Specifický třístranný obchod uvnitř území Evropské unie, kdy prodávající a prostřední osoba jsou registrováni k dani z přidané hodnoty ve státě odeslání zboží

Vydáno: 5 minut čtení

Možná patříte k těm šťastlivcům, kteří často vstupují do třístranných obchodů nebo k těm šťastlivcům, kteří se nikdy této transakce nezúčastní, ale v každém případě je dobré vědět o rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C-580/2016 , ze dne 19. 4. 2018, ve věci „Firma Hans Bühler“. Jeho zvláštností je skutečnost, že dva ze tří účastníků byli usazeni v jediném členském státě. Tento judikát souvisí s českým ustanovením § 17 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Specifický třístranný obchod uvnitř území Evropské unie, kdy prodávající a prostřední osoba jsou registrováni k dani z přidané hodnoty ve státě odeslání zboží
Ing.
Mária
Mikulecká,
daňová poradkyně, DANĚ MIKULECKÁ, s. r. o.
Nejdříve ale stručně připomenu podstatu tohoto ustanovení, kterou je osvobození prostřední osoby od povinnosti přiznat daň v členském státě konečného odběratele a přenesení této povinnosti na konečného odběratele, protože zboží je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího.
 
Podstata sporu
Společnost „Firma Hans Bühler“ se sídlem a identifikací pro účely DPH v Německu se v tomto státě zabývala obchodní a výrobní činností. Současně byla určité období identifikovanou osobou pro účely DPH také v Rakousku, kde měla v úmyslu zřídit stálou provozovnu. V průběhu tohoto období tato společnost používala rakouské identifikační číslo pro účely DPH výlučně pro plnění, která probíhala následovně: od dodavatelů usazených v Německu nakoupila výrobky, které následně přeprodala zákazníkovi usazenému a identifikovanému pro účely DPH v České republice. Němečtí dodavatelé výrobky odeslali přímo konečnému českému odběrateli. Na fakturách vystavených pro společnost „Firma Hans Bühler“ bylo uvedeno jak její rakouské identifikační číslo pro účely DPH, tak i německé identifikační číslo pro účely DPH dodavatele předmětného zboží. Firma Hans Bühler dále vystavila faktury konečnému odběrateli a na nich uváděla své rakouské identifikační číslo pro účely DPH a také identifikační číslo pro účely DPH svého českého zákazníka. Na těchto fakturách bylo rovněž uvedeno, že tato plnění jsou „trojstrannými obchody uvnitř Společenství“ a osobou povinnou odvést DPH je tedy konečný odběratel.
Společnost „Firma Hans Bühler“ podala v únoru roku 2013 rakouským daňovým orgánům souhrnná hlášení za období od října roku 2012 do ledna roku 2013, kde uvedla své rakouské identifikační číslo pro DPH jakož i identifikační číslo pro DPH českého odběratele. V těchto hlášeních ale nebylo vyplněné pole „trojstranné obchody“. Tuto chybu opravila až dne 10. 4. 2013.
Finanční úřad ve Štýrském Hradci měl za to, že vykázaná plnění jsou „trojstrannými obchody vykazujícími nedostatky“ a rozhodl, že společnost „Firma Hans Bühler“ nemůže uplatnit osvobození od DPH ze svých pořízení zboží uvnitř Společenství. Nedostatky spatřoval ve skutečnosti, že německá firma nemůže použít třístranné zjednodušení, když je registrovaná k DPH v členském státě, ze kterého je zboží odesláno, a nepřihlíží se ke skutečnosti, že v dané transakci uvede své jiné identifikační číslo k DPH. Oporu k tomuto názoru našel finanční úřad v judikátu C-536/08 Facet-Facet Trading, když dovodil, že místo plnění intrakomunitárního pořízení zboží uskutečněné Firmou Hans Bühler se nachází v Rakousku a není přitom nárok na odpočet rakouské DPH. Druhým důvodem k neuznání osvobození bylo chybné neuvedení trojstranných obchodů na původních souhrnných hlášeních daného období.
Podle Soudního dvora Evropské unie (EU) je-li prostřední osoba identifikovaná pro účely DPH v několika členských státech, je třeba pro posouzení, zda je splněna podmínka směrnice o DPH týkající se možnosti využít zjednodušený postup při třístranném obchodu, zohlednit pouze identifikační číslo pro účely DPH, pod nímž uskutečnil pořízení zboží uvnitř Společenství. Připomněl, že cílem příslušných opatření směrnice o DPH je totiž jen to, aby prostřední osoba nebyla při třístranném obchodu povinná registrovat se a podávat daňové přiznání v členském státě místa konečného určení zboží. Soudní dvůr nijak nezpochybnil možnost zjednodušení z důvodu, že společnost „Firma Hans Bühler“ a jejich dodavatelé, kteří byli účastni trojstranného obchodu, byly usazeni v Německu. To, že společnost „Firma Hans Bühler“ nepodala souhrnné hlášení ve stanovené lhůtě, považuje Soudní dvůr EU za formalitu, kterou lze zhojit a která nemůže bránit využití třístranného zjednodušení. Za účinné zhojení připustil dokonce i situaci, kdy v době podání souhrnného hlášení, které konečně obsahovalo patřičné údaje o třístranném obchodu, bylo rakouské identifikační číslo DPH dokonce již zrušeno. Podle Soudního dvora EU naopak právo na využití zjednodušujících pravidel pro třístranný obchod by nebylo možné uplatnit, pokud by včasné nepodání souhrnného hlášení způsobilo nemožnost prokázat faktický stav nebo pokud by se společnost dokonce účastnila daňového podvodu.
 
Závěr
Toto rozhodnutí poukázalo na smysl třístranného zjednodušení, kterým je po splnění hmotně právních podmínek osvobodit prostřední osobu od povinnosti registrovat se ve státě konečného příjemce zboží v tomto případě, že překážkou nemůže být registrace a také usazení prostřední osoby ve státě odesilatele zboží.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty