas neuhrazenou daň
dle § 252 DŘ ve vazbě na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „ObčZ“), § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a pokyn MF-18,-
stanovení úroku z posečkané částky
dle § 253 DŘ,-
stanovení úroku z vratitelného přeplatku
dle § 253a DŘ,-
stanovení úroku z nesprávně stanovené daně
dle § 254 DŘ,-
stanovení úroku z daňového odpočtu
dle § 254a DŘ.Pro stanovení příslušné sankce se vždy vychází z výše repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
Dle společných ustanovení o úrocích v § 251a DŘ platí, že úrok vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik, přičemž úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.
Pro úroky hrazené daňovým subjektem stanoví § 251b DŘ
následující obecná pravidla:-
Úrokem hrazeným daňovým subjektem je a) úrok z prodlení, b) úrok z posečkané částky.
-
Vznikne-li úrok hrazený daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen jej uhradit správci daně.
-
Do evidence daní správce daně předepíše úrok hrazený daňovým subjektem, u kterého a) dosud trvají podmínky pro jeho vznik, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu, nebo b) pominuly podmínky pro jeho další vznik.
-