Za opožděné nebo opomenuté podání daňového přiznání je daňovému subjektu ze zákona uložena sankce, a to pokuta za opožděné tvrzení daně. I když daňový subjekt může požádat o prominutí této sankce, promíjení není zaručeno, protože nejenže musí daňový subjekt splnit řadu podmínek, jako je bezvadná daňová morálka, tak musí být naplněn i ospravedlnitelný důvod pro prominutí takové pokuty a správce daně také zohledňuje povahu zdrojového jednání.
Novinky u pokuty za opožděné tvrzení daně
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Článek se zabývá podstatnými aspekty ohledně pokuty za opožděné podání daňového přiznání a upozorňuje na novinky
relevantní
v této oblasti, se pak jedná zejména o nové důvody pro promíjení, které mohou být aplikovatelné v praxi šířeji než důvody dosud stanovené. Právní vymezení pokuty za opožděné tvrzení daně
Pokuta za opožděné tvrzení daně je definována v ustanovení § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Pojem tvrzení přitom podle daňového řádu zahrnuje daňové přiznání, vyúčtování a hlášení. Je vhodné připomenout, že některé formuláře mají svoji vlastní úpravu pro ukládání pokut, jako je například tiskopis kontrolní hlášení či souhrnné hlášení, kde se pokuta za opožděné tvrzení daně neuplatňuje. Kontrolní hlášení a pokuty za něj ukládané jsou stanoveny v zákoně č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), a pro souhrnné hlášení se v případě jeho nepodání ani po výzvě uplatní podle § 247a daňového řádu pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.
Pravidla obsažená v ustanovení § 250 daňového řádu lze shrnout takto:
–
Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, pokud nepodá daňové přiznání, vyúčtování nebo hlášení, nebo dodatečné daňové přiznání, dodatečné vyúčtování či následné hlášení, ačkoliv měl tuto povinnost, či pokud tak učiní po stanovené lhůtě, a dané zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.
–
Výše pokuty je v následující výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, dále 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý n