Doručování do datové schránky v daňovém řízení

K předpisům:

Pokud se do datové schránky nepřihlásí oprávněná osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument do datové schránky dodán, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty, a to i v případě, že konec lhůty připadne na sobotu, neděli nebo svátek (na počítání lhůty podle § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb. se nevztahuje pravidlo pro počítání času uvedené v § 33 odst. 4 daňového řádu).

V popisované věci napadla stěžovatelka kasační stížností u Nejvyššího správního soudu rozhodnutí krajského soudu, který mimo jiné vyslovil, že při zjišťování dne doručení rozhodnutí do datové schránky fikcí v daňovém řízení nemá význam, že tímto dnem byla neděle a státní svátek. Podle stěžovatelky naopak k doručení fikcí došlo až den následující po neděli. V daném případě bylo stěžovatelce správním orgánem doručováno prostřednictvím datové schránky v souladu s § 42 daňového řádu, resp. § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. Podle § 17 odst. 3 téhož zákona je dokument, který byl prostřednictvím datové schránky odeslán a dodán do datové schránky adresáta, doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Pokud se tato osoba do datové schránky nepřihlásí ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání dokumentu do této schránky, považuje se tato písemnost za doručenou uplynutím posledního dne desetidenní lhůty, s výjimkou, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení (§ 17 odst. 4 citovaného zákona). Jak Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůraznil, dodáním do datové schránky se z faktického hlediska rozumí okamžik, od kterého je datová zpráva dostupná v datové schránce příjemce zprávy. Okamžik doručení se posuzuje ve všech případech, kdy orgán veřejné moci činí podání vůči jinému orgánu veřejné moci, fyzické osobě, podnikající fyzické osobě či právnické osobě. Stěžovatelka v dané věci především namítala, že dne 1.1.2012 nemohlo k doručení fikcí dojít, a to vzhledem k tomu, že se jednalo o den pracovního klidu, tj. neděli a současně státní svátek. Nejvyšší správní soud při posouzení dané věci sice bral v potaz dosavadní judikaturu, která vycházela při posouzení okamžiku doručení fikcí z zákona pro účastníka příznivější, tedy že i přes nedůsledné rozlišování doby a lhůty, účinky doručení nastanou vždy až následující den, připadne-li konec lhůty (resp. úložní doby označené za lhůtu) na sobotu, neděli nebo svátek, v popisované věci však zdůraznil, že závěry výše učiněné platí pouze v případě doručování poštou, nikoliv při doručování do datové schránky. Zde je třeba podle Nejvyššího správního soudu vycházet ze zásadní odlišnosti od doručování poštou, a to z neomezeného přístupu k datové schránce. Jak Nejvyšší správní soud připomněl, z uvedené zásadní odlišnosti vychází např. i závěr poradního sboru ministra ke správnímu řádu ze dne 14.12.2009, č. 84/2009, přičemž otázkou odlišností doručování písemností do datových schránek se zabýval i samotný Nejvyšší správní soud, byť se jednalo o doručování do datové schránky žalobcem soudu [srov. usnesení ze dne 15.7.2010, čj. 9 Afs 28/2010-79 (č. 2131/2010 Sb. NSS)]. Nejvyšší správní soud s odkazem na výše uvedené dospěl k závěru, že na počítání lhůty podle § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů se nevztahuje pravidlo pro počítání času uvedené v § 33 odst. 3 daňového řádu. Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu, ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty, a to i v případě, že připadne konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek. Nad rámec výše uvedeného závěru pak Nejvyšší správní soud dodal, že doručení předpokládá, že si adresát písemnost v úložní lhůtě mohl vyzvednout, avšak zaviněně tak neučinil. V případě, že z vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek § 48 daňového řádu požádat o vyslovení neúčinnosti doručení. Skutečnost, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost vyzvednout, musí adresát prokázat. Při uznání důvodnosti podané žádosti, ať už správcem daně v prvním stupni, nebo odvolacím orgánem, nastává doručení ke dni oznámení rozhodnutí o neúčinnosti rozhodnutí.