Manželka zaměstnance utrpěla úraz a po návratu z nemocnice je odkázaná dlouhodobě (cca 3 měsíce) na péči svého manžela. Zaměstnanec měl od praktické lékařky svojí manželky vystavené OČR od 6. 11. Od 16. 11. do 1. 12. si vybral dovolenou, přičemž dovolená vybíraná v listopadu byla již zaměstnanci proplacená ve mzdě za listopad. Protože ale stále trvá potřeba ošetřování jeho manželky, rád by od 2. 12. pokračoval v původně vystaveném rozhodnutí o potřebě ošetřování. Na OSSZ mi ale sdělili, že není možné OČR přerušit a vyčerpat si dovolenou. Jaké má zaměstnanec možnosti, aby mohl nadále (ještě asi 2 měsíce) pečovat o svoji manželku a nemusel si přitom doplácet zdravotní pojištění? Původně vystavené OČR dne 6. 11. nemá zaměstnanec dosud oficiálně ukončené. Z hlediska lékařky potřeba péče o manželku stále trvá. Jaké tedy máme možnosti, když si po deseti dnech OČR zaměstnanec vyčerpal dovolenou a poté by rád pokračoval v OČR?
Otázky a odpovědi: Dlouhodobé ošetřování manželky po úrazu
Vydáno:
2 minuty čtení
Otázky a odpovědi: Dlouhodobé ošetřování manželky po úrazu
JUDr.
Petr
Bukovjan
Pokud jde o vztah překážky v práci v podobě ošetřování člena domácnosti dle ustanovení § 191 zákoníku práce a dovolené, upravují ho ustanovení § 217 odst. 4 a § 219 odst. 1 zákoníku práce. Platí, že na dobu této překážky v práci smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na žádost zaměstnance. Pokud zaměstnanec dovolenou již čerpá a v této době nastane potřeba ošetřovat nemocného člena rodiny, dovolená se zaměstnanci přerušuje. K tomu nedochází pouze tehdy, určil-li zaměstnavatel na tuto dobu čerpání dovolené na žádost samotného zaměstnance.
V dotazovaném případě vystavil ošetřující lékař rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování ode dne 6. 11. Protože potřeba ošetřování pořád trvá, nebyl z jeho strany důvod vystavit rozhodnutí o ukončení této potřeby, což by současně znamenalo ukončení překážky v práci dle zákoníku práce. Je třeba si ujasnit, jestli zaměstnanec skutečně a výslovně požádal, aby v době od 16. 11. do 1. 12. čerpal i přes existenci překážky v práci dovolenou (a obdržel za ni tedy od zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku), nebo jde o chybu zaměstnavatele, že mu dovolenou vykázal v době, kdy vykázána být z výše uvedených důvodů neměla.
Pokud by šlo o první variantu, tak čerpání dovolené neznamená, že by se přerušoval režim ošetřování člena domácnosti. Tato skutečnost by mohla mít dopad toliko na poskytování ošetřovného jako dávky nemocenského pojištění. Dle ustanovení § 16 písm. a) zákona o nemocenském pojištění nemá totiž pojištěnec nárok na výplatu mj. ošetřovného za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tato dávka náleží, práci. Výkonem práce je nutné pro tento účel rozumět též čerpání dovolené. S ohledem na den vzniku potřeby ošetřování a začátek dovolené se dá ale předpokládat, že podpůrčí doba pro poskytování ošetřovného uplynula ještě před nástupem zaměstnance na dovolenou.