Dne 31. 10. 2024 byla Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválena novela zákona o dani z přidané hodnoty . Lze předpokládat, že v druhé polovině prosince 2024 tato novela vyjde ve Sbírce zákonů. Svým rozsahem se jedná o jednu z nejzásadnějších novelizací posledního desetiletí, čítající 460 novelizačních bodů, které jdou napříč celým předpisem. Velká část změn má pouze technický charakter, nicméně objevují se i oblasti, které představují významné věcné změny (například v procesu sledování obratu, registrace k DPH, sazeb DPH ve stavebnictví či podmínek pro osvobození převodu nemovitostí). Se změnami, které mají dle mého názoru největší dopad na činnost územních samosprávných celků a příspěvkových organizací, bych vás chtěl postupně seznámit. V tomto článku představím celkový přehled nejzásadnějších oblastí, které se novelou mění. V první polovině roku 2025 bychom chtěli pokračovat detailnějším rozborem jednotlivých klíčových oblastí.
Plánovaná účinnost a přechodná ustanovení novely ZDPH
Z hlediska činnosti územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) a příspěvkových organizaci (dále jen „PO“) považuji za stěžejní následující milníky:
a)
1. 1. 2025
– k tomuto datu se předpokládá
účinnost většiny ustanovení novely
zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZDPH“ (tedy například počítání obratu a registrace k DPH, nová pravidla týkající se stanovení základu daně, změny v oblasti oprav základu daně, lhůty pro odpočet DPH, nové povinnosti v evidenci obchodního majetku).b)
1. 7. 2025
– k tomuto datu
nabydou účinnosti změny v oblasti sazeb DPH ve stavebnictví a dále v části týkající se pravidel pro osvobození převodu nemovitostí od DPH.
V této oblasti se předpokládá i vydání nové Informace Generálního finančního ředitelství v první polovině roku 2025, která by měla představit detailnější rozbor chystaných změn z pohledu finanční správy.c)
1. 1. 2028 – k tomuto datu se začne aplikovat nová definice úplaty,
která má mnohem obecnější charakter než v současnosti. Nová definice pod pojem úplaty zahrne beze sporu řadu plateb dotačního charakteru, které se v současnosti vyhodnocují tak, že nejsou předmětem DPH. Z mého pohledu se jedná o nejzásadnější věcnou změnu, kterou novela ZDPH přináší. Cílem je dosáhnout situace, aby ty
dotace
, které buď jednoznačně ovlivňují konečnou cenu, nebo představují faktickou platbu za určité plnění (například za poskytnutí služby), byly podrobeny režimu DPH. V novele ZDPH najdeme nově pouze velice obecnou definici, která by ale měla být rozpracována do detailního metodického materiálu finanční správy, jež by podle současného plánu měl vniknout pravděpodobně v první polovině roku 2026. Následně by mělo dojít k vyčíslení dopadů na územní rozpočty a případně by se měla projednat změna rozpočtového určení daní. Jsem velice rád, že Ministerstvo financí (dále jen „MF“) a Generální finanční ředitelství (dále jen „GFŘ“) již iniciovaly vznik pracovní skupiny s účastí zástupců obcí, krajů či Komory daňových poradců (dále jen „KDP“) za účelem vzniku výše uvedené metodiky, která by řešila aplikaci u jednotlivých typů dotačních smluv (předmětem má být například diskuse nad dotacemi na dopravní obslužnost, investičními dotacemi v oblasti vodárenství, vyrovnávací platby v oblasti sportu, kultury, sociálních služeb, financování meziobecní spolupráce či celková aplikace DPH ve školství). Věřím, že by mělo dojít k vyjasnění v této oblasti, neboť i v současnosti dochází k tomu, že určité subjekty platby tohoto typu režimu DPH podrobují a jiné subjekty pak platby obdobného charakteru z předmětu DPH vylučují. Předpokládám, že k této oblasti bychom se vrátili tedy někdy v roce 2026, až by se situace vyjasnila.Nyní již můžeme přistoupit k popisu přehledu nejzásadnějších změn, se kterými bych Vás chtěl alespoň v krátkosti seznámit.
Obrat a registrace k DPH
a) Počítání obratu
Obrat se pro účely DPH bude nově počítat vždy za kalendářní rok. Tedy na začátku kalendářního roku každý plátce začíná s obratem nula a tento obrat bude postupně kumulativně narůstat až do 31. 12. Další kalendářní rok pak začínáme znovu. Tímto je nahrazen současný režim, kdy se obrat počítá vždy klouzavě za 12 kalendářních měsíců.
Příklad 1
Stanovujeme obrat příspěvkové organizace k 20. 4. 2025. Podle nové úpravy se do obratu budou započítávat plnění za období 1. 1. 2025 – 20. 4. 2025. Pokud by nebyla přijata novela ZDPH, počítal by se obrat za období duben 2024 – březen 2025.
Dle mého názoru tato změna představuje spíše zjednodušení pro náš sektor, nepříjemností je pouze to, že obrat nebude zjišťován s přesností na měsíce, ale budeme v režimu sledování po dnech (tedy až do 20. 4. – viz výše uvedený příklad).
b) Limity pro povinnou registraci k DPH
Nově jsou nastaveny dva limity pro povinnou registraci k DPH ve vztahu k obratu:
–
2 536 500 Kč (jedná se o ekvivalent 100 000 EUR) – při překročení tohoto limitu se příslušný subjekt stává plátcem hned od následujícího dne po překročení tohoto limitu obratu. Tento případ bude nastávat v podmínkách ÚSC zejména v případech prodeje zasíťovaných parcel;
Příklad 2
Obec (neplátce DPH) má běžná plnění vstupující do obratu cca 50 000 Kč za měsíc. Dne 16. 2. 2025 začala prodávat zasíťované pozemky pro rodinné domy (prodejní cena jednoho pozemku je pro jednoduchost 1 mil. Kč). Postup je takový, že se podepíše smlouva, kupující uhradí plnou částku a následně je podáván návrh na vklad do katastru nemovitostí. Předání pozemku k užívání proběhne až po provedení zápisu v katastru nemovitostí, tedy datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) vznikne s ohledem na znění § 21 odst. 2 ZDPH přijetím oznámení o provedení změny vlastnického práva v katastru nemovitostí (protože k němu dojde dříve než k předání pozemku). Představme si, že oznámení o zápisu v katastru nemovitostí u prvních tří pozemků bylo obci doručeno dne 24. 3. 2025. Tím došlo k překročení limitu obratu 2 536 500 Kč a obec se od 25. 3. 2025 stává plátcem DPH.
–
2 000 000 Kč – při překročení tohoto limitu se daný subjekt stává plátcem od 1. 1. následujícího kalendářního roku (tedy ne od začátku 2. měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl obrat překročen, jak je tomu v současnosti). To většinou vyvolá delší čas na přípravu k registraci k DPH, v některých případech ale toto období bude kratší (například pokud dojde k překročení tohoto limitu obratu dne 18. 12. 2025 a subjekt se stane plátcem od 1. 1. 2026);
c) Zrušení registrace k DPH
S přechodem na počítání obratu za kalendářní rok se mění také okamžik, kdy budou plátci moci žádat o zrušení registrace k DPH. Zůstává zachován režim, že plátcem musí daný subjekt zůstat minimálně 1 rok (nově tedy režim „alespoň jeden kalendářní rok“) při současném splnění toho, že za předchozí kalendářní rok a rok, ve kterém je podávána žádost o zrušení registrace, nedošlo k překročení limitu obratu 2 mil. Kč;
Příklad 3
Pokračujeme s řešením situace uvedené v příkladu č. 2. Příslušná obec dosáhla za rok 2025 obrat například 12 000 000 Kč (zejména v důsledku prodeje příslušných parcel). V roce 2026 měla obrat 850 000 Kč (pouze běžná plnění typu nájem, příjmy od EKO-KOM, několik věcných břemen…). Díky tomu může žádat na začátku roku 2027 o zrušení registrace k DPH (například podá žádost 12. 2. 2027), a to za předpokladu, že za období 1. 1. 2027 – 12. 2. 2027 nepřekročila limit obratu 2 000 000 Kč.
d) Limit pro měsíční plátcovství DPH
Limit pro povinné měsíční plátcovství DPH se navyšuje ze současných 10 mil. Kč na 15 mil. Kč. Pokud by například obec měla za rok 2024 obrat 12 mil. Kč a byla plátcem DPH již minimálně po 2 roky, může (a nemusí) v posledním přiznání za rok 2024 (tedy v lednu 2025) požádat o přechod na čtvrtletní plátcovství k DPH.
Sazby DPH ve stavebnictví
Na úvod připomínám, že změny v této oblasti nabývají své účinnosti od 1. 7. 2025 – tedy máme určitý časový prostor na přípravu. Za nejzásadnější změny považuji následující:
a) Definice „bytového domu“ a „rodinného domu“
GFŘ již dlouhodobě (dle mého názoru v rozporu se současným zněním ZDPH) vykládá v rámci svých informací, že bytovým domem (var. rodinným domem) je ten, který je takto zapsán v katastru nemovitostí. S tím ale nesouhlasím, neboť ze stávajícího znění zákona vyplývá, že není rozhodující zápis v katastru nemovitostí, ale skutečné určení příslušného objektu (podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů). Po novele by se skutečně mělo vycházet z toho, jak je příslušný objekt zapsán v katastru nemovitostí. Pokud je určitý objekt zapsán například jako „Občanská vybavenost“, tak byť věcně splňuje charakteristiku „bytového domu“, pro účely DPH bytovým domem není. Z mého pohledu je tedy vhodný okamžik, aby obce, případně příspěvkové organizace, prověřily způsob zápisu jednotlivých nemovitostí v katastru, a pokud mají objekty splňující charakteristiku bytových domů, případně rodinných domů a jsou v katastru zapsány jinak, tak dosáhly změny zápisu. Otazníkem pro mne je, jak bude GFŘ reagovat na situace, kdy řada nemovitostí odpovídající „bytovým domům“ je v katastru zapsána jako „Objekty k bydlení“, což je kategorie, na kterou ZDPH nepamatuje. Celkově však tuto změnu vítám – pro běžné účetní určitě přinese zjednodušení současného stavu.
b) Ostatní stavby pro sociální bydlení
Prvotně bych se chtěl zastavit například u objektů „Domovů pro seniory“. Velká část těchto budov obsahovala i části, které nesloužily přímo k poskytování pobytových služeb (například pronajaté prostory, části využívané pečovatelskou službou či jako denní stacionář). Současné znění zákona tyto objekty neřešilo a určení správné sazby DPH u stavebních prací v těchto objektech představovalo významnou nejistotu. Novelou ZDPH by se mělo aplikovat řešení odpovídající tomu, jak je to v případě „bytových domů“:
–
Pokud je převažující plocha těchto objektů určena pro pobytovou službu, bude aplikována snížená sazba DPH na celý objekt.
–
Pokud se jedná o menší část plochy (protože větší část zaujímá například denní stacionář), bude se snížená sazba aplikovat pouze v těch částech, které jsou využívány pro pobytovou službu.
Tato pravidla by podle navrhovaného znění (konkrétně § 48 odst. 3 ZDPH) měla být aplikovatelná i na stavby, které nejsou v katastru nemovitostí zapsány jako bytový dům, nicméně je v nich převažující plocha bytů pro sociální bydlení (tedy byty do výměry 120 metrů čtverečních).
c) Přestavba na jiný objekt než objekt pro bydlení
Současná právní úprava již pracuje s tím, že pokud jsou prováděny práce na jiném než bytovém domě a cílem těchto prací má být vznik bytového domu (například přestavba staré školky na dům s byty), bude se aplikovat snížená sazba DPH. Opačná situace je řešena až novelou – tedy pokud by práce byly prováděny na objektu, který je bytovým domem, a jejichž cílem by byla přestavba na nebytový dům (případně změna bytového prostoru na nebytový), aplikovala by se sazba DPH ve výši 21 %.
Změny v oblasti osvobození při převodu nemovitostí
Novela ZDPH kompletním způsobem mění současný § 56 ZDPH a nahrazuje ho jednak § 55a ZDPH (pro případy převodů pozemků, které nejsou ve funkčním celku se stavbou) a dále § 56 ZDPH (zbývající nemovitosti). Také tato část je účinná od 1. 7. 2025.
Za nejdůležitější změny považuji následující oblasti:
a) Vymezení stavebního pozemku
Podle rozhodnutí soudů v ČR z roku 2024 (konkrétně Nejvyšší správní soud – rozsudek č. 4 Afs 64/2023 a Krajský soud Brno – rozsudek č. 29 Af 31/2022) je nezbytné pro účely DPH klasifikovat jako stavební pozemek ty pozemky, u nichž jsou souběžně splněny následující podmínky (neřeším nyní situace, kdy byly prováděny stavební práce na pozemku či jeho okolí za účelem umístění stavby – tedy například síťování pro rodinný dům):
–
který je předmětem správních úkonů za účelem zhotovení stavby – podle soudu je dostatečné i to, že daný pozemek je vymezen územním plánem v zastavitelném území;
–
na kterém má být zhotovena stavba – což je ve výše zmíněných rozsudcích hodnoceno jako existence prokazatelného záměru umístit na pozemku stavbu (lze dokazovat například podmínkami uvedenými ve smlouvě, údaji v žádosti o odkup pozemku apod.).
Jedná se tedy o podstatně užší vymezení, než jak je to v současnosti vykládáno ze strany finanční správy a v řadě případů plátci DPH podrobili dani převody pozemků, které by s ohledem na výše uvedenou judikaturu předmětem zdanění být neměly, neboť charakteristiku stavebního pozemku nenaplnily.
Novela ZDPH přináší změnu v tom, že se slova „má být umístěna stavba“ nahrazují slovy „lze na pozemku stavbu umístit“, což textaci zákona dle mého názoru přiblíží k současnému výkladu GFŘ. Sledovat vývoj v této oblasti bude dle mého názoru ještě hodně zajímavé a určitě bude dobré se k němu vrátit poté, co vyjde očekávaná Informace GFŘ k aplikaci DPH u nemovitého majetku.
b) Zkrácení časového testu u novostaveb
V současnosti se osvobození od DPH netýká situací, kdy je dodávána stavba (případně pozemek ve funkčním celku se stavbou), u níž od
kolaudace
či dokončení (případně od podstatné změny) uběhlo méně než 5 let. Novelou se tato lhůta zkracuje na 2 roky a dále bude platit jen pro první převod po kolaudaci.Příklad 4
Developer převedl dne 12. 4. 2025 na obec kanalizaci (bezúplatně), která byla kolaudována dne 17. 1. 2025. Tuto kanalizaci následně prodává obec dne 15. 7. 2025 akciové společnosti Vodovody a kanalizace. Protože se v tomto případě jedná již o druhý převod, bude aplikováno osvobození od DPH (případně aplikován režim přenesené daňové povinnosti, pokud se obec rozhodne pro dobrovolné zdanění). Pokud by se odprodej uskutečnil 20. 6. 2025 (tedy před účinností této části novely), jednalo by se o povinně zdaňovaný převod.
c) Vymezení podstatné změny nemovitosti
Zákon o DPH pracuje s tím, že se lhůta pro test „novostavby“ rozbíhá u starších nemovitostí také od takzvané podstatné změny. Podstatná změna není definována v současném ZDPH, ale pouze v Informaci GFŘ. Novelou se definice podstatné změny dostává do ZDPH a zejména se úplně mění její charakteristika. Nově bude podstatnou změnou taková změna, u níž náklady na tuto změnu přesáhnout 30 % hodnoty následného převodu nemovitosti. Zjištění, zda se jednalo o podstatnou změnu, či nikoliv, tak bude možné vždy až ve vazbě na následný převod nemovitosti.
Příklad 5
Obec provedla dne 15. 1. 2025 přestavbu objektu restaurace, která je nyní pronajímaná plátci DPH – náklady jsou ve výši 2 mil. Kč. Dne 25. 2. 2026 bylo rozhodnuto o prodeji této nemovitosti stávajícímu nájemci (prodej uskutečněn v březnu 2026) – prodejní cena činí 10 mil. Kč. Provedeme test na podstatnou změnu – 2 mil. Kč / 10 mil. Kč = 20 %. Tedy nejedná se o podstatnou změnu a převod by v základním řešení měl být od daně osvobozen. Obec by se ale v tomto případě měla rozhodnout aplikovat režim dobrovolného zdanění (v režimu přenesené daňové povinnosti), aby se vyhnula úpravě odpočtu DPH podle § 78 ZDPH. Pokud by však prodejní cena byla 5 mil. Kč, o podstatnou změnu by se jednalo (náklady na přestavbu by představovaly 40 % hodnoty).
Změny v oblasti oprav základu daně (§ 42 ZDPH a následující)
V této oblasti bych si dovolil upozornit na dvě důležité oblasti:
a) Prodloužení lhůty pro opravu základu daně podle § 42 ze 3 na 7–8 let
V současnosti pracuje § 42 ZDPH s možnou úpravou základu daně zjednodušeně ve lhůtě 3 roky od původního okamžiku, kdy byla daň přiznána (od DUZP nebo přijetí platby). Novela ZDPH počítá s tím, že se tato lhůta prodlouží na 7 let, která začne běžet od prvního dne následujícího po kalendářním roce, ve kterém nastalo původní DUZP (tato změna se nebude týkat oprav u záloh).
Příklad 6
Obec prodala stavební pozemek za 1 000 000 Kč + DPH 21 % dne 15. 4. 2023. Ve smlouvě je uvedena podmínka, že pokud nedojde do 5 let ke kolaudaci rodinného domu na daném pozemku, má obec právo od smlouvy odstoupit. Podle znění ZDPH do novely by v roce 2028 již nebylo možné provést opravu základu daně a odvedené DPH by tak definitivně zůstalo státu (a jen bychom řešili, aby šlo k tíži té straně, která to svým jednáním způsobila). Po novele nebude problém, aby obec vystavila opravný daňový doklad v roce 2028 a odvedená daň se obci vrátila (neboť oprava proběhne ve lhůtě definované v ZDPH).
b) Opravy v případě nedobytných pohledávek
Velkou změnou prochází i oblast oprav u nedobytných pohledávek. Již v současnosti nám ZDPH umožňuje v určitých případech, kdy z určitého plnění byla daň odvedena, provést v případě nezaplacení příslušné pohledávky opravu a odvedenou daň tak získat zpět. Podmínky pro tyto případy jsou ale natolik přísné, že se s touto opravou v praxi u ÚSC a PO skoro nesetkávám. Novelou dochází k rozšíření situací, kdy je možné tuto opravu provést – za nejdůležitější považuji následující změny:
–
opravu mohu použít i v situaci, kdy je odběratel neplátcem DPH;
–
u pohledávek do 10 000 Kč lze tento institut použít i v případě, že neproběhne soudní vymáhání (stačí dvě písemné výzvy k zaplacení a uběhnutí lhůty 6 měsíců po splatnosti);
–
u exekučně vymáhaných pohledávek se výrazně zjednodušují pravidla, kdy lze opravu uplatnit (například zkrácení limitu od vydání prvního exekučního příkazu na 1 rok).
Nová úprava v této oblasti je skutečně rozsáhlá, nyní to vnímejte jako vstupní informaci, že v této oblasti naroste možnost provedení oprav (bude to nadále možnost, nikoliv povinnost – tedy je plně na vás, zda ji využijete).
V této souvislosti bych také chtěl upozornit na to, že novela ZDPH obsahuje ustanovení, která povedou k nutnosti snížit původně uplatněný odpočet DPH, pokud příslušný závazek, ze kterého byl odpočet DPH uplatněn, nebyl zaplacen. Aniž bych to dále specifikoval, pracuje se zde se lhůtou 6 měsíců po splatnosti.
Ostatní změny, které považuji za významné
V poslední části tohoto článku bych chtěl upozornit na několik oblastí, které považuji také za velice důležité, ale nejedná se o nějakou ucelenější změnu.
a) Rozšíření povinností pro vedení obchodního majetku
Plátci DPH jsou povinni vést podle stávajícího § 100 evidenci obchodního majetku. Tato povinnost se objevila již při vzniku současného ZDPH v roce 2004. U většiny obcí či příspěvkových organizací nebyla této oblasti věnována větší pozornost. Změna nastala v lednu 2021, kdy podle závěrů Koordinačního výboru KDP a GFŘ je zařazení či nezařazení do obchodního majetku důležité pro vyhodnocení, zda při prodeji takového majetku jedná či nejedná jako osoba povinná k dani. Na základě toho se některé obce snažily vymezit obchodní majetek buď vyznačením v majetkové evidenci, případně v rámci interních směrnic (tedy obecné vymezení určitých skupin majetku jako obchodní majetek). Novela ZDPH přináší zpřísnění v tom směru, že u evidence obchodního majetku budou nově povinné následující údaje:
–
den, kdy se příslušná majetková hodnota stala obchodním majetkem (prosím nezaměňujte s okamžikem zařazení do majetku pro účely účetnictví, neboť z pohledu DPH mohu majetek do skupiny obchodního majetku vkládat třeba až po několika letech od jeho vzniku, neboť se jej nově rozhodnu využívat k ekonomické činnosti);
–
rozsah, v jakém je tato majetková hodnota vložena do obchodního majetku (protože například v případě nemovitostí se mohu rozhodnout, že se do obchodního majetku vloží pouze její část).
Z těchto povinností je zřejmé, že evidenci obchodního majetku nemohu vyřešit vymezením směrnicí, ale bude se nutně muset jednat o vymezení individuální ke každému jednotlivému majetku. Pro plátce je pozitivní, že tyto nové povinnosti se vztahují až na majetkové hodnoty zařazené do obchodního majetku po nabytí účinnosti novely (tedy od 1. 1. 2025).
b) Zrušení zvláštního daňového režimu při pořizování majetku vlastní činností
Tento režim byl v ČR zaveden před více než 10 lety. Spočíval v tom, že pokud byla pořizována investice, u které byl částečný nárok na odpočet DPH, tak v případě splnění charakteristiky, že je pořizována vlastní činností, byl v průběhu pořizování uplatněn plný odpočet DPH, při dokončení byl fikcí dodání realizován odvod DPH a zároveň byl uplatněn částečný odpočet DPH z této
fikce
dodání. Problémem bylo, že s ohledem na judikaturu (jak českou, tak i Evropského soudního dvora) se pojem pořizování vlastní činností rozšířil takřka na veškeré případy bez ohledu na to, že se jednalo například o dodání stavby od externího dodavatele „na klíč“ (výjimkou bylo nabytí koupí). To rozhodně Ministerstvo financí nezamýšlelo a bylo tedy rozhodnuto, že tento zvláštní režim bude zrušen bez jakékoliv náhrady. U investic tohoto typu tak bude již v průběhu jejich pořizování rovnou uplatňován částečný odpočet DPH.c) Lhůty pro odpočet DPH – zkrácení na 2–3 roky
Zákon o DPH v současnosti pracuje s pravidlem, že na odpočet DPH jsou tři roky (s výjimkou případů, kdy příjemce plnění sám daň přiznává – tedy například PDP plnění). Podle novely bude nová lhůta na odpočet 2 roky a začne běžet prvního dne roku následujícího po roce, kdy mohl být odpočet DPH uplatněn nejdříve.
Jak se na novelu připravit
Novela ZDPH přináší velkou škálu změn, které se dotknou činnosti ÚSC i PO. Z hlediska příprav na její aplikaci doporučuji nyní věnovat pozornost zejména následujícím oblastem:
a)
Provést si analýzu toho, jak jsou v současnosti jednotlivé domy zapsány v katastru nemovitostí, a pokud je to jen trochu možné, dosáhnout změn směřujících k tomu, aby tyto objekty byly zapsány v katastru nemovitostí jako bytové domy/rodinné domy (pokud tuto charakteristiku splňují).
b)
Pečlivě promyslet načasování převodů nemovitostí s ohledem na chystané změny s účinností od 1. 7. 2025 – v některých případech se může vyplatit počkat s převodem na období od 1. 7. 2025, někdy je naopak vhodnější realizovat převod ještě do tohoto data. Určitě ale musíme přemýšlet při přípravě smluv optikou jak stavu před účinností novely, tak i stavu po účinnost novely.
c)
Začít řešit s poskytovateli software, jak bude zabezpečeno vedení obchodního majetku pro účely DPH.
d)
U obcí, které jsou neplátci DPH a u nichž se chystá prodej zasíťovaných pozemků pro rodinné domy, zohlednit nová pravidla pro povinnou registraci a promyslet nastavení ve smlouvách, které nějakým způsobem ošetří dopady toho, že se obec stane plátcem DPH hned od následujícího dne po překročení limitu obratu 2 536 500 Kč.
e)
Pokud jste plátci DPH a prodáváte stavební pozemky, textovat smlouvy tak, aby v případě odstoupení od smluv ve lhůtě 7–8 let byly vytvořeny podmínky pro opravu základu daně podle § 42 ZDPH.
Závěr
Cílem tohoto článku bylo poskytnout stručnou informaci o klíčových částech připravované novely ZDPH na činnost ÚSC a PO. Jedná se pouze o stručný souhrn nejvýznamnějších změn, ke kterým bychom se následně měli vracet v rámci detailnějších analýz.
Z mého pohledu u velké části případů přináší novela odstranění současných nejasností, a proto jako celek tuto novelu mohou jen přivítat. Uvědomuji si zároveň, že přechod mezi původním a novým systémem vyvolá potřebu dost velkých zásahů do stávajícího systému DPH u ÚSC a zřízených PO.