Po významných změnách českých účetních předpisů v roce 2016 a 2017 dochází k dalším změnám, a to konkrétně prováděcích vyhlášek k zákonu č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, včetně vyhlášky č. 500/2002 Sb. určené podnikatelským účetním jednotkám (změna provedena vyhláškou 441/2017 Sb. ). V důvodové zprávě se uvádí, že hlavním důvodem navržené novelizace prováděcích vyhlášek bylo doplnění možnosti členění aktiv na stálá a oběžná. Toto upřesnění umožní sjednotit členění aktiv v rozvaze účetní jednotky tak, aby bylo v souladu s předpisy Evropské unie, dále také využití dalších možností vykazování účetních informací. S účinností od ledna 2018 dochází k následujícím změnám.
Novinky v českých účetních předpisech v roce 2018
Ing.
Zita
Drábková
Ph.D., MBA
daňová poradkyně TAXART CZ s.r.o., odborná asistentka JU EF KUF
Změna v terminologii dlouhodobý majetek a stálá aktiva
Novela nahrazuje v rozvaze položku „B. Dlouhodobý majetek“ položkou „B. Stálá aktiva“ (Příloha č. 1 novely vyhlášky).
Dále došlo k vyloučení výzkumu z položky „Nehmotných výsledků výzkumu a vývoje“ resp. nově se bude vykazovat ve stálých aktivech pouze vývoj, který splňuje kritéria dlouhodobého nehmotného majetku. Přechodné ustanovení stanovuje, že navrhovaná úprava se nevztahuje na ty nehmotné výsledky výzkumu, které byly vykazovány přede dnem nabytí účinnosti této novely vyhlášky.
Zpřesnění odpisování goodwillu a nehmotných výsledků vývoje za situace, kdy nelze odhadnout jejich dobu použitelnosti
Novela uvádí, že v případech, kdy ekonomickou životnost goodwillu a nákladů na vývoj nelze spolehlivě odhadnout, budou tato aktiva odepsána dle rozhodnutí účetní jednotky o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje. Přitom doba odpisování nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců. Účetní jednotka uvede a zdůvodní dobu odpisování v příloze k účetní závěrce.
Časové rozlišení aktiv a pasiv
Novela vyhlášky rozšiřuje možnosti pro vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv v rozvaze. Časové rozlišení v aktivech rozvahy je možné vykazovat v položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ nebo v položce „D. Časové rozlišení aktiv“. Časové rozlišení v pasivech rozvahy je možné vykazovat v položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“ nebo v položce „D. Časové rozlišení pasiv“. V souladu s tímto se účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování časového rozlišení v aktivech a pasivech zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Přitom zvolený způsob vykazování časového rozlišení pasiv musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy.
Konkrétně bude nově
časové rozlišení aktiv
vykazováno v pohledávkách:-
C.II.3. Časové rozlišení aktiv,
-
C.II.3.1. Náklady příštích období,
-
C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období,
-
C.II.3.3. Příjmy příštích období.
Pro
časové rozlišení pasiv
platí, že budou nově vykazovány v závazcích:-
C.III. Časové rozlišení pasiv,
-
C.III.1. Výdaje příštích období,
-
C.III.2. Výnosy příštích období.
Sloučení výsledků hospodaření minulých let
Současné rozvahové položky „A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let (+)“ a „A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let (–)“ budou sloučeny do nové jediné položky „
A.IV. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)
“. Sjednocení do jedné položky zpřehlední vykazování nerozděleného výsledku hospodaření minulých let. Současně je navrženo doplnění informací o výši položek za minulé účetní období i v případě přehledu o peněžních tocích.
Rozšíření možnosti ocenění majetku reálnou hodnotou při změně kategorie účetní jednotky
Dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) neoceňují mikro účetní jednotky majetek reálnou hodnotou, s výjimkou zákonem vyjmenovaných účetních jednotek. Novela vyhlášky navrhuje postup při oceňování resp. „neoceňování“ majetku reálnou hodnotou, pokud dojde ke změně kategorie účetní jednotky.
Mikro účetní jednotka, která změnila kategorii účetní jednotky podle § 1e odst. 2 zákona o účetnictví, ocení příslušný majetek reálnou hodnotou podle § 27 zákona o účetnictví. Změnu v oceňování provede od prvního dne účetního období:
„Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka nebo skupina účetních jednotek překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b a 1c (vymezující kategorizaci účetních jednotek), změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky nebo skupinu účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky.“
V případě, že se účetní jednotka oceňuje v souladu s českými účetními předpisy reálnou hodnotou a stane se následně mikro účetní jednotkou, dojde ke změně v „neoceňování“ z reálné hodnoty na standartní oceňování dle § 25 zákona o účetnictví, a to k prvnímu dni účetního období (pořizovací cenou, vlastními náklady a nominální hodnotou).
Změny reálných hodnot majetku, které účetní jednotka vykázala v položce „A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“ nově účetní jednotka vykáže v položce „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření“.
Závěr
Navržená novela českých účetních předpisů nebude zřejmě představovat zásadní dopad do oceňování a vykazování účetních jednotek.
Převážně se jedná o zpřesnění a zkvalitnění přehlednosti účetních výkazů. Důvodem novelizace vyhlášky č. 500/2002 Sb. je zapracování Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.