Povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby je v zákonu o DPH s účinností od 1. 7. 2017 upravena v § 20a. Z tohoto ustanovení vyplývá, že povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud je před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata na zdanitelné plnění, které je v okamžiku přijetí úplaty známo dostatečně určitě, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty.
Nesprávné uvedení daně z přidané hodnoty za jiné zdaňovací období
Ing.
Zdeněk
Kuneš
je odborníkem na DPH, pracuje pro společnost KODAP s. r. o. Liberec
V případě, že není zdanitelné plnění v okamžiku přijetí úplaty známo dostatečně určitě, povinnost přiznat daň nevzniká. Podle zákona o DPH je pro účely zákona o dani z přidané hodnoty dodání zboží nebo poskytnutí služby známo dostatečně určitě, pokud je známo zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, u zdanitelného plnění musí být známa sazba daně a také musí být známo místo plnění. Kdy je zdanitelné plnění při dodání zboží a poskytnutí služby uskutečněno, vyplývá z § 21 zákona o DPH. V tomto ustanovení jsou uvedeny varianty pro jednotlivá dodání zboží nebo poskytnutí služby.
Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně jsou upraveny v § 73. Z těchto podmínek vyplývá, že plátce je pro uplatnění nároku na odpočet daně povinen mít v držení daňový doklad, vystavený poskytovatelem zdanitelného plnění.
Pokud plátce uplatňuje nárok na odpočet daně ze zdanitelného plnění, které mu bylo poskytnuto osobou neusazenou v tuzemsku, nebo při uplatnění daně z přidané hodnoty v režimu přenesení daňové povinnosti, nebo při pořízení zboží z jiného členského státu, je povinen přiznat daň a pro prokázání nároku na odpočet daně je povinen mít daňový doklad. Pokud však daňový doklad nemá, může nárok na odpočet daně prokázat jinými důkazními prostředky. Obdobně postupuje plátce při uplatnění nároku na odpočet daně u majetku vytvořeného vlastní činností. V těchto uvedených případech se jedná o „samovyměření“, kdy plátce odvádí daň z přidané hodnoty za poskytovatele zdanitelného plnění. Nárok na odpočet daně může plátce uplatnit v tříleté lhůtě. Tato lhůta začíná běžet prvním dnem měsíce, který následuje po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. V případech „samovyměření“ může plátce uplatnit nárok na odpočet daně i po tříleté lhůtě.
V § 104 zákona o DPH je stanoven postup správce daně pro případy, kdy plátce tyto uvedené podmínky poruší.
Z odstavce 1 vyplývá, že pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a nesnížil tím v tomto zdaňovacím období daň, správce daně plátci za zdaňovací období, ve kterém měla být daň správně uplatněna, nevyměří.
Příklad:
Například plátce přijme stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti v červnu. Pokud jde o plátce, který má u těchto přijatých stavebních prací plný nárok na odpočet daně a z tohoto přijatého zdanitelného plnění nepřizná daň v červnu, ale až v červenci, a současně v červenci uplatní nárok na odpočet daně, finanční úřad mu daň nevyměří.
Toto ustanovení se však nevztahuje na plátce, který nemá plný nárok na odpočet daně, tedy jak na plátce, který má nárok na odpočet daně v částečné nebo krácené výši, nebo na plátce, který nárok na odpočet daně nemá.
Z § 104 odst. 2 vyplývá, že pokud plátce uvedl skutečnosti, které jsou rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, než do kterého příslušely, a snížil tím v tomto zdaňovacím období svou daňovou povinnost, správce daně mu daň za zdaňovací období, ve kterém měla být daň správně uplatněna, dodatečně nevyměří, ale uplatní úrok z prodlení z daňového řádu z částky daně uvedené v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období za každý den krácení státního rozpočtu. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.
Příklad:
Například obec, která je plátcem, přijala v červnu stavební práce v režimu přenesení daňové povinnosti na opravě bytového domu, který pronajímá občanům jako plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Daňový doklad se do účtárny obce dostal až v červenci a obec přiznala daň z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec. V takovém případě uplatní správce daně podle § 252 daňového řádu úrok z prodlení.
Správce daně však již nepostupuje podle § 104 odst. 1 a 2, pokud plátce po 1. 7. 2017 uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v nesprávném zdaňovacím období a ty ovlivnily výši koeficientu pro výpočet odpočtu daně v poměrné výši podle § 75 nebo výši koeficientu pro výpočet odpočtu daně v krácené výši podle § 76. V těchto případech uplatní správce daně také úrok z prodlení.
Nově správce daně nepostupuje podle § 104 odst. 1 a 2 zákona o DPH také v případě, kdy plátce uvede skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období a učiní tak po zahájení postupu k odstranění pochybností za zdaňovací období, do kterého příslušely.
Znamená to, že plátce, u něhož je zahájen postup k odstranění pochybností, již nebude moci v průběhu ještě neukončeného postupu k odstranění pochybností zahrnout do řádného, aktuálního daňového přiznání plnění za zdaňovací období dotčené postupem k odstranění pochybností. Tato plnění mohl uplatnit pouze před okamžikem zahájení postupu k odstranění pochybností.
Obdobně se nově řeší situace, kdy plátce uvede skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období a učiní tak po zahájení daňové kontroly za zdaňovací období, do kterého správně příslušely.
Plátce, u něhož je zahájena daňová kontrola, tedy již nemůže v průběhu ještě neukončené kontroly zahrnout do řádného daňového přiznání aktuálního zdaňovacího období plnění za zdaňovací období, která jsou kontrolována.
Obdobně se postupuje také v případě, kdy daňový subjekt neumožní správci daně zahájit daňovou kontrolu a správce daně ho tak k zahájení daňové kontroly vyzve v souladu s § 87 odst. 2 daňového řádu. Od okamžiku oznámení této výzvy nebude moci plátce využít postup podle § 104 zákona o DPH.
Podle odst. 1 a 2 se nepostupuje také v případě poskytnutí vybrané služby v rámci požití zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku a také v případě identifikované osoby.