V určitých případech může být plátce finančním úřadem označen za nespolehlivého plátce. Institut nespolehlivého plátce je v zákonu o DPH upraven v § 106a. Z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud plátce závažným způsobem poruší své povinnosti, které se vztahují ke správě daně z přidané hodnoty, rozhodne správce daně, že je nespolehlivým plátcem.
Kdo se může stát nespolehlivým plátcem
Ing.
Zdeněk
Kuneš
Proti rozhodnutí finančního úřadu se může plátce odvolat do patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí, kterým je finančním úřadem označen za nespolehlivého plátce. Odvolání má odkladný účinek.
Plátce může také požádat finanční úřad o vydání rozhodnutí, že již není nespolehlivým plátcem.
Požádat o zrušení statutu nespolehlivého plátce však může nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, že je nespolehlivým plátcem.
Žádost o zrušení nespolehlivého plátce může také plátce podat po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým mu správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že je nespolehlivým plátcem.
Pokud má plátce čtvrtletní zdaňovací období a stane se nespolehlivým plátcem, je od následujícího kalendářního čtvrtletí po tom, co se stal nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
Pokud nespolehlivý plátce po dobu jednoho roku závažným způsobem neporušuje své povinnosti, které se vztahují ke správě daně z přidané hodnoty, vydá finanční úřad na základě žádosti, podané plátcem rozhodnutí, že plátce již není nespolehlivým plátcem.
Aby si plátce, příjemce zdanitelného plnění mohl ověřit, zda poskytovatel zdanitelného plnění není nespolehlivým plátcem, zveřejní správce daně u každé osoby, že daná osoba je nespolehlivým plátcem. Ověření provede způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Právní úprava
Institut nespolehlivého plátce je v § 106a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), zaveden s účinností od 1. 1. 2013. Z tohoto důvodu se při porušení plnění povinností přihlíží k porušení plnění těch povinností, které nastaly v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po 1. 1. 2013.
Institut nespolehlivého plátce má vazbu na ručení příjemce zdanitelného plnění, protože pokud plátce přijme zdanitelné plnění nebo poskytne úplatu na toto plnění od plátce, který je finančním úřadem označen za nespolehlivého plátce, ručí podle § 109 odst. 3 zákona o DPH za daň nezaplacenou poskytovatelem tohoto plnění.
Ručení za daň z přidané hodnoty, nezaplacenou poskytovatelem zdanitelného plnění může u příjemce zdanitelného plnění nastat pouze tehdy, pokud je uskutečněno zdanitelné plnění mezi plátci s místem plnění v tuzemsku.
K ručení příjemce zdanitelného plnění nikdy nedojde, pokud je zdanitelné plnění poskytnuto osobě, která není plátcem, nebo v případech, kdy povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká příjemci zdanitelného plnění, například v režimu přenesení daňové povinnosti.
U plátce příjemce zdanitelného plnění se ručitelský závazek projeví v případě, že plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, z tohoto plnění nezaplatil daň z přidané hodnoty správci daně a správce daně vyčerpá všechny možnosti, které má podle daňového řádu pro vybrání této daně.
Z § 109 odst. 3 zákona o DPH vyplývá, že příjemce zdanitelného plnění ručí za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění, pokud je o tomto poskytovateli ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo poskytnutí úplaty na něj zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem.
Plátce, příjemce zdanitelného plnění si proto musí ke dni dodání zboží nebo ke dni poskytnutí služby nebo ke dni poskytnutí úplaty na tato zdanitelná plnění ověřit, zda poskytovatel zdanitelného plnění není k tomuto dni nespolehlivým plátcem.
PŘÍKLAD 1
Plátce pořídil dne 10. 3. 2019 nákladní automobil v tuzemsku od jiného plátce. Dne 15. 3. 2019 chtěl zaplatit za dodaný automobil, ale zjistil v databázi plátců, že dodavatel byl již od 1. 3. 2019 označen za nespolehlivého plátce. Na odběratele se tak vztahuje ručitelský závazek. Z tohoto závazku se může vyvázat, pokud použije postup pro zvláštní způsob zajištění daně podle § 109a zákona o DPH (viz. dále).
Závažná posouzení plnění povinností plátce
Plátce se stane nespolehlivým plátcem, pokud závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně.
Generální finanční ředitelství vydalo informaci, která byla několikrát doplněna, naposledy k 1. 1. 2018. Podle této informace se za závažná posouzení plnění povinností plátce pro účely aplikace institutu nespolehlivého plátce považují tyto situace:
1.
Dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty. Důvodem je skutečnost, že plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti a porušení těchto povinností mělo za následek, že mu byla správcem daně vyměřena daň z přidané hodnoty podle pomůcek, nebo mu byla doměřena daň z přidané hodnoty oproti poslední známé dani. Jedná se o případy, kdy byla vyměřena nebo doměřena daň z přidané hodnoty v minimální výši 500 000 Kč. Do této výše se nezahrnuje případné příslušenství daně. Přihlíží se k porušení plnění povinností nastalým v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po 1. 1. 2013.
2.
Správce daně vydal plátci zajišťovací příkaz, protože plátce prováděl činnosti nebo se zapojil do obchodů, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň z přidané hodnoty.
Za nespolehlivého je plátce označen, pokud zajišťovací příkaz nebyl plátci ve lhůtě uhrazen.
3.
Plátce po dobu nejméně tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích má u správce daně evidován kumulativní nedoplatek na dani z přidané hodnoty ve výši minimálně 500 000 Kč bez příslušenství daně.
Podmínkou je, že se musí jednat o daňovou povinnost vyměřenou, případně doměřenou po 1. 1. 2013, a tento stav v době vydání rozhodnutí o nespolehlivém plátci trvá.
4.
Plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo za následek, že mu nebyl uznán nárok na odpočet daně a byla mu vyměřena nebo doměřena daň jinak, než jak deklaroval ve svém podaném daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty nebo v dodatečném daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty. Jedná se o případy, kdy byl plátcem uplatněný odpočet daně snížen minimálně o 500 000 Kč a související vyměřená nebo doměřená daň není zcela uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti uvedené na platebním výměru.
V tomto případě se přihlíží výhradně k porušení plnění povinností nastalým v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po 1. 1. 2013 a která se takto projeví v rozhodnutích vydaných správcem daně po 1. 1. 2014.
5.
Plátce porušil své zákonem stanovené povinnosti, což mělo opakovaně za důsledek vyměření daně z přidané hodnoty podle pomůcek nebo doměření daně z přidané hodnoty podle pomůcek oproti poslední známé dani. Opakovaně se rozumí tehdy, kdy tato situace nastala alespoň za dvě zdaňovací období z šesti po sobě jdoucích zdaňovacích obdobích.
V těchto případech se přihlíží k porušení plnění povinností nastalým v řízeních nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po 1. 1. 2013 a rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek bylo vydáno po 1. 10. 2014.
6.
Plátce neposkytuje požadovanou součinnost tím, že nereaguje řádně na výzvu nebo výzvy správce daně nebo nepředloží bez řádného odůvodnění požadované údaje nezbytné pro řádnou správu daně.
V těchto případech se posuzuje porušení plnění povinností, které spočívá v neposkytnutí požadované součinnosti, které nastane po 1. 10. 2014.
7.
Plátce opakovaně nepodal daňové přiznání k dani z přidané hodnoty nebo hlášení nebo výpis z evidence pro daňové účely, ani ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě nebo v náhradní lhůtě stanovené přímo zákonem o DPH. Jedná se o případy, kdy plátce tím, že nepodal daňové přiznání nebo hlášení závažně ztěžuje nebo ztěžoval, maří nebo mařil správu daně z přidané hodnoty.
Porušením této povinnosti opakovaně se rozumí situace, která nastala alespoň dvakrát v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nespolehlivým se stane plátce, který nepodal daňové přiznání k dani z přidané hodnoty, nebo hlášení a konec lhůty stanovené správcem daně, nebo konec náhradní lhůty stanovené zákonem o DPH uplynul po 1. 10. 2014.
8.
Plátce uvedl nepravdivé nebo neúplné informace k registraci k dani z přidané hodnoty, které jsou nezbytné pro správu daně. Zejména se jedná o situace, kdy plátce nedoplnil, a to ani ve lhůtě stanovené správcem daně, neopravil již neplatný nebo uvedl nepravdivý nebo jinak nereálný registrační údaj týkající se skutečného sídla, které je pro účely daně z přidané hodnoty vymezeno v zákonu o DPH jako adresa místa vedení osoby povinné k dani, kterou se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě kde se schází její vedení k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti.
V tomto případě se přihlíží výhradně k porušení plnění povinnosti nastalému po 1. 1. 2015.
9.
Plátce porušil své zákonné povinnosti, což mělo za následek stanovení daně na výstupu správcem daně jinak, než plátce uvedl v podaném daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty. Za ohrožení veřejného zájmu jsou považovány případy, kdy bude zvýšena plátcem tvrzená daň na výstupu minimálně o 500 000 Kč a související vyměřená nebo doměřená daň není zcela uhrazena v náhradní lhůtě splatnosti uvedené v platebním výměru.
Přihlíží se výhradně k porušení povinností nastalým v řízení nebo v souvislosti s řízeními, která byla zahájena po 1. 1. 2013 a která se takto projeví v rozhodnutích vydaných správcem daně po 1. 1. 2018.
Jediná možná cesta, jak se z ručitelského závazku může plátce odběratel zdanitelného plnění vyvázat je, že použije postup pro zvláštní způsob zajištění daně podle § 109a zákona o DPH.
Zvláštní způsob zajištění daně (§ 109a zákona o DPH)
Plátce, příjemce zdanitelného plnění může předejít možným dopadům závazku ručení za nezaplacenou daň tím, že má možnost využít zvláštní způsob zajištění daně podle § 109a zákona o DPH.
Princip spočívá v tom, že příjemce zdanitelného plnění zaplatí dodavateli částku za plnění bez daně z přidané hodnoty a daň z tohoto plnění uhradí za plátce, který mu zdanitelné plnění poskytl, přímo příslušnému správci daně.
Této možnosti může využít každý plátce příjemce zdanitelného plnění, a to i v případě, aniž byl vyzván jako ručitel podle § 109 zákona o DPH.
Vzhledem k tomu, že tím ale příjemce zdanitelného plnění porušuje obchodně závazkový vztah, uzavřený s plátcem dodavatelem, je z obchodního hlediska vhodné, aby obchodní smlouva, uzavřená mezi dodavatelem a odběratelem obsahovala možnost plátce odběratele zaplatit v případě vzniku ručitelského závazku svému dodavateli za poskytnuté zdanitelné plnění částku bez daně z přidané hodnoty s tím, že daň z přidané hodnoty zaplatí odběratel na depoziční účet dodavatele, vytvořený u finančního úřadu místně příslušného plátci dodavateli.
Plátce, příjemce zdanitelného plnění, hradí úhradu za poskytovatele zdanitelného plnění správci daně, který je místně příslušný poskytovateli zdanitelného plnění.
Úhrada daně takto zaplacená příjemcem zdanitelného plnění se u poskytovatele zdanitelného plnění použije pouze na úhradu daně z tohoto konkrétního zdanitelného plnění.
Současně s platbou je plátce povinen uvést identifikaci poskytovatele zdanitelného plnění, daň, na kterou je úhrada určena, identifikaci příjemce zdanitelného plnění a den uskutečnění zdanitelného plnění nebo den přijetí úplaty poskytovatelem zdanitelného plnění.
Platba musí být od příjemce zdanitelného plnění zaplacena na depozitní účet správce daně poskytovatele zdanitelného plnění s předčíslím 80039, matrikou finančního úřadu a kódem banky 0710.
Příjemce zdanitelného plnění uvede při bezhotovostním styku na příkazu k úhradě nebo při hotovostní platbě přes Českou poštu na poštovní poukázce A tyto údaje: účet příjemce platby – účet správce daně s předčíslím 80039, variabilní symbol – kmenová část DIČ poskytovatele plnění, Specifický symbol – kmenová část DIČ příjemce zdanitelného plnění, ve zprávě pro příjemce uvede den uskutečnění zdanitelného plnění, nebo den přijetí úplaty a konstantní symbol při bezhotovostní platbě 1148, při hotovostní platbě 1149.
Pokud by byla úhrada za poskytovatele zdanitelného plnění provedena bez uvedení dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo dne přijetí úplaty, má se za to, že takovým dnem je den přijetí platby správcem daně.
Správce daně částku uhrazenou za poskytovatele zdanitelného plnění přijme a eviduje ji na osobním depozitním účtu poskytovatele plnění. Ke dni splatnosti daně se tato částka převede na osobní daňový účet poskytovatele zdanitelného plnění s datem platby k tomuto dni. V případě, kdy by došlo k úhradě daně později, převede se na osobní daňový účet s datem platby evidovaným na osobním depozitním účtu.
Pokud by se stalo, že bude daň, na kterou je úhrada určena, zcela nebo zčásti uhrazena, použije se částka převáděná z osobního depozitního účtu nebo její část jako úhrada daně na osobním daňovém účtu poskytovatele zdanitelného plnění.
PŘÍKLAD 2
Plátce nakoupil dne 10. 3. 2019 zboží od jiného plátce. Dodavatel vystavil daňový doklad, na kterém uvedl základ daně 200 000 Kč, daň 42 000 Kč. Dne 20. 3. 2019 chtěl odběratel zaplatit za nakoupené zboží, ale zjistil v databázi plátců, že dodavatel byl již od 1. 3. 2019 označen za nespolehlivého plátce. Na odběratele se tak vztahuje ručitelský závazek. Odběratel proto použil postup pro zvláštní způsob zajištění daně podle § 109a zákona o DPH. Dodavateli zaplatil částku 200 000 Kč a daň ve výši 42 000 Kč zaplatil na osobní depozitní účet dodavatele vedený u správce daně, který je místně příslušný dodavateli. Ručitelský závazek u plátce odběratele nenastal.