Za účetní chyby hrozí firmám řada sankcí – pokut, jejichž výše se odvíjí od závažnosti prohřešku, přičemž se zpravidla trestá špatný účetní postup nebo neplnění povinností, a nikoli a priori chybně nízký účetní zisk. Nejčastější daňové sankce jsou pokuty za porušení mnoha nepeněžních povinností, penále za doměrky, které si „odpracoval“ berní úřad, a úrok z prodlení ukládaný v souladu se svým pojmenováním za pozdní platby. Účetní ani daňové sankce nejsou pro takto potrestaného poplatníka daňově uznatelnými výdaji (náklady).
5 kauz, kde za doměřenou daň mohly hlavně účetní chyby
Ing.
Martin
Děrgel
Účetní a daňové prohřešky
Riziko citelného potrestání účetních a daňových prohřešků, pomineme-li trestné činy, jako je krácení daně a podvody a la optimalizace daní, má psychologicky žel silnější výchovný charakter a pro stát je levnější i snazší. Proto
za téměř každé porušení bezpočtu povinností stanovených zákony a prováděcími předpisy hrozí trest, ale odměnu za vzorně příkladné opačné snažení nenajdete.
V této záplavě stovek tisíců všemožných povinností vyznívá až trapně alibisticky základní ústavní zásada, že: „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá“
. Vždyť už nikdo nemůže tyto povinnosti znát…Z nepřeberné záplavy všemožných postihů si stručně připomene jen ty hlavní účetní a daňové.
Sankce za porušení účetních povinností
uvádí poslední, 10. část „Ustanovení společná…“ zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen „“), § 37–37ab. Označují se jako „přestupky“ a výše rádoby výchovné pokuty se liší podle závažnosti provinění.
Pro ilustraci uvádíme vybrané hlavní účetní nepravosti, za které podnikatelům s podvojným účetnictvím hrozí vyšší sankce
; zestručněno a zjednodušeno: Těžká účetní provinění trestaná pokutou až do výše 6 % hodnoty aktiv celkem:
1.
není vedeno účetnictví nebo nebylo započato s jeho vedením od zákonem stanoveného dne,
2.
nebyla sestavena účetní závěrka nebo nebyla vyhotovena výroční zpráva ke stanovenému dni,
3.
pro účtování a sestavení účetní závěrky měly být, ale nebyly použity mezinárodní účetní standardy.
Lehčí účetní provinění s pokutou až do výše 3 % hodnoty aktiv celkem:
1.
nevyhotoví a nezveřejní zprávu o platbách orgánům státní správy (týká se těžařů nerostů a dřeva),
2.
nevyhotoví a nezveřejní zprávu o udržitelnosti (ekologie, sociální vztahy, lidská práva, korupce…),
3.
účetní závěrka nepodává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace,
4.
účetnictví není vedeno správně, tj. odporuje ZÚ a jiným právním předpisům nebo obchází jejich účel,
5.
účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti stanovené v § 18 odst. 1 a 2 ZÚ,
6.
účetní závěrka nebo výroční zpráva měla být ověřena auditorem podle ZÚ, ale nebyla,
7.
účetní závěrka nebo výroční zpráva nebyla zveřejněna stanoveným způsobem,
8.
účetní jednotka porušila povinnost úschovy účetních záznamů.
Pestrý a obsáhlý je i systém sankcí za daňové nepravosti, který dle očekávání najdeme ve 4. části zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád („“) nazvané „Následky porušení povinností při správě daní a náhrady“, § 246–254a. Nečekanou komplikací ovšem je, že tato obecná pravidla modifikují často hmotně-právní