Nesrovnalosti mezi obchodními partnery, kdy například odběratel neobdrží majetek v ujednaném množství, kvalitě, ceně nebo majetek chybí, případně byl zničen, se řeší zpravidla formou reklamací. Nesrovnalosti ve vztazích mezi odběrateli (kupujícími) a dodavateli (prodávajícími) jsou řešeny v různých právních předpisech.
Reklamace při nákupu zboží
Ing.
Zdenka
Cardová,
je účetní poradkyní
Reklamace v občanském zákoníku
Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., v platném znění) se zabývá právy z vadného plnění při koupi (§ 2099 až § 2125) nebo vadami díla (§ 2615 až § 2619).
Dle občanského zákoníku (§ 2095 a § 2098) při koupi věci prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě
-
v ujednaném množství,
-
jakosti a provedení.
Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.
Při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze. Liší-li se jakost nebo provedení určené ve smlouvě a vzorek nebo předloha, rozhoduje smlouva.
Určí-li smlouva a vzorek jakost nebo provedení věci rozdílně, nikoli však rozporně, musí věc odpovídat smlouvě i vzorku nebo předloze.
Není-li ujednáno, jak má být věc zabalena, zabalí prodávající věc podle zvyklostí; nejsou-li, pak způsobem potřebným pro uchování věci a její ochranu. Stejným způsobem opatří prodávající věc pro přepravu.
Vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy předmětu koupě, že množství je určeno jen přibližně, určí přesné množství prodávající. Má se za to, že odchylka nesmí přesáhnout pět procent množství určeného ve smlouvě.
Věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v citovaném ustanovení (§ 2095 a § 2096). Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Plyne-li z prohlášení prodávajícího nebo z dokladu o předání, že prodávající dodal menší množství věcí, nevztahují se na chybějící věci ustanovení o vadách.
Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.
Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy (dle § 2106), má kupující právo
a)
na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
b)
na odstranění vady opravou věci,
c)
na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d)
odstoupit od smlouvy.
Příklad:
Reklamace zboží, kdy kupující uplatnil právo na odstranění vady opravou věci (uznaná reklamace).
Postup:
Odběratel (kupující) vrátí reklamované zboží dodavateli, který ho opraví a pošle zpět odběrateli. Nakoupené zboží, které se vrací prodávajícímu k opravě, je již vlastnictvím kupujícího. Z účetního hlediska převede kupující zpravidla zboží z hlavního skladu na sklad zboží v reklamaci a po provedené opravě vrátí tento zápis zpět (cena se nemění).
Dodavatel přijme reklamované zboží, provede zdarma opravu a vrátí ho odběrateli (kupujícímu).
Reklamace v zákoně o dani z přidané hodnoty
Zákon o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb., v platném znění) v § 42 nazvaném oprava základu daně a oprava výše daně stanoví zejména:
Plátce opraví základ daně a výši daně
a)
při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění,
b)
při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění, c) při vrácení spotřební daně,
d)
pokud nedojde k převodu vlastnického práva ke zboží na jeho uživatele,
e)
při vrácení úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo, nebo
f)
pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění.
Další pravidla jsou uvedena v citovaném ustanovení.
Na opravy je třeba vystavit opravné daňové doklady. Náležitosti opravného daňového dokladu jsou uvedeny v § 45 zákona o DPH. Opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně nebo o opravě výše daně v jiných případech obsahuje (dle § 45 odst. 1):
a)
označení osoby, která uskutečňuje plnění,
b)
daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje plnění,
c)
označení osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění,
d)
daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
e)
evidenční číslo původního daňového dokladu,
f)
evidenční číslo opravného daňového dokladu,
g)
důvod opravy,
h)
rozdíl mezi opraveným a původním základem daně,
i)
rozdíl mezi opravenou a původní daní,
j)
rozdíl mezi opravenou a původní částkou, kterou osoba, která plnění uskutečňuje, získala nebo má získat za uskutečňované plnění celkem.
Následující příklad uvádí reklamaci, kdy kupující uplatnil právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, přičemž kupující i prodávající jsou plátci DPH.
Příklad:
Uznaná reklamace zboží, kdy kupující uplatnil právo na slevu z kupní ceny zboží ve výši 60 0000 Kč + 21 % DPH; sleva byla ve výši 10 % z původní ceny.
Postup:
Dodavatel vystavil opravný daňový doklad o opravě základu daně a výše daně. Doklad obsahuje náležitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu, včetně evidenčního čísla, důvod opravy a rozdíly mezi:
-
opraveným a původním základem daně: 54 000 - 60 000 = - 6 000 Kč
-
opravenou a původní daní: 11 340 - 12 600 = - 1 260 Kč
-
opravenou a původní částkou (celkem): - 7 260 Kč.
Dodavatel bude mít nižší tržby o 6 000 Kč a dále sníží povinnost odvodu DPH o 1 260 Kč. Odběratel sníží pořizovací cenu zboží o 6 000 Kč a dále sníží nárok na odpočet DPH o 1 260 Kč.
Zákon o DPH vymezuje daňové doklady pro různé situace. Opravný daňový doklad obsahuje náležitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu.
Zákon o DPH vymezuje požadavky na podoby opravných daňových dokladů - například:
-
opravný daňový doklad v případě, že původní daňový doklad byl vystaven jako zjednodušený daňový doklad (dle § 45 odst. 2),
-
opravný daňový doklad při opravě základu daně při pořízení zboží z jiného členského státu, dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku, poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko, režimu přenesení daňové povinnosti a při dovozu a vývozu zboží (dle § 45 odst. 3),
-
opravný daňový doklad, pokud se oprava základu daně a oprava výše daně nebo oprava výše daně v jiných případech týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady (dle § 45 odst. 4).
Opravu základu daně a výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Po uplynutí této lhůty se tedy již oprava základu daně a zejména výše daně neprovádí.
Problematika reklamací je poměrně rozsáhlá a řeší se v různých právních předpisech. Pro správné zaúčtování je třeba nejprve provést analýzu konkrétních nesrovnalostí (například dodání majetku bylo z různých příčin vadné, majetek byl zničen nebo chybí) a teprve následně případ zaúčtovat.
Je možné, že určité nesrovnalosti vedou k nejistotě, například, zda dodavatel uzná reklamované nesrovnalosti odběratelem.
V případech přechodného snížení ocenění majetku (nejistoty) se zpravidla vytváří opravné položky k tomuto majetku. V případech soudních sporů, které nebudou zohledněny v účetních výkazech, je třeba informovat o těchto skutečnostech v příloze účetní závěrky.