V současné době mám problém, se kterým se nevím rady a žádný z oslovených účetních, nebo daňových poradců mi nedokáže poradit. Jedná se o nové opatření v oblasti DPH ve sdružení platné od 1. 1. 2019. Jsme sdružení otec a syn, vedeme daňovou evidenci, oba jsme plátci DPH, čtvrtletní zdaňovací období, paušální daně. Syn vede evidenci ve sdružení a má na otce rozdělovat DPH dle dohodnutého poměru 60 : 40 %. Rozdělení vydaných a přijatých daňových dokladů je vcelku jasné a není v tom problém. Potíž je s režimem přenesené daňové povinnosti jako dodavatele služeb – stavební činnost.
Otázky a odpovědi: Režim přenesené daňové povinnosti ve sdružení – vazba na účetnictví
Ing.
Ivana
Pilařová
Ing.
Václav
Benda
1.
Je nutné tuto částku získanou z kontrolního hlášení syna také rozdělovat v dohodnutém poměru?
2.
Pokud ano, tak jakou účetní operací toto rozdělení uskutečnit. Částka je jedna, bez vyčíslení DPH a není potřebný protiúčet. Při jejím rozdělení nebude částka v přiznání k DPH syna souhlasit s kontrolním hlášením.
Komplexní odpověď z hlediska účetnictví, daňové evidence a DPH – Ing. Ivana Pilařová
Nová pravidla, která musí společníci společnosti (členové sdružení) nejpozději od 1. 1. 2019 dodržovat, spočívají ve zrušení všech výjimek (kromě skutečnosti, že zůstali pro účely ZDPH spojenými osobami), které se na společnosti vztahovaly do této změny. Jednotliví společníci se tak stali samostatnými plátci (nebo neplátci).
V zákoně o DPH z uvedeného důvodu neexistuje žádná speciální úprava pro realizaci režimu přenesené daňové povinnosti mezi společníky společnosti (členy sdružení), ale zároveň ani neexistuje žádná výjimka, která by tento režim ve společnosti (sdružení) zakazovala aplikovat. Oba společníci společnosti jsou považováni za samostatné plátce DPH se všemi právy a povinnostmi, uplatnění přenesení daňové povinnosti tedy nic nebrání.
Pojem „rozdělování“ uvedený v dotazu ve skutečnosti znamená vystavování daňových dokladů na uskutečněná plnění, které má otec i syn ve svém daňovém přiznání a ve svém kontrolním hlášení.
Předpokládám, že daňový doklad zákazníkovi vydává vždy jeden člen sdružení (syn), a to pochopitelně na celou hodnotu plnění. Otec poté synovi vystaví doklad na „svoji“ část ve výši 40 % (60% podíl patří synovi). Tento doklad (mezi otcem a synem) si uvede otec ve svém daňovém přiznání k DPH a kontrolním hlášení na výstupu a syn si tentýž doklad uvede jako nárok na odpočet daně na vstupu. Pokud se bude jednat o doklad za zdanitelné plnění nad 10 000 Kč, pak otec vykáže tento doklad v kontrolním hlášení v části A.4. a syn pak v části B.2. Pokud se bude jednat o plnění, na které je třeba uplatnit režim přenesení daňové povinnosti, bude doklad vystavený zákazníkovi od syna uveden v plné výši v jeho kontrolním hlášení v části A.1. Doklad na 40 % fakturované hodnoty, který otec vystaví synovi také v přenesené daňové povinnosti, bude u syna uveden v části B.1. a tentýž doklad bude uveden u otce v části A.1. Jednotlivým částem kontrolního hlášení budou také odpovídat řádky daňového přiznání otce i syna.
Pohled z hlediska účetnictví
– pokud jsou oba společníci společnosti účetní jednotkou, vedou jedno společné účetnictví, které vede pověřený společník. Podle mého názoru se v účetnictví objeví pouze doklady, které směřují od dodavatelů a doklady, které směřují k odběratelům. Daňové doklady, které budou vystavovány za účelem respektování pravidel v zákonu o DPH, není potřeba účtovat ani hradit. Celkově dosažené výnosy a náklady budou poté rozděleny mezi společníky společnosti podle smlouvy o sdružení.Pohled z hlediska daňové evidence
– pokud pověřený společník, ani druhý společník (člen sdružení) není účetní jednotkou, vede se daňová evidence. V té platí obdobné pravidlo jako v účetnictví. Doklady, které jsou vystavovány pouze za účelem „rozdělení“ příjmů a výdajů mezi společníky společnosti z pohledu DPH, nebudou daňovou evidencí procházet a nebudou se hradit, nevznikne tedy z tohoto důvodu příjem, ani výdaj. Na konci zdaňovacího období dojde k rozdělení příjmů (zejména od zákazníků) a výdajů (zejména od dodavatelů) z daňové evidence syna v poměru stanoveném ve smlouvě o sdružení – tj. 60 % syn a 40 % otec.Odpověď z hlediska DPH – Ing. Václav Benda
Z Informace GFŘ k uplatňování DPH u společníků společnosti od 1. 7. 2017 vyplývá, že jak v případě, že s třetí osobou (odběratelem) jednají všichni společníci vlastním jménem a na svůj účet, tak i v případě, kdy s třetí osobou (odběratelem) jedná pouze jeden společník vlastním jménem na svůj účet a na účet ostatních společníků, budou plnění uskutečněná vůči třetí osobě i mezi společníky navzájem podléhat stejnému daňovému režimu. Prakticky to znamená, že jsou-li odběrateli společností poskytnuty stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti, bude každým ze společníků aplikován také režim přenesení daňové povinnosti podle § 92e zákona o DPH. Bude-li stavební práce odběrateli, který je plátcem, fakturovat syn, který zřejmě jedná jménem a na účet otce, uplatní režim přenesení daňové povinnosti z celé fakturované částky a uvede ji do svého kontrolního hlášení (část A.1.) a daňového přiznání (ř. 25). Otec synovi vyfakturuje v režimu přenesení daňové povinnosti 40 % z celkové částky a uvede ji do svého kontrolního hlášení (část A.1.) a daňového přiznání (ř. 25). Syn z této částky přizná daň v ř. 10 nebo ř. 11 daňového přiznání a uplatní si nárok na odpočet daně v ř. 43 nebo ř. 44 daňového přiznání. V kontrolním hlášení uvede syn údaje o přiznané dani v části B.1. Odpočet daně v režimu přenesení daňové povinnosti se v kontrolním hlášení nevykazuje. Údaje v kontrolním hlášení a přiznání otce a syna potom musí sobě odpovídat.